Hlavní údaje
Rozvaha ECB | Ztráta ECB za rok |
Rozvaha ECB se v roce 2024 snížila o 32,6 mld. EUR, a to především kvůli poklesu cenných papírů držených pro účely měnové politiky, neboť reinvestice jistin ze splatných cenných papírů v rámci APP byly od července 2023 ukončeny a splátky v rámci PEPP byly ve druhé polovině roku 2024 reinvestovány pouze částečně. | Tato ztráta znovu pramenila z významného úrokového nákladu, který vyplývá z čistých závazků v rámci systému TARGET, a je srovnatelná se ztrátou v roce 2023, která před převodem z rezerv na krytí rizik činila 7 886 mil. EUR. Vzhledem k tomu, že rezerva na krytí finančních rizik byla v roce 2023 uvolněna v plné výši, čímž se ztráta pro daný rok snížila na 1 266 mil. EUR, nebylo již možné tuto rezervu použít k pokrytí ztrát v roce 2024. |
Rozvaha ECB | Zisk/(ztráta) ECB za rok |
(mld. EUR) | (mil. EUR) |
1 Zpráva o činnosti
1.1 Účel zprávy o činnosti ECB
Zpráva o činnosti je nedílnou součástí roční účetní závěrky ECB a jejím cílem je poskytnout informace související s účetními výkazy zasazené do kontextu.[1],,[2] Vzhledem k tomu, že činnosti a operace ECB jsou prováděny proto, aby se podařilo dosáhnout cílů její politiky, měla by se finanční situace a hospodářský výsledek ECB posuzovat s ohledem na opatření její politiky.
Za tímto účelem popisuje zpráva o činnosti hlavní úkoly a činnosti ECB a jejich dopad na její účetní výkazy. Dále analyzuje hlavní změny v rozvaze a výkazu zisku a ztráty během roku a obsahuje informace o čistém vlastním kapitálu ECB. V neposlední řadě pak popisuje rizikové prostředí, v němž ECB působí, a poskytuje tak informace o specifických rizicích, jimž je ECB vystavena, i zásadách řízení rizik používaných k jejich zmírnění.
1.2 Hlavní úkoly a činnosti
ECB je součástí Eurosystému, který dále sestává z národních centrálních bank členských států Evropské unie (EU), jejichž měnou je euro.[3] Prvořadým cílem Eurosystému je udržovat cenovou stabilitu. ECB plní své úkoly stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie[4] a ve statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (statut ESCB)[5] (obrázek 1). ECB vykonává svou činnost s cílem plnit svůj mandát, a nikoli se záměrem vytvářet zisk.
Obrázek 1
Hlavní úkoly ECB

Operace měnové politiky Eurosystému se zachycují do účetních výkazů ECB a národních centrálních bank zemí eurozóny a odrážejí tak zásadu decentralizovaného provádění měnové politiky v Eurosystému. Níže uvedená tabulka 1 obsahuje přehled hlavních operací a funkcí ECB při plnění jejího mandátu a jejich dopad na účetní výkazy ECB.
Tabulka 1
Hlavní činnosti ECB a jejich dopad na účetní výkazy
Provádění měnové politiky
Zápůjčky a závazky vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky | Operační rámec měnové politiky Eurosystému se skládá ze souboru nástrojů měnové politiky. Eurosystém pravidelně provádí standardní, nestrukturální operace na poskytnutí likvidity na volném trhu, nabízí stálé facility a požaduje, aby úvěrové instituce držely minimální rezervy.[6] |
Cenné papíry držené pro účely měnové politiky | Nákupy těchto cenných papírů prováděla ECB a národní centrální banky Eurosystému a byly vykazovány pod rozvahovou položkou „cenné papíry držené pro účely měnové politiky“. Dluhové cenné papíry držené v současné době jsou účtovány zůstatkovou hodnotou s uvážením snížení hodnoty. |
Zápůjčky cenných papírů | Cenné papíry držené pro účely měnové politiky jsou k dispozici pro zápůjčky od Eurosystému.[7] V případě ECB jsou tyto operace prováděny prostřednictvím specializovaných institucí. Tyto operace se zaúčtují na rozvahových účtech pod položkami „ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny“ a „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“, je-li poskytnuto zajištění ve formě hotovosti a tato hotovost zůstává neinvestována. Jinak se související zápůjčky cenných papírů zaúčtují na podrozvahových účtech. |
Poskytování likvidity v cizí měně | ECB jedná jako zprostředkovatel mezi centrálními bankami zemí v eurozóně a mimo eurozónu. Činí tak prostřednictvím swapových transakcí s cílem nabídnout protistranám Eurosystému krátkodobé financování v cizí měně.[8] |
Poskytování likvidity v eurech centrálním bankám zemí mimo eurozónu | Eurosystém může poskytovat eurovou likviditu centrálním bankám mimo eurozónu prostřednictvím swapových a repo transakcí výměnou za způsobilé zajištění.[9] |
Provádění devizových operací a správa devizových rezerv
Devizové operace a správa devizových rezerv | Devizové rezervy ECB jsou vykazovány v rozvaze především pod položkami „zlato a pohledávky ve zlatě“, „pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny“ a „pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny“, zatímco případné související závazky by byly vykazovány pod „závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny“ a „závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny“. Devizové transakce jsou vykazovány v podrozvahových účtech do data vypořádání. |
Podpora plynulého fungování platebních systémů
Platební systémy (TARGET) | Zůstatky uvnitř Eurosystému vedené u ECB, které přísluší národním centrálním bankám zemí eurozóny a které vyplývají z jejich účasti v systému TARGET, se v rozvaze ECB vykazují dohromady jako jedna čistá aktivní nebo pasivní pozice pod položkami „pohledávky související se systémem TARGET (netto)“, nebo „závazky související se systémem TARGET (netto)“.[10] Zůstatky uvnitř ESCB vedené u ECB, které přísluší národním centrálním bankám zemí mimo eurozónu a které vyplývají z jejich účasti v systému TARGET, jsou rozvaze vykázány pod položkou „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“. Zůstatky přidružených systémů připojených k systému TARGET prostřednictvím složky TARGET-ECB se vykazují v rozvaze pod položkou „závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny“ nebo „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“ podle toho, zda je řídicí subjekt usazen v eurozóně nebo mimo ni.[11] Časové rozlišení úroků je zahrnuto ve výkazu zisku a ztráty pod položkami „úrokový výnos“ nebo „úrokový náklad“. |
Příspěvek k bezpečnosti a zdraví bankovního systému a ke stabilitě finančního systému
Bankovní dohled – jednotný mechanismus dohledu | Roční náklady ECB související s jejími úkoly dohledu jsou hrazeny prostřednictvím ročních poplatků za dohled vyměřovaných dohlíženým subjektům. Poplatky za dohled jsou zahrnuty ve výkazu zisku a ztráty pod položkou „čistý výnos/(náklad) z poplatků a provizí“. |
Ostatní
Bankovky v oběhu | ECB je přidělen 8% podíl z celkové hodnoty eurobankovek v oběhu. Tento podíl je kryt pohledávkami vůči národním centrálním bankám, které se v rozvaze vykazují pod položkou „pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému“ a které byly úročeny sazbou používanou Eurosystémem při jeho nabídkových řízeních na hlavní refinanční operace. Úrok je zahrnut ve výkazu zisku a ztráty pod položkou „úrokový výnos“. |
Portfolio vlastních zdrojů | Portfolio vlastních zdrojů ECB je vykázáno v rozvaze především pod položkou „ostatní finanční aktiva“. |
1.3 Finanční vývoj
1.3.1 Rozvaha
Rozvaha ECB mezi lety 2020 a 2022 výrazně vzrostla, a to především v důsledku přímých nákupů cenných papírů ze strany ECB v souvislosti s prováděním měnové politiky Eurosystému (graf 1). Hlavními faktory výrazného růstu v letech 2020 a 2021 byly čisté nákupy cenných papírů v rámci programu nákupu aktiv (APP) a spuštění nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP) v březnu 2020.[12] Čisté nákupy cenných papírů v rámci programu PEPP byly ukončeny v závěru března 2022 a ty v rámci APP k 1. červenci 2022, což vedlo v roce 2022 k mírnějšímu nárůstu rozvahy ECB. V roce 2023 se rozvaha ECB začala snižovat, a to především kvůli postupnému poklesu aktiv držených v rámci APP v důsledku pouze částečných reinvestic jistin ze splatných cenných papírů v tomto portfoliu mezi březnem a červnem 2023 a úplného ukončení těchto reinvestic od července 2023.
32,6 mld. EUR
Pokles rozvahy ECB
V roce 2024 se rozvaha ECB dále snížila o 32,6 mld. EUR na 640,6 mld. EUR, a to především v důsledku splacení cenných papírů držených v rámci APP a PEPP. Tato splacení vedla k růstu v položce „cenné papíry držené pro účely měnové politiky“ a současně hotovostní vypořádání těchto transakcí prostřednictvím účtů TARGET vedlo k odpovídajícímu poklesu v položce „závazky uvnitř Eurosystému“. Tento pokles byl částečně vyrovnán zvýšením eurové hodnoty devizových rezerv ECB.
Graf 1
Hlavní složky rozvahy ECB
(mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Pro účely sestavení roční účetní závěrky ECB se čistý vlastní kapitál ECB skládá ze splaceného základního kapitálu, všech částek držených v rezervě na krytí finančních rizik a všeobecného rezervního fondu, z účtů přecenění (s výjimkou účtu přecenění požitků po skončení pracovního poměru), jakýchkoli kumulovaných ztrát z předchozích let a z případného zisku/ztráty za daný rok.
Informace o úpravách údajů za rok 2023 naleznete v části „Změny v prezentaci v účetních výkazech“ v části 2.3 „Účetní pravidla“ účetní závěrky ECB.
59 %
Podíl cenných papírů držených pro účely měnové politiky na celkových aktivech
Cenné papíry v eurech držené pro účely měnové politiky dosáhly na konci roku 2024 výše 59 % celkových aktiv ECB. Pod touto rozvahovou položkou drží ECB cenné papíry, které získala v rámci programu pro trhy s cennými papíry (SMP), třetího programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP3), programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP), programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP) a nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP).
48,6 mld. EUR
Pokles cenných papírů držených pro účely měnové politiky
Na základě příslušných rozhodnutí Rady guvernérů Eurosystém od července 2023 již nereinvestuje splátky jistiny ze splatných cenných papírů v rámci APP. Eurosystém během první poloviny roku 2024 plně a během druhé poloviny roku částečně nadále reinvestoval splátky jistiny ze splatných cenných papírů v rámci PEPP, čímž se v tomto období portfolio PEPP na úrovni Eurosystému snižovalo v průměru o 7,5 mld. EUR měsíčně. Na konci roku 2024 byly reinvestice v rámci PEPP ukončeny. V důsledku těchto rozhodnutí kleslo portfolio cenných papírů držených ECB pro účely měnové politiky o 48,6 mld. EUR na 376,8 mld. EUR (graf 2). Aktiva držená v rámci APP klesla o 41,6 mld. EUR na 220,1 mld. EUR. Snížila se také další aktiva spadající pod APP, konkrétně aktiva PSPP o 32,2 mld. EUR, aktiva ABSPP o 6,3 mld. EUR a aktiva CBPP3 o 3,1 mld. EUR. Portfolio PEPP pokleslo o 6,8 mld. EUR na 156,3 mld. EUR.
Graf 2
Cenné papíry držené pro účely měnové politiky
(mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Cenné papíry v rámci APP a PEPP držené ECB na konci roku 2024 měly diverzifikovaný profil splatnosti (graf 3).[13]
Graf 3
Profil splatnosti APP a PEPP

Zdroj: ECB.
Poznámka: U cenných papírů krytých aktivy bývá profil splatnosti založen na vážené průměrné životnosti cenných papírů, a nikoli na právně závazném datu splatnosti.
V roce 2024 se celková eurová hodnota devizových rezerv ECB, sestávajících ze zlata, zvláštních práv čerpání, amerických dolarů, japonských jenů a čínských renminbi, zvýšila o 15,4 mld. EUR na 103,1 mld. EUR.
10,5 mld. EUR
Růst hodnoty zlata v držení ECB v důsledku nárůstu eurové tržní ceny zlata
Eurová hodnota zlata v držení ECB se v roce 2024 zvýšila o 10,5 mld. EUR na 40,9 mld. EUR (graf 4), a to v důsledku nárůstu eurové tržní ceny zlata. Toto zvýšení také vedlo k odpovídajícímu nárůstu účtů přecenění ECB – zlato (viz část 1.3.2 „čistý vlastní kapitál“).
Graf 4
Zlaté rezervy a ceny zlata
(stupnice vlevo: mld. EUR; stupnice vpravo: unce ryzího zlata v eurech)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Položka „účty přecenění – zlato“ nezahrnuje příspěvky centrálních bank členských států, které vstoupily do eurozóny po 1. lednu 1999, ke kumulovaným účtům ECB pro přecenění zlata ke dni před jejich vstupem do Eurosystému.
4,7 mld. EUR
Nárůst rezerv ECB v cizích měnách
Objem rezerv ECB v amerických dolarech, japonských jenech a čínských renminbi vyjádřený v eurech se zvýšil o 4,7 mld. EUR na 60,0 mld. EUR (graf 5), a to především v důsledku posílení amerického dolaru vůči euru a reinvestování výnosů získaných během roku, v prvé řadě z portfolia v amerických dolarech.[14] Posílení amerického dolaru vůči euru se odrazilo také ve vyšších zůstatcích na účtech přecenění měn ECB (viz část 1.3.2 „čistý vlastní kapitál“).
Graf 5
Rezervy v cizích měnách
(mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Americký dolar je hlavní složkou rezerv ECB v cizích měnách a na konci roku 2024 představoval 83 % jejich celkového objemu.
ECB spravuje investice svých rezerv v cizích měnách za použití třístupňového přístupu. Zaprvé, složky ECB odpovědné za řízení rizik navrhují strategické referenční portfolio, které schvaluje Rada guvernérů. Zadruhé, složky ECB odpovědné za řízení portfolia navrhují taktické referenční portfolio, které schvaluje Výkonná rada. Zatřetí, investiční operace provádějí decentralizovaně národní centrální banky každý den.
Rezervy ECB v cizích měnách jsou investovány především do cenných papírů a vkladů na peněžním trhu nebo jsou drženy na běžných účtech (graf 6). Cenné papíry v tomto portfoliu jsou oceňovány v tržní ceně platné na konci roku.
Graf 6
Složení investic v cizích měnách
(mld. EUR)

Zdroj: ECB.
64 %
Cenné papíry v cizích měnách se splatností méně než jeden rok
Účelem rezerv ECB v cizích měnách je financovat potenciální intervence na devizovém trhu. Z tohoto důvodu jsou rezervy ECB v cizích měnách spravovány v souladu se třemi cíli. V pořadí důležitosti jsou to likvidita, bezpečnost a návratnost. Toto portfolio tedy sestává především z cenných papírů s krátkou dobou splatnosti (graf 7).
Graf 7
Profil splatnosti cenných papírů v cizích měnách

Zdroj: ECB.
Hodnota portfolia vlastních zdrojů vzrostla o 0,6 mld. EUR na 22,7 mld. EUR (graf 8), a to především v důsledku reinvestic úrokového výnosu z tohoto portfolia.
Toto portfolio sestává především z cenných papírů v eurech, které jsou oceňovány v tržních cenách platných na konci roku. V roce 2024 představovaly státní dluhové cenné papíry 78 % celkového portfolia.
28 %
Podíl udržitelných a odpovědných investic v portfoliu vlastních zdrojů ECB
Podíl zelených investic v portfoliu vlastních zdrojů se i nadále zvyšoval a ze 20 % na konci roku 2023 stoupl na 28 % na konci roku 2024. ECB tento podíl plánuje v příštích letech dále navyšovat.[15] V letech 2021 a 2022 byly nákupy zelených dluhopisů na sekundárních trzích doplněny investicemi do investičního fondu pro zelené dluhopisy v eurech určeného pro centrální banky, který spustila Banka pro mezinárodní platby v lednu 2021. V říjnu 2024 začala ECB investovat malý podíl svých vlastních zdrojů do burzovně obchodovaných fondů (ETF), které sledují referenční hodnoty navázané na Pařížskou dohodu.[16] Tato diverzifikace zvyšuje potenciál výnosu portfolia vlastních zdrojů ECB a dále v souladu s cíli Pařížské dohody a evropského právního rámce pro klima dekarbonizuje investice ECB.[17]
Graf 8
Portfolio vlastních zdrojů ECB
(mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Portfolio vlastních zdrojů ECB sestává převážně z investic jejího splaceného základního kapitálu a částek vyčleněných ve všeobecném rezervním fondu a v rezervě na krytí finančních rizik. Účelem tohoto portfolia je zajistit výnos, který má pomoci financovat provozní náklady ECB nesouvisející s plněním jejích úkolů v oblasti dohledu.[18] Je investováno do aktiv denominovaných v eurech, s výhradou limitů stanovených v jejím rámci pro kontrolu rizik. To vede k diverzifikovanější struktuře splatnosti (graf 9) ve srovnání s portfoliem devizových rezerv.
Graf 9
Profil splatnosti cenných papírů portfolia vlastních zdrojů ECB

Zdroj: ECB.
Oproti konci roku 2023 vzrostla na konci roku 2024 celková hodnota eurobankovek v oběhu, které byly vydány Eurosystémem, o 1,3 % na 1 588,3 mld. EUR. ECB je z celkové hodnoty eurobankovek v oběhu přidělen 8% podíl, který na konci roku činil 127,1 mld. EUR. Z právního hlediska smí eurobankovky vydávat jak ECB, tak národní centrální banky států eurozóny. V praxi však eurobankovky fyzicky vydávají nebo stahují z oběhu pouze národní centrální banky. Proto ECB drží pohledávky uvnitř Eurosystému za národními centrálními bankami eurozóny v hodnotě, jakou mají bankovky v oběhu jí přidělených.
Závazky ECB uvnitř Eurosystému, jež zahrnují zejména čisté zůstatky v systému TARGET, které národní centrální banky států eurozóny mají u ECB, a závazky ECB, pokud jde o devizové rezervy, které na ni převedly národní centrální banky eurozóny po vstupu do Eurosystému, klesly v roce 2024 o 56,4 mld. EUR na 388,7 mld. EUR.
56,3 mld. EUR
Pokles čistých závazků ECB v rámci sytému TARGET
Vývoj závazků uvnitř Eurosystému určuje především vývoj čistého závazku v rámci systému TARGET. Hlavními faktory, které přispěly ke změnám čistého závazku v rámci systému TARGET v období 2020–2024, byly nákupy a splácení cenných papírů pro účely měnové politiky, které jsou vypořádány prostřednictvím účtů systému TARGET, a změny závazků v eurech vůči rezidentům a nerezidentům eurozóny (graf 10). V roce 2024 se čistý závazek ECB v systému TARGET snížil o 56,3 mld. EUR, a to především v důsledku přílivu hotovosti ze splácení cenných papírů držených pro účely měnové politiky a růstu závazků v eurech vůči nerezidentům eurozóny.
Graf 10
Čisté zůstatky v systému TARGET uvnitř Eurosystému, závazky v eurech vůči rezidentům a nerezidentům eurozóny a cenné papíry držené pro účely měnové politiky
(mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Pro účely tohoto grafu se „závazky v eurech vůči rezidentům a nerezidentům eurozóny“ skládají z „ostatních závazků v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny“, „závazků v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny“ a „závazků v eurech vůči nerezidentům eurozóny“.
Ostatní závazky ECB v roce 2024 vzrostly o 16,6 mld. EUR na 74,9 mld. EUR, a to především kvůli nárůstu závazků v eurech vůči nerezidentům eurozóny v důsledku vyšších vkladů, které ECB přijala v rámci své úlohy fiskálního agenta.[19]
1.3.2 Čistý vlastní kapitál
50,0 mld. EUR
Čistý vlastní kapitál
Čistý vlastní kapitál ECB se skládá z jejího splaceného základního kapitálu, všech částek držených v rezervě na krytí finančních rizik a ze všeobecného rezervního fondu, z účtů přecenění, jakýchkoliv ztrát z předchozích let a z případného zisku nebo ztráty za rok.[20],[21]
Na konci roku 2024 činil čistý vlastní kapitál ECB 50,0 mld. EUR (graf 11 a tabulka 2). To je o 5,4 mld. EUR více než na konci roku 2023, a to z důvodu nárůstu na účtech přecenění především v důsledku růstu eurové tržní ceny zlata v roce 2024 a posílení amerického dolaru vůči euru. Výsledný nárůst čistého vlastního kapitálu ECB byl částečně kompenzován i) ztrátou vzniklou v roce 2024 a ii) poklesem splaceného základního kapitálu po úpravě klíče pro upisování základního kapitálu ECB prováděné jednou za pět let, která vstoupila v platnost 1. ledna 2024. Výsledkem byl pokles vážených podílů národních centrálních bank zemí eurozóny (s plně splacenými upsanými podíly).
Graf 11
Čistý vlastní kapitál ECB
(mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: Položka „účty přecenění“ zahrnuje celkové zisky z přecenění zlata, cizích měn a cenných papírů a dalších nástrojů, ale s vyloučením účtu přecenění týkajícího se požitků po skončení pracovního poměru.
Tabulka 2
Změny čistého vlastního kapitálu ECB
(mil. EUR)
Základní kapitál | Účty přecenění | Kumulované ztráty převedené do dalšího období | Ztráta za rok | Čistý vlastní kapitál celkem | |
---|---|---|---|---|---|
Zůstatek k 31. prosinci 2023 | 8 948 | 36 861 | – | (1 266) | 44 543 |
Ztráty převedené do dalšího období | (1 266) | 1 266 | – | ||
Úprava klíče pro upisování základního kapitálu ECB prováděná jednou za pět let | (23) | (23) | |||
Účty přecenění | 13 375 | ||||
– zlato | 10 476 | ||||
– cizí měna | 2 976 | ||||
– cenné papíry a ostatní nástroje | (77) | ||||
Ztráta za rok | (7 944) | (7 944) | |||
Zůstatek k 31. prosinci 2024 | 8 925 | 50 236 | (1 266) | (7 944) | 49 951 |
34 %
Růst eurové tržní ceny zlata
Nerealizované zisky ze zlata, cizích měn, cenných papírů a dalších nástrojů, které podléhají přecenění, nejsou na výkazu zisku a ztráty zachycovány jako výnos, ale jsou zachyceny přímo na účtech přecenění na straně závazků rozvahy ECB. Zůstatky na těchto účtech lze použít k absorbování dopadu případného budoucího nepříznivého pohybu příslušných cen a/nebo směnných kurzů, a posilují tedy odolnost ECB vůči podkladovým rizikům. V roce 2024 vzrostl objem na účtech přecenění pro zlato, cizí měny, cenné papíry a další nástroje o 13,4 mld. EUR na 50,2 mld. EUR především v důsledku vyšších zůstatků přecenění zlata v důsledku růstu eurové tržní ceny zlata. Rovněž vzrostly zůstatky přecenění cizích měn, a to především v důsledku posílení amerického dolaru vůči euru, což převážilo nad vyčerpáním zůstatků přecenění pro japonský jen v důsledku jeho oslabení vůči euru (graf 12).
Graf 12
Hlavní směnné kurzy a cena zlata v období 2020–2024
(procentní změny oproti roku 2020; údaje na konci roku)

Zdroj: ECB.
Vzhledem ke své expozici vůči finančním rizikům (viz část 1.4.1 „finanční rizika“) může ECB vyčlenit rezervu ke krytí finančních rizik, a to v rozsahu, který Rada guvernérů považuje za nezbytný k vyrovnání ztrát, které v důsledku této expozice vzniknou. Tato rezerva byla k 31. prosinci 2024 nulová, neboť se v roce 2023 plně využila na částečné pokrytí ztrát z daného roku. V kontextu ročního přezkumu objemu této rezervy může Rada guvernérů rozhodnout o jejím doplnění, jakmile ECB znovu začne generovat zisk a vyrovná kumulované ztráty převedené z minulých let.
Ztráta ECB za daný rok činila 7,9 mld. EUR (viz část 1.3.3 „výkaz zisku a ztráty“). Stejně jako v loňském roce Rada guvernérů rozhodla převést tuto ztrátu v rozvaze ECB do dalšího období a bude uhrazena z budoucích zisků.
1.3.3 Výkaz zisku a ztráty
Výsledek ECB se od roku 2020 postupně snižoval (graf 13). V roce 2021 byl tento pokles způsoben především nižšími výnosy z devizových rezerv a z cenných papírů držených pro účely měnové politiky. V letech 2022 a 2023 bylo snížení výsledku ECB způsobeno především naplněním úrokového rizika, neboť zvýšení úrokových sazeb v eurozóně vedlo k okamžitému zvýšení úrokového nákladu hrazeného ECB z jejího čistého závazku v rámci systému TARGET, který je úročen sazbou pro hlavní refinanční operace (MRO).[22] Výnosy z aktiv ECB se zároveň nezvyšovaly stejným tempem či rozsahem (viz část 1.4.1 „finanční rizika“). Tato situace pokračovala i v roce 2024, neboť navzdory snižování měnověpolitických sazeb, které začalo v červnu, byl úrokový náklad z čistého závazku systému TARGET v průměru stále vyšší než úrokový výnos z aktiv.
Zisky nebo ztráty jsou vedlejším efektem prvořadého cíle ECB, kterým je cenová stabilita
Ztráty ECB za roky 2023 a 2024, které následovaly po dlouhém období výrazných zisků, odráží roli a nezbytné měnověpolitické kroky Eurosystému při plnění jeho prvořadého mandátu, kterým je udržovat cenovou stabilitu, a nemají žádný vliv na jeho schopnost provádět účinnou měnovou politiku. Rozvaha ECB do roku 2022 výrazně rostla, což bylo dáno zejména nákupem cenných papírů v rámci programů přímých nákupů aktiv. Na straně aktiv má většina aktuálních cenných papírů držených pro účely měnové politiky dlouhé splatnosti a kupóny s pevnou vazbou a byly nakupovány během období, kdy byly úrokové sazby velmi nízké nebo nulové. Tato aktiva i nadále vytváří relativně nízký úrokový výnos, který není bezprostředně ovlivněn změnami základních úrokových sazeb ECB. Současně hotovostní vypořádání těchto nákupů prostřednictvím systému TARGET vedlo ke zvýšení čistého závazku ECB v rámci systému TARGET, který je velmi citlivý na změny základních úrokových sazeb ECB.
Naplnění úrokového rizika může vést ke ztrátám v následujících letech
Předtím, než se ECB vrátí k vytváření zisku, může v následujících letech v důsledku naplnění úrokového rizika stále skončit ve ztrátě. Ačkoli výskyt a rozsah ztrát je nejistý a bude do značné míry záviset na budoucím vývoji základních úrokových sazeb ECB a na velikosti a složení rozvahy ECB, očekává se, že případné ztráty budou nižší než v letech 2023 a 2024. Základní kapitál ECB a její významné účty přecenění, které na konci roku 2024 dohromady dosáhly 59,2 mld. EUR (viz část 1.3.2 „čistý vlastní kapitál“), navíc zdůrazňují její finanční sílu a ECB může v každém případě účinně fungovat a plnit svůj prvořadý mandát udržování cenové stability bez ohledu na případné ztráty.
Graf 13
Hlavní složky výkazu zisku a ztráty ECB
(mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Poznámka: „Ostatní výnosy a náklady“ sestávají z „čistého výnosu/(nákladu) z poplatků a provizí“, „výnosů z kapitálových nástrojů a majetkových účastí“, „ostatních výnosů“ a „ostatních nákladů“.
7 944 mil. EUR
Ztráta ECB za rok 2024
V roce 2024 činila ztráta ECB za daný rok 7 944 mil. EUR, což je srovnatelné se ztrátou v roce 2023, která před převodem z rezerv na krytí rizik činila 7 886 mil. EUR. V roce 2023 byla totiž zcela uvolněna rezerva na krytí finančních rizik, aby částečně pokryla vzniklé ztráty, díky čemuž se ztráta za rok 2023 snížila na 1 266 mil. EUR. V roce 2024 byla rezerva nulová. Hlavní příčinou ztráty ECB byl i nadále značný čistý úrokový náklad (graf 14).
Graf 14
Faktory ovlivňující zisk/(ztrátu) ECB v letech 2023 a 2024
(mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Čistý úrokový náklad převážně vyplývající z čistého závazku ECB v rámci systému TARGET
Čistý úrokový náklad ECB dosáhl v roce 2024 úrovně 6 983 mil. EUR, zatímco v roce 2023 činil 7 193 mil. EUR (graf 15). Hlavní složku tohoto nákladu představoval značný úrokový náklad vyplývající z čistého závazku ECB v systému TARGET, který více než vyrovnal úrokový výnos z i) pohledávek ECB z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému, ii) cenných papírů držených pro účely měnové politiky a iii) devizových rezerv.
Graf 15
Čistý úrokový výnos/(náklad)
(mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Vyšší úrokový výnos, zejména z cenných papírů veřejného sektoru držených v rámci PEPP.
Čistý úrokový výnos z cenných papírů držených pro účely měnové politiky vzrostl v roce 2024 o 383 mil. EUR na 3 850 mil. EUR (graf 16), a to především v důsledku vyššího čistého úrokového výnosu aktiv v rámci PEPP, který vzrostl o 606 mil. EUR na 1 206 mil. EUR. Tento nárůst byl způsoben především nižším odpisováním prémií u cenných papírů veřejného sektoru. Čistý úrokový výnos z cenných papírů držených v rámci APP (CBPP3, ABSPP a PSPP) se snížil o 199 mil. EUR na 2 619 mil. EUR. Tento pokles byl způsoben především snížením úrokového výnosu z držby v rámci ABSPP o 223 mil. EUR na 419 mil. EUR v důsledku výrazně nižšího objemu aktiv a splácení těchto cenných papírů. Úrokový výnos z cenných papírů držených v rámci PSPP dosáhl v roce 2024 úrovně 2 022 mil. EUR (téměř stejné jako v roce 2023), neboť cenné papíry držené v rámci tohoto portfolia byly většinou nabyté s nízkými výnosy, a jejich splatnost tedy měla na úrokový výnos jen malý dopad. Vlivem zmenšení objemu portfolia v důsledku splatných cenných papírů poklesl čistý úrokový výnos z portfolií programu SMP o 49 mil. EUR na 24 mil. EUR.
Graf 16
Čistý úrokový výnos/(náklad) z cenných papírů držených pro účely měnové politiky
(mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Nárůst úrokového výnosu z portfolia v amerických dolarech
Čistý úrokový výnos z devizových rezerv vzrostl o 155 mil. EUR na 2 537 mil. EUR převážně v důsledku vyššího úrokového výnosu z cenných papírů v amerických dolarech.
4,1 %
Průměrná sazba MRO 2024
V roce 2024 vzrostl úrokový výnos ECB z rozdělení eurobankovek o 415 mil. EUR na 5 232 mil. EUR a úrokový náklad z úročení pohledávek národních centrálních bank z převedených devizových rezerv vzrostl o 114 mil. EUR na 1 448 mil. EUR. Tento nárůst byl způsoben vyšší průměrnou úrokovou sazbou pro hlavní refinanční operace ve výši 4,1 % v roce 2024 (v roce 2023 to bylo 3,8 %), neboť při úročení těchto zůstatků byla použita úroková sazba pro hlavní refinanční operace. Rada guvernérů začala v červnu 2024 snižovat základní úrokové sazby ECB, což mělo za následek, že se úroková sazba pro hlavní refinanční operace na konci roku 2024 snížila na 3,15 % (ze 4,5 % na začátku roku).
15 674 mil. EUR
Čistý úrokový náklad vyplývající z čistého závazku ECB v rámci systému TARGET
Čistý úrokový náklad ze zůstatků systému TARGET splatný národními centrálními bankami / národním centrálním bankám se v roce 2024 zvýšil o 1 439 mil. EUR na 15 674 mil. EUR. Tento nárůst byl způsoben především vyšší průměrnou úrokovou sazbou pro hlavní refinanční operace v roce 2024, kterou se rovněž úročily zůstatky ECB v systému TARGET uvnitř Eurosystému.
Čisté ostatní úrokové náklady se v roce 2024 snížily o 809 mil. EUR na 1 479 mil. EUR. Tato změna byla způsobena především nižším úrokovým nákladem na vklady přijaté ECB ve funkci fiskálního agenta a hotovostí přijatou jako zajištění v rámci zápůjček cenných papírů, a to z důvodu nižšího průměrného zůstatku těchto dvou položek v roce 2024 a vyšším úrokovým výnosem z portfolia vlastních zdrojů, což bylo způsobeno rostoucími výnosy v eurozóně od roku 2022 (graf 17). Tyto změny byly částečně vyrovnány vyšším úrokovým nákladem na zůstatky přidružených systémů eurozóny v důsledku dalšího zvýšení průměrného zůstatku této položky a vyššího průměrného úročení v roce 2024.
Graf 17
Výnos ze sedmiletých státních dluhopisů v eurozóně
(v % p. a.; stav na konci měsíce)

Zdroj: ECB.
Čisté realizované ztráty vyplývající ze změn cen byly způsobeny především splacením nevypořádaných prémií cenných papírů v rámci ABSPP před dobou splatnosti
Čisté realizované ztráty z finančních operací v roce 2024 klesly o 89 mil. EUR na 17 mil. EUR (graf 18). Tyto ztráty byly způsobeny především nevypořádanými prémiemi cenných papírů držených v rámci ABSPP, které byly splaceny před datem splatnosti. Realizované ztráty v eurech vyplývající ze změn cen byly částečně vyrovnány realizovanými kurzovými zisky, především v důsledku snížení hodnot řady cenných papírů v amerických dolarech na konci roku.
Realizované zisky a ztráty ze změn cen v cizí měně (zejména z prodeje cenných papírů v amerických dolarech a z úrokových futures) byly způsobeny hlavně kolísáním výnosů dluhopisů v amerických dolarech a v průběhu roku 2024 se z velké části vzájemně vyrovnaly (grafy 19 a 20).
Graf 18
Realizované zisky/(ztráty) z finančních operací
(mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Graf 19
Čtvrtletní realizované zisky/(ztráty) z finančních operací v roce 2023 a 2024
(mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Graf 20
Výnosy z dvouletých státních dluhopisů ve Spojených státech, Japonsku a Číně
(v % p. a.; stav na konci měsíce)

Zdroj: LSEG.
187 mil. EUR
Snížení hodnoty především cenných papírů v amerických dolarech
Nerealizované ztráty z přecenění jsou zachyceny na konci roku ve výkazu zisku a ztráty ECB ve formě snížení hodnoty. V roce 2024 dosáhla tato snížení hodnoty 269 mil. EUR (graf 21). Nerealizované ztráty vyplývající ze změn cen, které dosáhly 187 mil. EUR, pramenily především z toho, že poklesly tržní hodnoty řady cenných papírů držených v portfoliu v amerických dolarech. V roce 2024 došlo také k nerealizovaným kurzovým ztrátám ve výši 81 mil. EUR, které vznikly z držby japonského jenu Evropskou centrální bankou v důsledku oslabení této měny vůči euru na kurz nižší, než je jeho pořizovací cena.
Graf 21
Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic
(mil. EUR)

Zdroj: ECB.
Celkové provozní náklady ECB včetně odpisů a nákladů na bankovky vzrostly o 198 mil. EUR na 1 470 mil. EUR (graf 22). Mohou za to z větší části vyšší osobní náklady, což odráží vyšší náklady na požitky po skončení pracovního poměru, které vyplývají ze změny pravidel penzijních plánů ECB v roce 2024. Zvýšily se rovněž správní náklady, a to zejména v důsledku vyšších výdajů na IT v souvislosti s digitální transformací a zároveň inflace.
681 mil. EUR
Výnosy z poplatků na dohled
Náklady spojené s bankovním dohledem jsou plně pokryty poplatky vyměřovanými dohlíženým subjektům. Na základě skutečných nákladů vzniklých ECB při plnění úkolů bankovního dohledu činily výnosy z poplatků za dohled za rok 2024 celkem 681 mil. EUR.[23]
Graf 22
Provozní náklady a výnosy z poplatků za dohled
(mil. EUR)

Zdroj: ECB.
1.4 Řízení rizik
Řízení rizik je jednou z velmi důležitých součástí činnosti ECB a je prováděno prostřednictvím nepřetržitého procesu i) identifikace a hodnocení rizik, ii) přezkumu strategie a zásad řízení rizik, iii) zavádění opatření na zmírňování rizik a iv) sledování a vykazování rizik. Všechny tyto činnosti jsou podporovány účinnými metodikami, postupy a systémy.
Obrázek 2
Cyklus řízení rizik

Na tato rizika, jejich zdroje a příslušné rámce kontroly rizik se zaměřují následující části.
1.4.1 Finanční rizika
Výkonná rada navrhuje zásady a postupy zajišťující odpovídající úroveň ochrany před finančními riziky, kterým je ECB vystavena. Výbor pro řízení rizik (RMC), který sestává z odborníků z centrálních bank Eurosystému, přispívá ke sledování, měření a vykazování finančních rizik souvisejících s rozvahou Eurosystému a definuje a přezkoumává související metodiky a rámce. Tímto způsobem RMC pomáhá rozhodovacím orgánům zajistit odpovídající úroveň ochrany Eurosystému.
Finanční rizika vyplývají z činností ECB a souvisejících expozic. Rámce kontroly rizik a limity, které ECB používá k řízení svého rizikového profilu, se liší podle druhů operací a odrážejí jak cíle politik nebo investiční cíle různých portfolií, tak charakteristické znaky rizik podkladových aktiv.
ECB při sledování a hodnocení rizik používá řadu postupů pro odhad rizik, které vypracovali její odborníci. Tyto postupy vycházejí ze společného rámce simulace tržních a úvěrových rizik. Základní koncepce, postupy a předpoklady modelování rizik, na nichž jsou opatření k řízení rizik založena, vycházejí z oborových standardů a dostupných tržních údajů. Rizika jsou běžně kvantifikována za použití ukazatele expected shortfall (ES) odhadovaného při 99% hladině významnosti v jednoletém horizontu.[24] K výpočtu rizik se používají dva přístupy: i) účetní přístup, podle něhož se účty přecenění ECB považují při výpočtu odhadu rizik za rezervu v souladu se všemi příslušnými účetními pravidly, a ii) finanční přístup, podle něhož se účty přecenění při výpočtu odhadu rizika za rezervu nepovažují. ECB provádí výpočet také dalších rizikových ukazatelů na různých hladinách významnosti, citlivostní analýzy a analýzy zátěžových scénářů a vyhodnocuje dlouhodobější projekce expozic a výnosů s cílem udržovat komplexní obraz rizik.[25]
15,3 mld. EUR
Celková rizika (ES 99 %, účetní přístup)
Celková rizika, kterým je ECB vystavena, se během roku snížila. Na konci roku 2024 dosahovala celková finanční rizika rozvahy ECB podle ukazatele ES při 99% hladině významnosti v jednoletém horizontu podle účetního přístupu 15,3 mld. EUR, což bylo o 1,5 mld. EUR méně než odhad rizik na konci roku 2023 (graf 23). Toto snížení rizika je způsobeno především snížením objemu cenných papírů veřejného sektoru v rámci programů APP a PEPP v držení ECB, neboť ECB již nereinvestuje splátky jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci APP a od července 2024 jen částečně reinvestovala splátky jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP. Snížení držby cenných papírů v rámci programů APP a PEPP doprovázel také odpovídající pokles pasiv ECB, což dále přispělo k poklesu rizik, neboť začal klesat nesoulad citlivosti rozvahy na úrokových sazbách.
Graf 23
Celková finanční rizika (99% ES, účetní přístup)
(mld. EUR)

Zdroj: ECB.
Úvěrové riziko
Úvěrové riziko vyplývá z měnověpolitických portfolií ECB, jejího portfolia vlastních zdrojů v eurech a z jejích devizových rezerv. Dluhové cenné papíry držené pro účely měnové politiky jsou oceňovány v zůstatkové hodnotě zohledňující snížení hodnoty, a nedojde-li k jejich prodeji, nepodléhají tedy změnám cen spojeným se změnou ratingového stupně. Stále však podléhají riziku úvěrového selhání. Vlastní zdroje v eurech a devizové rezervy jsou oceňovány v tržních cenách a jako takové podléhají riziku změny ratingového stupně a riziku úvěrového selhání. Úvěrové riziko se v důsledku poklesu cenných papírů držených pro účely měnové politiky oproti roku 2023 snížilo.
Úvěrové riziko zmírňuje především uplatňování kritérií způsobilosti, podrobných analýz a limitů, které se mezi portfolii liší.
Měnové a komoditní riziko
Měnové riziko a komoditní riziko vyplývající z cizích měn a zlata v držení ECB. Měnové a komoditní riziko se oproti roku 2023 zvýšilo.
Vzhledem k úloze těchto aktiv v měnové politice se ECB proti souvisejícímu měnovému a komoditnímu riziku nezajišťuje. Namísto toho se rizika zmírňují existencí účtů přecenění a diverzifikací mezi více měn a zlato.
Úrokové riziko
Devizové rezervy ECB a její vlastní zdroje v eurech jsou investovány především do cenných papírů s pevným výnosem a podléhají tržnímu úrokovému riziku, neboť jsou oceňovány v tržních cenách. Devizové rezervy ECB jsou investovány především do aktiv s relativně krátkými dobami splatnosti (viz graf 7 v části 1.3.1 „rozvaha“), zatímco aktiva v portfoliu vlastních zdrojů mají doby splatnosti zpravidla delší (viz graf 9 v části 1.3.1 „rozvaha“). Úrokové riziko v těchto portfoliích, měřené metodou zúčtování, se oproti roku 2023 zvýšilo, což odráží vývoj tržních podmínek.
Tržní úrokové riziko ECB je zmírňováno prostřednictvím pravidel alokace aktiv a účtů přecenění.
ECB je vystavena také úrokovému riziku v důsledku nesouladu mezi úrokovou sazbou získanou za svá aktiva a úrokovou sazbou, kterou platí za své závazky, což má dopad na její čistý úrokový výnos. Toto riziko není přímo spojeno s žádným konkrétním portfoliem, ale souvisí se strukturou rozvahy ECB jako celku, a zejména s existencí nesouladu mezi dobami splatnosti a výnosy aktiv a závazků. Úrokové riziko se v roce 2024 snížilo, což odráží pokles pasiv ECB, který následoval po snížení objemu cenných papírů držených v rámci programů APP a PEPP. Kromě toho, že je toto riziko v jednoletém horizontu měřeno ukazatelem ES při 99% hladině významnosti, je také sledováno prostřednictvím projekcí ziskovosti ECB ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.
Tento druh rizika je řízen prostřednictvím pravidel alokace aktiv a je dále zmírňován existencí neúročených závazků v rozvaze ECB.
Navzdory tomu vedlo pokračující naplňování úrokového rizika v roce 2024 k dalším ztrátám. Tyto ztráty byly způsobeny především náklady na závazky ECB, které přesahovaly úrok získaný z jejích aktiv. Velkou část střednědobých až dlouhodobých aktiv ECB s kupóny s pevnou sazbou banka získala v době velmi nízkých či dokonce nulových úrokových sazeb. Tato aktiva byla i nadále financována především krátkodobými závazky, které byly do konce roku 2024 úročeny sazbou pro hlavní refinanční operace. I když ECB očekává, že bude zisk znovu vytvářet, nelze v nadcházejících letech vyloučit možnost dalších ztrát. Očekává se, že pokud by tomu tak bylo, měly by případné ztráty být nižší než v letech 2023 a 2024.
Riziko spojené s klimatickou změnou
Rizika spojená s klimatickou změnou jsou postupně začleňována do rámce ECB pro řízení rizik. V roce 2022 Eurosystém provedl první klimatický zátěžový test rozvahy Eurosystému, který umožnil předběžný odhad dopadu tohoto rizika na rozvahu ECB.[26] V roce 2024 pak byl proveden dodatečný klimatický zátěžový test a další takové testy budou probíhat rovněž v následujících letech.[27]
1.4.2 Operační riziko
Za politiku a rámec ECB v oblasti řízení operačního rizika (ORM) odpovídá Výkonná rada, která je schvaluje.[28] Výbor pro operační rizika pomáhá Výkonné radě v plnění její funkce dohledu nad řízením operačních rizik. ORM je nedílnou součástí struktury správy a procesů řízení ECB.[29]
Hlavním cílem rámce ORM v ECB je přispívat k tomu, aby ECB plnila své úkoly a cíle, a chránit její pověst a aktiva před ztrátou, zneužitím a poškozením. Podle rámce ORM je každá organizační složka odpovědná za zjišťování a vyhodnocování svých provozních rizik, mimořádných událostí a kontrolních mechanismů a za jejich řešení, vykazování a sledování. V této souvislosti poskytuje doporučení týkající se strategií řešení rizik a postupů akceptace rizik politika ECB zabývající se tolerancí rizik. Navazuje na matici rizik 5x5 vycházející z klasifikačních stupnic dopadu a pravděpodobnosti rizik při použití kvantitativních a kvalitativních kritérií.
Prostředí, v němž ECB působí, je vystaveno stále komplexnějším a vzájemně provázanějším hrozbám a s běžnou činností ECB je spojena celá řada operačních rizik. Hlavní oblasti obav pro ECB zahrnují širokou škálu nefinančních rizik v důsledku lidského, systémového a procesního faktoru či vnějších událostí. ECB tedy zavedla procesy s cílem usnadnit průběžné a účinné řízení svých operačních rizik a integrovat informace o rizicích do rozhodovacího procesu. ECB se navíc nadále zaměřuje na zvyšování své odolnosti a na rizika a možnosti pohlíží komplexně z ucelené perspektivy včetně aspektů udržitelnosti. Byly zavedeny struktury pro reakci na krizi a pohotovostní plány, aby zajišťovaly kontinuitu zásadních funkcí v případě jakéhokoli narušení či krize.
1.4.3 Riziko jednání v rozporu s pravidly
ECB ustavila specializovanou kancelář pro compliance, správu a řízení jako jednu z klíčových organizačních složek pro řízení rizika, aby posílila rámec správy a řízení ECB s cílem řešit riziko jednání v rozporu s pravidly[30]. Jejím účelem je napomáhat Výkonné radě při ochraně integrity a dobrého jména ECB, prosazování etických norem jednání a posilování odpovědnosti a transparentnosti ECB. Nezávislý Etický výbor poskytuje poradenství a pokyny vysoce postaveným úředníkům ECB, pokud jde o integritu a jednání v rozporu s pravidly, a podporuje Radu guvernérů v náležitém a soudržném řízení rizik na výkonné úrovni. Na úrovni Eurosystému a jednotného mechanismu dohledu (SSM) usiluje Výbor pro etiku a compliance (ECC) o dosažení soudržného provádění rámců jednání pro národní centrální banky a vnitrostátní příslušné orgány (NCA).
V roce 2024 se ECB společně s dalšími sedmi orgány EU dohodla na vytvoření nového „etického orgánu EU“, jehož cílem je posílit etiku, morální zásadovost a s tím související normy transparentnosti a odpovědnosti při rozhodování v rámci EU.[31] Dohoda byla podepsána dne 15. května 2024 a vstoupila v platnost dne 6. června 2024.[32] Hlavním úkolem nového etického orgánu EU je vytvořit společné minimální normy chování pro vysoce postavené úředníky. V rámci ECB se jedná o členy Výkonné rady, Rady guvernérů a Rady dohledu. Předpokládá se, že zavedení společných norem bude mít pozitivní dopad na etické chování a rizika s tím spojená.
2 Účetní výkazy ECB
2.1 Rozvaha k 31. prosinci 2024
AKTIVA | Č. pozn. | 2024 | 2023 |
---|---|---|---|
Zlato a pohledávky ve zlatě | 1 | 40 895 | 30 419 |
Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny | 58 117 | 55 876 | |
Pohledávky za MMF | 2.1 | 2 227 | 2 083 |
Zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva | 2.2 | 55 890 | 53 793 |
Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny | 2.2 | 4 094 | 1 450 |
Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi v eurozóně | 3 | 2 | 17 |
Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech | 4 | 376 781 | 425 349 |
Cenné papíry držené pro účely měnové politiky | 4.1 | 376 781 | 425 349 |
Pohledávky uvnitř Eurosystému | 5 | 127 067 | 125 378 |
Pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému | 5.1 | 127 067 | 125 378 |
Ostatní aktiva | 6 | 33 644 | 34 739 |
Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva | 6.1 | 971 | 1 023 |
Ostatní finanční aktiva | 6.2 | 22 781 | 22 172 |
Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů | 6.3 | 681 | 552 |
Položky časového rozlišení | 6.4 | 9 158 | 10 905 |
Ostatní | 6.5 | 53 | 88 |
Aktiva celkem | 640 600 | 673 229 |
Poznámka: V důsledku zaokrouhlování nemusí součty v účetních výkazech a tabulkách, které jsou v poznámkách, vždy souhlasit. Čísla 0 a (0) znamenají kladné či záporné hodnoty zaokrouhlené na nulu; spojovník (-) znamená nulu.
PASIVA | Č. pozn. | 2024 | 2023 |
---|---|---|---|
Bankovky v oběhu | 7 | 127 067 | 125 378 |
Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny | 8 | 2 388 | 4 699 |
Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny | 9 | 24 554 | 20 622 |
Vládní sektor | 9.1 | 73 | 143 |
Ostatní závazky | 9.2 | 24 482 | 20 479 |
Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny | 10 | 39 859 | 23 111 |
Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny | 11 | - | 24 |
Vklady, zůstatky a jiné závazky | 11.1 | - | 24 |
Závazky uvnitř Eurosystému | 12 | 388 676 | 445 048 |
Závazky z převodu devizových rezerv | 12.1 | 40 562 | 40 671 |
Závazky související se systémem TARGET (netto) | 12.2 | 348 074 | 404 336 |
Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto) | 12.3 | 40 | 40 |
Ostatní závazky | 13 | 7 615 | 9 498 |
Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů | 13.1 | - | 68 |
Položky časového rozlišení | 13.2 | 6 288 | 8 030 |
Ostatní | 13.3 | 1 327 | 1 401 |
Rezervy | 14 | 72 | 67 |
Ostatní rezervy | 14.1 | 72 | 67 |
Účty přecenění | 15 | 50 653 | 37 099 |
Základní kapitál a rezervní fondy | 16 | 8 925 | 8 948 |
Základní kapitál | 16.1 | 8 925 | 8 948 |
Kumulované ztráty převedené do dalšího období | 17 | (1 266) | - |
Zisk/(ztráta) za rok | (7 944) | (1 266) | |
Pasiva celkem | 640 600 | 673 229 |
2.2 Výkaz zisku a ztráty za rok končící 31. prosince 2024
Č. pozn. | 2024 | 2023 | |
---|---|---|---|
Čistý úrokový výnos/(náklad) | 24 | (6 983) | (7 193) |
Úrokový výnos | 66 898 | 63 723 | |
Úrokový náklad | (73 881) | (70 916) | |
Čistý výsledek finančních operací a snížení hodnoty | (286) | (144) | |
Realizované zisky/(ztráty) z finančních operací | 25 | (17) | (106) |
Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic | 26 | (269) | (38) |
Čistý výnos/(náklad) z poplatků a provizí | 27 | 674 | 650 |
Výnos z akciových nástrojů a majetkových účastí | 28 | 1 | 1 |
Ostatní výnosy | 29 | 119 | 72 |
Osobní náklady | 30 | (844) | (676) |
Správní náklady | 31 | (513) | (481) |
Odpisy hmotných a nehmotných dlouhodobých aktiv | (104) | (106) | |
Náklady na bankovky | 32 | (9) | (9) |
Zisk/(ztráta) před převodem (do)/z rezerv na krytí rizik | (7 944) | (7 886) | |
Převod (do)/z rezerv na krytí rizik | 33 | - | 6 620 |
Zisk/(ztráta) za rok | (7 944) | (1 266) |
Frankfurt nad Mohanem 11. února 2025
Evropská centrální banka
Christine Lagarde
prezidentka
2.3 Účetní pravidla
Forma a prezentace účetních výkazů
Účetní výkazy ECB byly sestaveny v souladu s těmito účetními pravidly[33], která podle názoru Rady guvernérů ECB věrně zobrazují účetní výkazy a zároveň odrážejí charakter činností centrální banky.
Účetní zásady
Uplatňují se následující účetní zásady: ekonomická realita a transparentnost, obezřetnost, vykazování událostí po rozvahovém dni, významnost, zásada nepřetržitého trvání subjektu, časové rozlišení, konzistentnost a srovnatelnost.
Vykazování aktiv a pasiv
Aktiva nebo závazky se v rozvaze vykazují pouze tehdy, pokud je pravděpodobné, že do ECB nebo z ECB poplyne budoucí ekonomický prospěch související s položkou aktiva nebo závazku, pokud na ECB byla převedena v podstatě všechna související rizika a přínosy a pořizovací cenu nebo hodnotu aktiva nebo výši povinnosti lze spolehlivě ocenit.
Základy účtování
Účty jsou sestavovány na základě historických cen, které jsou upraveny tak, aby zohledňovaly tržní ocenění obchodovatelných cenných papírů (s výjimkou dluhových cenných papírů v současnosti držených pro účely měnové politiky), zlata a všech dalších rozvahových a podrozvahových aktiv a pasiv v cizí měně.
Transakce s finančními aktivy a pasivy jsou na účtech zaúčtovány k datu vypořádání těchto transakcí.
S výjimkou spotových transakcí s cennými papíry jsou transakce s finančními nástroji v cizí měně zaúčtovány na podrozvahových účtech k datu obchodu. K datu vypořádání se podrozvahové položky odúčtují a transakce jsou vykázány v rozvaze. Prodej a nákup cizí měny ovlivňuje čistou pozici v cizí měně k datu obchodu a realizované výsledky prodeje se vypočítávají rovněž k datu obchodu. Naběhlý úrok, prémie a diskonty související s finančními nástroji v cizí měně se vypočítávají a účtují denně. Tyto položky také ovlivňují denní změny pozice v cizí měně.
Zlato, aktiva a pasiva v cizí měně
Aktiva a pasiva v cizí měně jsou přepočtena na eura v kurzu platném v rozvahový den. Výnosy a náklady jsou přepočteny za použití směnného kurzu platného v době zaúčtování. Přecenění devizových aktiv a pasiv včetně rozvahových i podrozvahových nástrojů probíhá pro každou měnu zvlášť.
Přecenění aktiv a pasiv v cizí měně na tržní ceny se provádí odděleně od přecenění odvozeného od směnného kurzu.
Zlato je oceňováno v tržní ceně platné v rozvahový den. U zlata se nerozlišuje mezi cenovými a kurzovými rozdíly z přecenění, ale účtuje se podle jedné ceny zlata založené na ceně unce ryzího zlata v eurech odvozené pro rok končící 31. prosince 2024 ze směnného kurzu eura vůči americkému dolaru k 31. prosinci 2024.
Zvláštní práva čerpání (SDR) jsou definována na základě koše měn a hodnota SDR je vypočtena jako vážený součet směnných kurzů pěti hlavních měn (americký dolar, euro, čínské renminbi, japonský jen a libra šterlinků) vůči euru. SDR v držení ECB byla přepočtena na euro za použití směnného kurzu eura vůči SDR k 31. prosinci 2024.
Cenné papíry
Cenné papíry držené pro účely měnové politiky
Dluhové cenné papíry v současné době držené pro účely měnové politiky jsou účtovány zůstatkovou hodnotou s uvážením snížení hodnoty.
Ostatní cenné papíry
Obchodovatelné cenné papíry (s výjimkou dluhových cenných papírů držených v současné době pro účely měnové politiky) a podobná aktiva jsou oceňovány zvlášť pro každý cenný papír za použití střední tržní ceny nebo na základě příslušných výnosových křivek platných k rozvahovému dni. Opce integrované v cenných papírech nejsou pro účely ocenění odděleny. Pro rok končící 31. prosince 2024 byly použity střední tržní ceny platné 30. prosince 2024.
Obchodovatelné investiční fondy se přeceňují na čistém základě na úrovni fondu za použití čisté hodnoty aktiv. Nerealizované zisky a ztráty v jednotlivých investičních fondech se vzájemně nezapočítávají.
Nelikvidní kapitálové podíly a ostatní kapitálové nástroje držené jako stálé investice jsou oceňovány pořizovací cenou zohledňující snížení hodnoty.
Vykazování výnosů
Výnosy a náklady se vykazují v období, kdy byly realizovány nebo kdy vznikly.[34] Realizované zisky a ztráty z prodeje cizích měn, zlata a cenných papírů se zachycují ve výkazu zisku a ztráty a vypočítávají se odkazem na průměrné pořizovací náklady příslušného aktiva.
Nerealizované zisky se nevykazují jako výnosy a převádějí se přímo na účet přecenění.
Nerealizované ztráty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty, pokud na konci roku převyšují zisky z předešlého přecenění akumulované na příslušném účtu přecenění. Tyto nerealizované ztráty z libovolného cenného papíru či měny nebo zlata se nezapočítávají vůči nerealizovaným ziskům z ostatních cenných papírů, měn nebo zlata. V případě těchto nerealizovaných ztrát z jakékoli položky vykazované ve výkazu zisku a ztráty se průměrná pořizovací cena této položky sníží na směnný kurz nebo tržní cenu na konci roku.
Ztráty ze snížení hodnoty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty a v následujících letech se odúčtují pouze v případě, pokud snížení hodnoty klesne a pokles lze připsat pozorovatelné události, jež proběhla poté, co bylo snížení hodnoty zaúčtováno poprvé.
Prémie nebo diskonty z cenných papírů se amortizují během zbytkové smluvní splatnosti těchto cenných papírů.
Reverzní transakce
Reverzní transakce jsou obchody, při nichž ECB nakupuje nebo prodává aktiva na základě dohody o zpětném odkupu nebo provádí úvěrové operace proti poskytnutému zajištění.
V rámci dohody o zpětném odkupu jsou cenné papíry prodány za hotovost a současně je uzavřena dohoda o jejich zpětném odkupu od protistrany za dohodnutou cenu k určitému datu v budoucnu. Dohody o zpětném odkupu jsou v rozvaze vykazovány na straně pasiv jako zajištěné vklady. Cenné papíry prodané na základě těchto dohod jsou ponechány v rozvaze ECB.
V rámci reverzní dohody o zpětném odkupu jsou cenné papíry nakupovány za hotovost a současně je uzavřena dohoda o jejich zpětném prodeji protistraně za dohodnutou cenu k určitému datu v budoucnu. Reverzní dohody o zpětném odkupu jsou v rozvaze vykazovány na straně aktiv jako zajištěné úvěry, ale nejsou zahrnuty do cenných papírů v držení ECB.
Reverzní transakce (včetně zápůjček cenných papírů) provedené v rámci programu nabízeného specializovanou institucí se vykazují v rozvaze pouze tehdy, když je poskytnuto zajištění ve formě hotovosti a tato hotovost zůstává neinvestována.
Podrozvahové nástroje
Měnové nástroje, jmenovitě devizové forwardové transakce, forwardové části devizových swapů a ostatní měnové nástroje zahrnující směnu jedné měny za druhou k budoucímu datu, se pro výpočet kurzových zisků a ztrát zahrnují do pozice cizí měna netto.
Úrokové nástroje se přeceňují jednotlivě. Denní změny variační marže otevřených úrokových futures se zachycují ve výkazu zisku a ztráty.
Ocenění forwardových transakcí s cennými papíry provádí ECB na základě obecně uznávaných metod oceňování, které vycházejí z pozorovatelných tržních cen a kurzů a diskontních faktorů od data vypořádání do data ocenění.
Dlouhodobá aktiva
Dlouhodobá aktiva, včetně nehmotného majetku, ale vyjma pozemků a uměleckých děl, se oceňují pořizovací cenou sníženou o odpisy. Pozemky a umělecká díla jsou oceňovány pořizovací cenou. Hlavní budova ECB je oceňována pořizovací cenou sníženou o odpisy a podléhající znehodnocení. Pro odpisy hlavní budovy ECB jsou náklady přiřazeny k odpovídajícím položkám aktiv, které jsou odpisovány na základě předpokládané doby jejich použitelnosti. Odpisy jsou uplatňovány rovnoměrně po dobu předpokládané použitelnosti aktiva od čtvrtletí, které následuje poté, co je aktivum připraveno k užívání. Očekávaná doba použitelnosti hlavních skupin aktiv je následující:
Budovy | 20, 25 nebo 50 let |
Vestavěné části budov | 10 nebo 15 let |
Technické zařízení | 4, 10 nebo 15 let |
Počítačové a související technické nebo programové vybavení a motorová vozidla | 4 roky |
Vybavení | 10 let |
Doba odpisování kapitalizovaných nákladů na modernizaci budov byla u stávajících pronajatých objektů ECB upravena tak, aby zohlednila události, které mají vliv na očekávanou dobu použitelnosti příslušných aktiv.
ECB provádí roční test na snížení hodnoty své hlavní budovy a aktiv z práv k užívání v souvislosti s administrativními budovami (viz „nájmy“ níže). Pokud je zjištěn ukazatel snížení hodnoty vyhodnocující, že hodnota aktiva by mohla být snížena, provede se odhad zpětně získatelné částky. Ztráta ze snížení hodnoty je zaúčtována ve výkazu zisku a ztráty, pokud je zpětně získatelná částka nižší než čistá účetní hodnota.
Dlouhodobá aktiva s pořizovací cenou menší než 10 000 EUR se odepíší v roce pořízení.
Dlouhodobá aktiva, která splňují kritéria kapitalizace, avšak stále nejsou dokončená, jsou vykázána pod „nedokončenými aktivy“. Související náklady se převedou do příslušných tříd dlouhodobých aktiv, jakmile jsou tato aktiva připravena k užívání.
Nájmy
ECB působí jako nájemce, stejně jako podnajímatel.
ECB jako nájemce
Pokud jde o všechny nájmy, ve kterých je ECB nájemcem a jež zahrnují hmotné aktivum, se související aktivum z práva k užívání a závazek z nájmu zachycují v rozvaze ke dni zahájení nájmu, tj. jakmile je aktivum připraveno k užívání, a zahrnují se do příslušných tříd dlouhodobých aktiv „hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva“ a „ostatní“ (závazky). Pokud nájmy splňují kritéria kapitalizace, ale výstavba nebo úprava dotčeného aktiva stále probíhá, vykazují se náklady vzniklé před datem zahájení nájmu pod „nedokončenými aktivy“.
Aktiva z práva k užívání se oceňují pořizovací cenou sníženou o odpisy. Dále aktiva z práva k užívání související s administrativními budovami podléhají uvážení snížení hodnoty (pro více informací o ročním testu na snížení hodnoty viz „dlouhodobá aktiva“ výše). Odpisy jsou uplatňovány rovnoměrně od data zahájení nájmu buď do konce doby použitelnosti aktiva z práva k užívání, nebo do konce doby nájmu, podle toho, co nastane dříve.
Závazek z nájmu je nejprve oceněn stávající hodnotou budoucích plateb nájemného (zahrnujících pouze složky nájemného) a diskontován za použití zvýšené výpůjční sazby ECB. Následně je závazek z nájmu účtován zůstatkovou hodnotou za použití metody efektivní úrokové míry. Související úrokový náklad je zachycen ve výkazu zisku a ztráty pod položkou „ostatní úrokové náklady“. Dojde-li ke změně budoucích plateb nájemného z důvodu změny některého indexu nebo jiné změny stávající smlouvy, závazek z nájmu se přepočítá. Výsledkem takového přepočtu je odpovídající úprava účetní hodnoty aktiva z práva k užívání.
Krátkodobé nájmy s dobou trvání do 12 měsíců včetně a nájmy aktiv o nízké hodnotě pod 10 000 EUR (konzistentně s horním limitem pro vykazování dlouhodobých aktiv) se zachycují ve výkazu zisku a ztráty.
ECB jako podnajímatel
U všech nájmů, ve kterých je ECB podnajímatelem, poskytuje ECB třetím stranám právo užívat podkladové aktivum (nebo jeho část), zatímco nájemní smlouva mezi původním pronajímatelem a ECB (hlavní nájemní smlouva) zůstává v platnosti. Podnájem je klasifikován jako finanční nebo operativní leasing[35] odkazem na aktivum z práva k užívání vznikající na základě hlavního pronájmu, a nikoli odkazem na podkladové aktivum.
Podnájmy, ve kterých je ECB podnajímatelem, jsou klasifikovány jako finanční leasing a ECB z „hmotných a nehmotných dlouhodobých aktiv“ odúčtuje aktivum z práva k užívání související s hlavní nájemní smlouvou (nebo část takového aktiva), které je převedeno na podnájemce, a pod položkou „ostatní“ (aktiva) vykáže pohledávku z podnájmu. Závazek z nájmu týkající se hlavní nájemní smlouvy zůstává tímto podnájmem nedotčen.
K datu zahájení nájmu je pohledávka z podnájmu prvotně oceněna současnou hodnotou budoucích nájemních plateb, které vzniknou ECB, a diskontována pomocí diskontní sazby použité pro hlavní nájemní smlouvu. Následně je pohledávka z podnájmu účtována zůstatkovou hodnotou za použití metody efektivní úrokové míry. Související úrokové výnosy jsou zachyceny ve výkazu zisku a ztráty pod položkou „ostatní úrokové výnosy“.
Požitky po skončení pracovního poměru a ostatní dlouhodobé požitky u ECB
ECB pro své zaměstnance a členy Výkonné rady a dále pro členy Rady dohledu, které ECB zaměstnává, provozuje plány definovaných požitků.
Penzijní plán zaměstnanců je financován aktivy z fondu dlouhodobých zaměstnaneckých požitků. Povinné příspěvky, které jsou hrazeny ze strany ECB a zaměstnanců, jsou vykázány v rámci pilíře definovaných požitků tohoto plánu. Zaměstnanci mohou hradit dodatečné dobrovolné příspěvky v rámci pilíře definovaných příspěvků, který lze použít k poskytování dodatečných požitků.[36] Výše těchto dodatečných požitků je dána výší dobrovolných příspěvků spolu s investičním výnosem z těchto příspěvků.
Požitky po skončení pracovního poměru a ostatní dlouhodobé požitky členů Výkonné rady ECB a členů Rady dohledu, které ECB zaměstnává, jsou kryty na základě nefinancovaných opatření. Pokud jde o zaměstnance, jsou na základě nefinancovaných opatření kryty požitky po skončení pracovního poměru s výjimkou penzí a ostatní dlouhodobé požitky.
Čistý závazek z definovaných požitků
Závazek, který se v souvislosti s plány definovaných požitků včetně ostatních dlouhodobých zaměstnaneckých požitků vykazuje v rozvaze v položce „ostatní“ (závazky), se rovná současné hodnotě závazku z definovaných požitků k rozvahovému dni po odečtení reálné hodnoty aktiv, která jsou v plánu určena k financování této související povinnosti.
Výši závazku vyplývajícího z definovaných požitků vypočítávají každý rok nezávislí pojistní matematici pomocí tzv. přírůstkové metody („projected unit credit method“). Současná hodnota závazku vyplývajícího z definovaných požitků se určí diskontováním odhadovaných budoucích peněžních toků za použití sazby určené s odkazem na tržní výnos k rozvahovému dni dosažený velmi kvalitními podnikovými dluhopisy, které jsou denominovány v eurech a mají obdobné lhůty splatnosti jako související povinnost.
Pojistněmatematické zisky nebo ztráty mohou vznikat při úpravách na základě zkušeností (když se skutečné výsledky liší od dřívějších pojistněmatematických předpokladů) a při změnách předpokladů pro pojistněmatematické výpočty.
Čistý náklad na definované požitky
Čistý náklad na definované požitky se dělí na prvky vykázané ve výkazu zisku a ztráty a na přecenění požitků po skončení pracovního poměru vykázané v rozvaze v položce „účty přecenění“.
Čistá částka, která se zúčtuje ve výkazu zisku a ztráty, obsahuje:
- náklady na služby spojené s definovanými požitky za běžný rok,
- případné předchozí náklady na služby spojené s definovanými požitky vyplývající ze změny plánu,
- čistý úrok z čistého závazku z definovaných požitků vypočtený pomocí diskontní sazby,
- přecenění ostatních dlouhodobých požitků, a to v plné výši.
Čistá částka uvedená pod „účty přecenění“ zahrnuje následující položky:
- pojistněmatematické zisky a ztráty představující požitky po skončení pracovního poměru,
- skutečný výnos z aktiv plánu, s výjimkou částek zahrnutých do čistého úroku z čistého závazku z definovaných požitků.
Tyto částky každý rok oceňují nezávislí pojistní matematici, kteří tak stanoví odpovídající výši závazku, jež se má vykázat v účetních výkazech.
Zůstatky uvnitř ESCB / zůstatky uvnitř Eurosystému
Zůstatky uvnitř ESCB vznikají v první řadě z přeshraničních plateb v rámci Evropské unie (EU), které jsou vypořádávány v eurech v penězích centrální banky. Tyto transakce jsou povětšinou iniciované soukromými subjekty (např. úvěrovými institucemi, podniky a fyzickými osobami). Transakce se vypořádávají v systému TARGET – Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer system – a jsou zachyceny jako dvoustranné zůstatky na účtech TARGET centrálních bank zemí EU. Vliv na tyto účty mají rovněž platby prováděné ECB a národními centrálními bankami (NCB). Veškeré úhrady jsou automaticky agregovány a upraveny tak, aby tvořily vždy jedinou pozici vůči ECB za každou NCB. Tyto pozice v účetnictví ECB vyústily v čistou pohledávku nebo závazek jednotlivých NCB vůči zbytku Evropského systému centrálních bank (ESCB). Pohyby na účtech systému TARGET se promítají do účetních záznamů ECB a národních centrálních bank denně.
Zůstatky uvnitř Eurosystému vedené u ECB, které přísluší národním centrálním bankám zemí eurozóny a které vyplývají z jejich účasti v systému TARGET, se v rozvaze ECB vykazují jako jedna čistá aktivní nebo pasivní pozice pod položkami „pohledávky související s TARGET (netto)“, nebo „závazky související se systémem TARGET (netto)“. Zůstatky uvnitř ESCB vedené u ECB, které přísluší národním centrálním bankám zemí mimo eurozónu a které vyplývají z jejich účasti v systému TARGET[37], jsou vykázány pod položkou „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“.
Zůstatky uvnitř Eurosystému z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému jsou uvedeny jako jedno čisté aktivum pod položkou „pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému“ (viz „bankovky v oběhu“ níže).
Zůstatky uvnitř Eurosystému vzniklé z převodu devizových rezerv na ECB národními centrálními bankami při vstupu do Eurosystému jsou vedeny v eurech a vykazovány pod položkou „závazky z převodu devizových rezerv“.
Ostatní zůstatky v eurech uvnitř Eurosystému (např. prozatímní rozdělení případného zisku ECB národním centrálním bankám) jsou vykázány v rozvaze ECB jako jedna čistá aktivní nebo pasivní pozice pod položkami „ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto)“, nebo „ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)“.
Bankovky v oběhu
Eurobankovky vydávají ECB a národní centrální banky zemí eurozóny, které společně tvoří Eurosystém.[38] Celková hodnota eurobankovek v oběhu je rozdělována mezi centrální banky Eurosystému vždy v poslední pracovní den v měsíci podle klíče pro přidělování bankovek.[39]
ECB je přidělen podíl o objemu 8 % celkové hodnoty eurobankovek v oběhu, který je vykazován v rozvaze v pasivech pod položkou „bankovky v oběhu“. Podíl ECB na celkovém objemu eurobankovek v oběhu je kryt pohledávkami za národními centrálními bankami. Tyto pohledávky, které jsou úročeny,[40] jsou vykazovány v „pohledávkách z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému“ (viz „zůstatky uvnitř ESCB / zůstatky uvnitř Eurosystému“ výše). Úrokový výnos z těchto pohledávek je ve výkazu zisku a ztráty zahrnut do „úrokových výnosů“.
Rezerva ke krytí finančních rizik
Rada guvernérů může rozhodnout, že výnos ECB nebo jeho část převede do rezervy ke krytí finančních rizik. Tuto rezervu lze použít v rozsahu, který Rada guvernérů považuje za nezbytný na úhradu ztrát, které vznikají v důsledku expozice vůči finančním rizikům. Výše rezervy na krytí finančních rizik a její opodstatněnost se každoročně posuzuje podle toho, jak ECB vyhodnotí svou expozici vůči těmto rizikům, přičemž se zohlední řada faktorů, pokud i) není její výše nulová a ii) ECB neměla výnosy, které by mohly být do rezervy převedeny.[41]
Prozatímní rozdělení zisku
Částka, která se rovná součtu výnosů ECB z eurobankovek v oběhu a výnosů z dluhových cenných papírů držených pro účely měnové politiky zakoupených v rámci i) programu pro trhy s cennými papíry, ii) třetího programu nákupu krytých dluhopisů, iii) programu nákupu cenných papírů krytých aktivy, iv) programu nákupu aktiv veřejného sektoru a v) nouzového pandemického programu nákupu aktiv se rozdělí v lednu následujícího roku prostřednictvím prozatímního rozdělení zisku, nerozhodne-li Rada guvernérů jinak.[42] Toto rozhodnutí Rada guvernérů přijme, pokud na základě odůvodněného odhadu vypracovaného Výkonnou radou očekává, že ECB vykáže úhrnnou roční ztrátu nebo vytvoří roční zisk, který je nižší než tento výnos. Rada guvernérů může rovněž rozhodnout, že tento výnos nebo jeho část převede do rezervy ke krytí finančních rizik (viz „Rezerva ke krytí finančních rizik“ výše).
Dále může Rada guvernérů rozhodnout, že sníží objem výnosu z eurobankovek v oběhu k rozdělení v lednu o částku nákladů vzniklých ECB v souvislosti s emisí a zpracováním eurobankovek.
Události po rozvahovém dni
Hodnota aktiv a pasiv je upravena o události, které nastaly mezi datem roční rozvahy a dnem, kdy Výkonná rada poskytla souhlas s předložením účetních výkazů ECB Radě guvernérů ke schválení, pokud tyto události významně ovlivňují stav aktiv a pasiv k rozvahovému dni.
Důležité události po rozvahovém dni, které neovlivňují stav aktiv a pasiv k rozvahovému dni, jsou zveřejněny v poznámkách.
Změny účetních pravidel
V roce 2024 nedošlo v účetních pravidlech uplatňovaných ECB k žádným změnám.
Změny účetních odhadů
V roce 2024 změnila ECB metodu používanou pro odhad úrokových výnosů příštích období u cenných papírů s pevným výnosem. Kupónový výnos, prémie a diskonty těchto cenných papírů se vykazuje podle metody vnitřní výnosnosti (internal rate of return – IRR). Dříve byla metoda IRR aplikována na pojistné a diskonty, zatímco na kupónový úrok byla aplikována lineární metoda. Tato změna má dopad na časový průběh vykazování výnosů, zatímco celkové zisky a ztráty za celou dobu trvání cenných papírů s pevným výnosem ovlivněny nebyly.
Změny v prezentaci v účetních výkazech
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2024/2938 ze dne 14. listopadu 2024 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (ECB/2024/32) zavedlo změny v prezentaci položek „ztráta za rok“ a „kumulované ztráty převedené do dalšího období“ v rozvaze. V roční účetní závěrce ECB za rok 2023 byla položka „ztráta za rok“ prezentována jako samostatná položka na straně aktiv v návaznosti na příslušné rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2247 ze dne 3. listopadu 2016 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (ECB/2016/35), v platném znění, přičemž nebyly do dalšího období převedeny žádné neuhrazené kumulované ztráty.[43] V roční účetní závěrce ECB za rok 2024 jsou „zisk/(ztráta) za rok“ i „kumulované ztráty převedené do dalšího období“ uvedeny v rozvaze jako samostatné záporné položky na straně pasiv.
Rozhodnutí (EU) 2024/2938 navíc zavedlo další změny v členění rozvahy a ve výkazu zisku a ztráty ECB. Patří sem i) dělení položky „rezervy“ na „rezervu na krytí rizik“[44] a „ostatní rezervy“ v rozvaze; a ii) odstranění členění v položce „úrokový výnos“ a „úrokový náklad“ ve výkazu zisku a ztráty, přičemž jsou současně poskytnuty příslušné informace ve zvláštních poznámkách k účetní závěrce.
Cílem těchto změn je mimo jiné zvýšit transparentnost a informační hodnotu účetních výkazů ECB.
Srovnatelné údaje za rok 2023 byly odpovídajícím způsobem upraveny. Vykázání ztráty za rok 2023 ve výši 1 266 mil. EUR jako záporné položky v rozvaze na straně pasiv má za následek snížení celkových aktiv a pasiv za uvedený rok na 673 229 mil. EUR oproti 674 496 mil. EUR vykázaným v roční účetní závěrce ECB za rok 2023.
V roce 2024 ECB také upravila způsob, jakým vykazuje úrokový výnos (např. kupónové příjmy) a úrokový náklad (např. amortizace ážia) u položek nesouvisejících s operacemi měnové politiky. Dosud byly používány různé způsoby započtení úrokového výnosu a úrokového nákladu v rámci „čistého úrokového výnosu“ vykázaného ve výkazu zisku a ztráty v závislosti na druhu transakce. ECB rozhodla, že počínaje rokem 2024 by měly být úroky nabíhající z jednotlivých druhů nástrojů v rámci jedné rozvahové položky nebo portfolia vykazovány v čisté výši buď v rámci „úrokových výnosů“, nebo „úrokových nákladů“, podle toho, zda je čistá částka druhu nástroje nebo portfolia kladná či záporná. Předpokládá se, že tento způsob vykazování lépe odráží podstatu transakce a zároveň je v souladu se zásadou započtení uplatněnou na úrokový výnos a náklad plynoucí z aktiv a pasiv souvisejících s operacemi měnové politiky.[45] Srovnatelné částky za rok 2023 byly upraveny takto:
Rozvaha | Úprava | Přeceněná rozvaha | |
---|---|---|---|
Úrokový výnos | 63 751 | (28) | 63 723 |
Úrokový náklad | (70 944) | 28 | (70 916) |
Čistý úrokový výnos/(náklad) | (7 193) | - | (7 193) |
Ostatní
Podle článku 27 statutu ESCB a na základě doporučení Rady guvernérů schválila Rada Evropské unie jmenování společnosti Baker Tilly GmbH & Co. KG Wirtschaftsprüfungsgesellschaft, Düsseldorf (Spolková republika Německo) externím auditorem ECB původně na dobu pěti let do konce účetního roku 2022. V roce 2023 Rada EU na základě doporučení Rady guvernérů schválila prodloužení tohoto období o další dva roky do konce účetního roku 2024.
2.4 Poznámky k rozvaze
Poznámka č. 1 – Zlato a pohledávky ve zlatě
Tuto položku tvoří zlato v držení ECB:
2024 | 2023 | |
---|---|---|
Množství | ||
Unce ryzího zlata1 | 16 285 778 | 16 285 778 |
Cena | ||
USD za unci ryzího zlata | 2 608,750 | 2 063,950 |
USD za EUR | 1,0389 | 1,1050 |
Tržní hodnota (v mil. EUR) | 40 895 | 30 419 |
1) To odpovídá 506,5 tunám jak v roce 2024, tak 2023.
Zvýšení eurové hodnoty zlata v držení ECB bylo vyvoláno růstem eurové tržní ceny zlata (viz „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 15 „účty přecenění“).
Poznámka č. 2 – Pohledávky v cizí měně za nerezidenty a rezidenty eurozóny
Poznámka č. 2.1 – Pohledávky za MMF
Tato položka představuje zvláštní práva čerpání (Special Drawing Rights – SDR) v držbě ECB, jejichž hodnota k 31. prosinci 2024 dosahovala 2 227 mil. EUR (2 083 mil. EUR v roce 2023). Tato držená aktiva vyplývají z dohody s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o dobrovolném obchodování, pokud jde o prodej a nákup, podle níž je MMF oprávněn organizovat za ECB prodeje nebo koupě SDR vůči euru se stanoveným maximálním a minimálním drženým objemem. Pro účely účtování se k SDR přistupuje jako k cizí měně (viz „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“). ECB držela v roce 2024 více SDR v důsledku úrokového výnosu během roku. Navíc bylo zvýšení eurové hodnoty těchto aktiv vyvoláno posílením SDR vůči euru během roku 2024.
Poznámka č. 2.2 – Zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva a pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny
Tyto dvě položky zahrnují zůstatky u bank, půjčky v cizí měně a investice do cenných papírů v amerických dolarech, japonských jenech a čínských renminbi.
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
Pohledávky za nerezidenty eurozóny | |||
Běžné účty | 6 778 | 7 161 | (384) |
Vklady na peněžním trhu | 737 | 474 | 264 |
Reverzní dohody o zpětném odkupu | 241 | - | 241 |
Investice do cenných papírů | 48 135 | 46 158 | 1 977 |
Pohledávky za nerezidenty eurozóny celkem | 55 890 | 53 793 | 2 098 |
Pohledávky za rezidenty eurozóny | |||
Běžné účty | 17 | 25 | (8) |
Vklady na peněžním trhu | 1 464 | 1 426 | 39 |
Reverzní dohody o zpětném odkupu | 2 613 | - | 2 613 |
Pohledávky za rezidenty eurozóny celkem | 4 094 | 1 450 | 2 644 |
Celkem | 59 985 | 55 243 | 4 741 |
Celková hodnota těchto položek v roce 2024 vzrostla především v důsledku zpevnění amerického dolaru vůči euru a reinvesticím výnosů získaných během roku, a to zejména v rámci portfolia v amerických dolarech.
Objem čistých devizových rezerv[46] ECB:
2024 | 2023 | |
---|---|---|
americké dolary | 55 047 | 52 590 |
japonský jen | 1 087 826 | 1 089 844 |
čínské renminbi | 4 694 | 4 545 |
V roce 2024 neproběhly žádné devizové intervence.
Poznámka č. 3 – Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny
K 31. prosinci 2023 obsahovala tato položka zůstatky na běžných účtech rezidentů eurozóny ve výši 17 mil. EUR (17 mil. EUR v roce 2023).
Poznámka č. 4 – Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech
Poznámka č. 4.1 – Cenné papíry držené pro účely měnové politiky
K 31. prosinci 2024 obsahovala tato položka dluhové cenné papíry, které ECB nabyla v rámci programu pro trhy s cennými papíry (SMP), třetího programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP3), programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP), programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP) a nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP).
Datum zahájení | Datum ukončení1 | Rozhodnutí | Přehled způsobilých cenných papírů2 | |
---|---|---|---|---|
Program pro trhy s cennými papíry (SMP) | ||||
SMP | květen 2010 | září 2012 | ECB/2010/5 | Veřejné a soukromé dluhové cenné papíry emitované v eurozóně3 |
Program nákupu aktiv (APP) | ||||
CBPP3 | říjen 2014 | červen 2023 | ECB/2020/8, | Kryté dluhopisy rezidentů eurozóny |
ABSPP | listopad 2014 | červen 2023 | ECB/2014/45, | Přednostní a garantované mezaninové tranše cenných papírů krytých aktivy rezidentů eurozóny |
PSPP | březen 2015 | červen 2023 | ECB/2020/9 | Dluhopisy vydané ústředními, regionálními nebo místními vládními orgány nebo uznávanými agenturami eurozóny a dále mezinárodními organizacemi a multilaterálními rozvojovými bankami nacházejícími se v eurozóně |
CSPP4 | červen 2016 | červen 2023 | ECB/2016/16, | Dluhopisy a obchodní cenné papíry vydané nebankovními podniky usazenými v eurozóně |
Nouzový pandemický program nákupu aktiv (PEPP) | ||||
PEPP | březen 2020 | Prosinec 2024 | ECB/2020/17, | Všechny kategorie aktiv způsobilé pro APP |
1) V případě SMP se datem ukončení rozumí datum ukončení programu, zatímco u programů APP a PEPP se jedná o poslední den nákupů.
2) Další kritéria způsobilosti pro jednotlivé programy jsou k dispozici v příslušných rozhodnutích Rady guvernérů.
3) V rámci SMP byly nakoupeny pouze veřejné dluhové cenné papíry emitované ministerstvy financí v pěti zemích eurozóny.
4) V rámci programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru (CSPP) ECB žádné cenné papíry nenabyla.
Portfolio programu nákupu aktiv (APP)[47] v roce 2024 dále klesalo, neboť Eurosystém v červenci 2023 ukončil reinvestice splátek jistiny ze splatných cenných papírů.[48]
Pokud jde o program PEPP[49], v návaznosti na rozhodnutí Rady guvernérů z prosince 2023[50] Eurosystém v první polovině roku 2024 nadále v plném rozsahu reinvestoval splátky jistiny ze splatných cenných papírů. Během druhé poloviny roku portfolio PEPP klesalo v průměru o 7,5 mld. EUR měsíčně, neboť Eurosystém neinvestoval všechny splátky jistiny ze splatných cenných papírů. Reinvestice v rámci programu PEPP byly ukončeny na konci roku 2024.
Dluhové cenné papíry nakoupené v rámci těchto programů ECB jsou účtovány v naběhlé hodnotě s uvážením snížení hodnoty (viz „cenné papíry“ v části 2.3 „účetní pravidla“).
Zůstatková hodnota dluhových cenných papírů v držení ECB a jejich tržní hodnota[51] (která není zachycena v rozvaze ani ve výkazu zisku a ztráty a uvádí se pouze pro účely srovnání) je následující:
2024 | 2023 | Změna | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Zůstatková | Tržní | Zůstatková | Tržní | Zůstatková | Tržní | |
SMP | 286 | 298 | 496 | 522 | (210) | (224) |
APP | ||||||
CBPP3 | 20 437 | 18 844 | 23 530 | 21 490 | (3 092) | (2 646) |
ABSPP | 7 047 | 6 979 | 13 348 | 13 225 | (6 301) | (6 247) |
PSPP – cenné papíry vládních institucí nebo agentur | 192 664 | 175 885 | 224 867 | 205 847 | (32 203) | (29 962) |
APP celkem | 220 149 | 201 708 | 261 744 | 240 562 | (41 596) | (38 854) |
PEPP | ||||||
PEPP – kryté dluhopisy | 867 | 781 | 839 | 736 | 28 | 45 |
PEPP – cenné papíry vládních institucí nebo agentur | 155 480 | 138 927 | 162 270 | 143 669 | (6 790) | (4 741) |
PEPP celkem | 156 347 | 139 709 | 163 109 | 144 405 | (6 762) | (4 696) |
Celkem | 376 781 | 341 714 | 425 349 | 385 489 | (48 568) | (43 775) |
Zůstatková hodnota dluhových cenných papírů v držení ECB se v průběhu roku změnila následujícím způsobem:
2023 | Nákupy1 | Splátky | Čistý diskont/ | 2024 | |
---|---|---|---|---|---|
SMP | 496 | - | (217) | 7 | 286 |
APP | |||||
CBPP3 | 23 530 | - | (3 069) | (23) | 20 437 |
ABSPP | 13 348 | - | (6 251) | (50) | 7 047 |
PSPP – cenné papíry vládních institucí nebo agentur | 224 867 | (146) | (30 567) | (1 489) | 192 664 |
APP celkem | 261 744 | (146) | (39 887) | (1 562) | 220 149 |
PEPP | |||||
PEPP – kryté dluhopisy | 839 | 47 | (20) | 0 | 867 |
PEPP – cenné papíry vládních institucí nebo agentur | 162 270 | 14 185 | (19 474) | (1 501) | 155 480 |
PEPP celkem | 163 109 | 14 232 | (19 493) | (1 501) | 156 347 |
Celkem | 425 349 | 14 086 | (59 598) | (3 056) | 376 781 |
1) Po ukončení reinvestic v rámci APP může tento sloupec vykazovat záporné částky vyplývající z prodeje cenných papírů, které byly provedeny v prvé řadě za účelem zajištění souladu s rámcem kontroly rizik.
2) „Čistý diskont/(prémie)“ zahrnuje případné čisté realizované zisky/(ztráty).
Rada guvernérů pravidelně vyhodnocuje finanční rizika spojená s cennými papíry drženými v rámci těchto programů.
V této souvislosti se každoročně provádějí testy na snížení hodnoty s využitím údajů ke konci roku a schvaluje je Rada guvernérů. Při těchto testech se ukazatele snížení hodnoty posuzují pro každý program samostatně. Jsou-li zaznamenány ukazatele snížení hodnoty, provádí se další analýza s cílem potvrdit, že se snížení hodnoty nedotklo peněžních toků podkladových cenných papírů. Na základě výsledků testů na snížení hodnoty provedených v tomto roce nevykázala ECB u dluhových cenných papírů držených v měnověpolitických portfoliích za rok 2024 žádné ztráty.
Zůstatková hodnota[52] cenných papírů držených Eurosystémem:
2024 | 2023 | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
ECB | NCB zemí eurozóny | Eurosystém celkem | ECB | NCB zemí eurozóny | Eurosystém celkem | |
SMP | 286 | 1 050 | 1 336 | 496 | 1 901 | 2 397 |
APP | ||||||
CBPP3 | 20 437 | 232 571 | 253 009 | 23 530 | 262 090 | 285 620 |
ABSPP | 7 047 | - | 7 047 | 13 348 | - | 13 348 |
PSPP – cenné papíry vládních institucí nebo agentur | 192 664 | 1 704 258 | 1 896 922 | 224 867 | 1 922 907 | 2 147 774 |
PSPP – nadnárodní cenné papíry | - | 227 808 | 227 808 | - | 255 261 | 255 261 |
CSPP | - | 288 377 | 288 377 | - | 323 921 | 323 921 |
APP celkem | 220 149 | 2 453 015 | 2 673 164 | 261 744 | 2 764 180 | 3 025 924 |
PEPP | ||||||
PEPP – kryté dluhopisy | 867 | 5 097 | 5 964 | 839 | 5 197 | 6 036 |
PEPP – cenné papíry vládních institucí nebo agentur | 155 480 | 1 243 391 | 1 398 871 | 162 270 | 1 297 397 | 1 459 667 |
PEPP – nadnárodní cenné papíry | - | 158 931 | 158 931 | - | 154 332 | 154 332 |
PEPP – cenné papíry podnikového sektoru | - | 45 105 | 45 105 | - | 45 989 | 45 989 |
PEPP celkem | 156 347 | 1 452 524 | 1 608 871 | 163 109 | 1 502 915 | 1 666 024 |
Celkem | 376 781 | 3 906 589 | 4 283 370 | 425 349 | 4 268 996 | 4 694 345 |
Pozn.: Údaje za „NCB zemí eurozóny“ jsou předběžné a mohou podléhat revizím, které by měly rovněž za následek odpovídající změnu údajů ve sloupci „Eurosystém celkem“.
Poznámka č. 5 – Pohledávky uvnitř Eurosystému
Poznámka č. 5.1 – Pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému
Tato položka se skládá z pohledávek ECB za národními centrálními bankami zemí eurozóny vyplývajících z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému (viz „bankovky v oběhu" v části 2.3 „účetní pravidla“). K 31. prosinci 2024 dosahovala tato celková částka 127 067 mil. EUR (125 378 mil. EUR v roce 2023). Úročení těchto pohledávek v roce 2024 se vypočítávalo každý den pomocí poslední dostupné úrokové sazby, kterou používá Eurosystém při svých nabídkových řízeních pro hlavní refinanční operace (viz poznámka č. 24.2 „úrokový výnos z pohledávek z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému“ a poznámka č. 34 „změna úrokové sazby použité pro úročení zůstatků uvnitř Eurosystému“).
Poznámka č. 6 – Ostatní aktiva
Poznámka č. 6.1 – Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva
Tato položka zahrnuje následující:
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
Pořizovací cena | |||
Pozemky a budovy | 1 015 | 1 014 | 0 |
Budovy s právem k užívání | 352 | 315 | 37 |
Vestavěné části budov | 222 | 222 | - |
Počítačové technické a programové vybavení | 142 | 142 | (0) |
Zařízení, vybavení a motorová vozidla | 114 | 111 | 3 |
Zařízení s právem k užívání | 1 | 2 | (1) |
Nedokončená aktiva | 10 | 0 | 10 |
Ostatní dlouhodobá aktiva | 11 | 11 | 0 |
Náklady celkem | 1 866 | 1 818 | 48 |
Oprávky | |||
Pozemky a budovy | (251) | (227) | (24) |
Budovy s právem k užívání | (243) | (197) | (46) |
Vestavěné části budov | (160) | (144) | (16) |
Počítačové technické a programové vybavení | (135) | (129) | (6) |
Zařízení, vybavení a motorová vozidla | (102) | (92) | (10) |
Zařízení s právem k užívání | (1) | (2) | 1 |
Ostatní dlouhodobá aktiva | (4) | (3) | (0) |
Oprávky celkem | (895) | (795) | (100) |
Čistá účetní hodnota celkem | 971 | 1 023 | (52) |
Na konci roku byl proveden test na snížení hodnoty hlavní budovy ECB a budov s právem k užívání, při němž nebyla zjištěna žádná ztráta ze snížení hodnoty.
Poznámka č. 6.2 – Ostatní finanční aktiva
Tuto položku tvoří především portfolio vlastních zdrojů ECB, které sestává převážně z investic splaceného základního kapitálu ECB a z částek převedených do všeobecného rezervního fondu a z rezervy ke krytí finančních rizik. Její součástí je také 3 211 akcií Banky pro mezinárodní platby (BIS), které jsou vykázány v pořizovací ceně 42 mil. EUR, a další běžné účty v eurech.
Složení této položky je uvedeno níže:
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
Běžné účty v eurech | 45 | 46 | (1) |
Cenné papíry v eurech | 21 269 | 20 355 | 914 |
Reverzní dohody o zpětném odkupu v eurech | 1 425 | 1 730 | (305) |
Ostatní finanční aktiva | 42 | 42 | (0) |
Celkem | 22 781 | 22 172 | 608 |
Čistý nárůst této položky v roce 2024 byl způsoben v prvé řadě reinvesticemi úrokového výnosu z portfolia vlastních prostředků ECB.
Poznámka č. 6.3 – Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů
Tato položka se skládá ze změn ocenění devizových swapů a devizových forwardových transakcí v cizí měně, které nebyly k 31. prosinci 2024 vypořádány (viz poznámka č. 21 „devizové swapy a devizové forwardové transakce“). Tyto změny ocenění dosáhly 681 mil. EUR (552 mil. EUR v roce 2023). Jsou důsledkem přepočtu těchto transakcí na euro směnným kurzem platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, které vyplývají z přepočtu transakcí průměrným kurzem dané cizí měny k uvedenému dni (viz „podrozvahové nástroje“ a „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“).
Poznámka č. 6.4 – Položky časového rozlišení
Tato položka zahrnuje následující:
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
Naběhlý úrok ze zůstatků v systému TARGET splatný národními centrálními bankami | 3 656 | 4 955 | (1 299) |
Naběhlý úrok z pohledávek z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému | 1 093 | 1 429 | (336) |
Naběhlý úrok z cenných papírů | 3 519 | 3 709 | (190) |
Naběhlé výnosy související s úkoly dohledu | 681 | 654 | 27 |
Ostatní položky časového rozlišení | 210 | 158 | 52 |
Celkem | 9 158 | 10 905 | (1 747) |
K 31. prosinci 2024 obsahovala tato položka také pohledávku z naběhlých úroků za národními centrálními bankami zemí eurozóny ze zůstatků v systému TARGET za prosinec 2024 (viz poznámka č. 12.2 „závazky související se systémem TARGET (netto)“) a pohledávku z naběhlých úroků za národními centrálními bankami zemí eurozóny za poslední čtvrtletí roku 2023 z pohledávek ECB z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému (viz poznámka č. 5.1 „pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému“). Tyto částky byly vypořádány v lednu 2025.
Součástí byl také naběhlý úrok z cenných papírů, včetně splatného úroku zaplaceného při pořízení (viz poznámka č. 2.2 „zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva a pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny“, poznámka č. 4 „cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“ a poznámka č. 6.2 „ostatní finanční aktiva“).
Naběhlé výnosy související s úkoly v oblasti dohledu odpovídají poplatkům za dohled, které mají být obdrženy za období placení poplatku 2024 a které budou vybrány v roce 2025 (viz poznámka č. 27 „čistý výnos/náklad z poplatků a provizí“).[53]
Zbytek této položky zahrnoval především i) výnosy příštích období z projektů a služeb ESCB v provozu (viz poznámka č. 29 „ostatní výnosy“); ii) naběhlý úrokový výnos z jiných finančních nástrojů; a iii) různé platby předem.
Poznámka č. 6.5 – Ostatní
K 31. prosinci 2024 činila tato položka 53 mil. EUR (88 mil. EUR v roce 2023) a především zahrnovala zůstatky v hodnotě 24 mil. EUR (28 mil. EUR v roce 2023) související se swapy a forwardovými transakcemi v cizí měně nevypořádanými k 31. prosinci 2024 (viz poznámka č. 21 „měnové swapy a měnové forwardové transakce“). Tyto zůstatky vyplývají z přepočtu těchto transakcí na eura průměrným kurzem příslušné měny platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, v nichž byly tyto transakce původně zaúčtovány (viz „podrozvahové nástroje“ v části 2.3 „účetní pravidla“).
Zahrnovala také pohledávky související s projekty a službami ESCB v provozu (viz poznámka č. 29 „ostatní výnosy) a zůstatky z titulu vrácení daně z přidané hodnoty.
Poznámka č. 7 – Bankovky v oběhu
Tato položka se skládá z podílu ECB (8 %) na úhrnu eurobankovek v oběhu (viz „bankovky v oběhu“ v části 2.3 „účetní pravidla“) a k 31. prosinci 2024 dosahovala 127 067 mil. EUR (125 378 mil. EUR v roce 2023).
Poznámka č. 8 – Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím v eurozóně
Centrální banky Eurosystému mají možnost přijímat hotovost jako zajištění ve svých zápůjčkách cenných papírů v rámci PSPP a cenných papírů ve veřejném sektoru v rámci PEPP bez povinnosti ji reinvestovat. V případě ECB jsou tyto operace prováděny prostřednictvím specializované instituce.
K 31. prosinci 2024 činily zůstatky plynoucí z těchto nevypořádaných zápůjček prováděných s úvěrovými institucemi v eurozóně 2 388 mil. EUR (4 699 mil. EUR v roce 2023). Hotovost přijatá jako zajištění byla převedena na účty systému TARGET a vzhledem k tomu, že na konci roku zůstala neinvestována, byly tyto transakce zaúčtovány v rozvaze (viz „reverzní transakce“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 18 „programy zápůjček cenných papírů“).[54]
Poznámka č. 9 – Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny
Poznámka č. 9.1 – Vládní sektor
K 31. prosinci 2024 sestávala tato položka z vkladů Evropského nástroje finanční stability (EFSF) ve výši 17 mil. EUR (143 mil. EUR v roce 2023). Na konci roku 2023 zahrnovala rovněž vklady Evropského mechanismu stability (ESM). V souladu s článkem 21 statutu ESCB může ECB působit jako fiskální agent pro orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, ústřední vlády, regionální, místní nebo jiné veřejné orgány, jiné veřejnoprávní subjekty nebo veřejné podniky členských států.
Poznámka č. 9.2 – Ostatní závazky
Tato položka sestává ze zůstatků přidružených systémů eurozóny[55] připojených k systému TARGET prostřednictvím složky TARGET-ECB. K 31. prosinci 2024 dosahovala 24 482 mil. EUR (20 479 mil. EUR v roce 2023).
Poznámka č. 10 – Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny
Tato položka zahrnuje následující:
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
Zůstatky NCB zemí mimo eurozónu a přidružených systémů v systému TARGET | 2 908 | 3 854 | (947) |
Hotovost přijatá jako zajištění při zápůjčkách cenných papírů | 2 062 | 5 637 | (3 575) |
Vklady přijaté ECB v rámci její úlohy fiskálního agenta | 33 823 | 12 383 | 21 440 |
Swapové dohody o poskytnutí likvidity | 1 067 | 1 237 | (171) |
Celkem | 39 859 | 23 111 | 16 748 |
K 31. prosinci 2024 tvořily největší část této položky vklady přijaté ECB v rámci její úlohy fiskálního agenta pro Evropskou komisi, a to ve vztahu ke správě výpůjčních a úvěrových činností EU (viz poznámka č. 22 „správa výpůjčních a úvěrových operací“).
Tato položka dále zahrnovala zůstatky v systému TARGET sestávající ze zůstatků u ECB, které přísluší národním centrálním bankám zemí mimo eurozónu (viz „zůstatky uvnitř ESCB / zůstatky uvnitř Eurosystému“ v části 2.3 „účetní pravidla“), a zůstatků v přidružených systémech mimo eurozónu připojených k systému TARGET prostřednictvím složky TARGET-ECB.
Vedle toho zahrnovala zůstatky z nevypořádaných zápůjček cenných papírů v rámci PSPP a cenných papírů veřejného sektoru v rámci PEPP prováděných s úvěrovými institucemi mimo eurozónu. Hotovost přijatá jako zajištění byla převedena na účty systému TARGET a vzhledem k tomu, že na konci roku zůstala neinvestována, byly tyto transakce zaúčtovány v rozvaze (viz „reverzní transakce“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 18 „programy zápůjček cenných papírů“).
Zbývající část této položky tvořil zůstatek vzniklý ze stálé vzájemné měnové dohody s Federálním rezervním systémem. V rámci této dohody poskytuje Federální rezervní banka v New Yorku ECB prostřednictvím swapových transakcí americké dolary s cílem nabídnout protistranám Eurosystému krátkodobé financování v amerických dolarech. ECB současně uzavírá reverzní swapové transakce s národními centrálními bankami zemí eurozóny, které využívají získané prostředky k provádění operací na poskytnutí likvidity v amerických dolarech protistranám Eurosystému formou reverzních transakcí. Reverzní swapy vedou uvnitř Eurosystému k zůstatkům mezi ECB a národními centrálními bankami zemí eurozóny. Dále ze swapových transakcí, které ECB prováděla s Federální rezervní bankou v New Yorku a národními centrálními bankami zemí eurozóny, vznikají forwardové pohledávky a závazky, které jsou zaúčtovány na podrozvahových účtech (viz poznámka č. 21 „devizové swapy a devizové forwardové transakce“).
Poznámka č. 11 – Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny
Poznámka č. 11.1 – Vklady, zůstatky a jiné závazky
K 31. prosinci 2024 nezahrnovala tato položka žádné zůstatky, zatímco na konci roku 2023 obsahovala závazek v cizí měně vůči nerezidentu eurozóny ve výši 24 mil. EUR, který vzniknul v souvislosti se správou devizových rezerv ECB.
Poznámka č. 12 – Závazky uvnitř Eurosystému
Poznámka č. 12.1 – Závazky z převodu devizových rezerv
Jedná se o závazky vůči národním centrálním bankám zemí eurozóny, které vznikly z převodu devizových rezerv na ECB, když tyto banky vstoupily do Eurosystému. V souladu s článkem 30.2 statutu ESCB jsou tyto příspěvky NCB pevně stanoveny v poměru k jejich podílům na upsaném základním kapitálu ECB.
V důsledku úpravy vážených podílů přidělených národním centrálním bankám v klíči pro upisování základního kapitálu k 1. lednu 2024, která se provádí jednou za pět let, vážené podíly NCB zemí eurozóny na upsaném základním kapitálu ECB poklesly (viz komentář č. 16, „základní kapitál a rezervní fondy“). To vedlo 1. ledna 2024 k poklesu těchto závazků ve výši 109 mil. EUR, který byl odpovídajícím způsobem splacen národním centrálním bankám zemí eurozóny.
Od | Ke dni | |
---|---|---|
Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique (Belgie) | 1 488 | 1 470 |
Deutsche Bundesbank (Německo) | 10 802 | 10 635 |
Eesti Pank (Estonsko) | 121 | 114 |
Banc Ceannais na hÉireann / Central Bank of Ireland (Irsko) | 884 | 683 |
Bank of Greece (Řecko) | 916 | 998 |
Banco de España (Španělsko) | 4 796 | 4 811 |
Banque de France (Francie) | 8 114 | 8 240 |
Hrvatska narodna banka (Chorvatsko) | 314 | 327 |
Banca d’Italia (Itálie) | 6 498 | 6 854 |
Central Bank of Cyprus (Kypr) | 89 | 87 |
Latvijas Banka (Lotyšsko) | 157 | 157 |
Lietuvos bankas (Litva) | 239 | 233 |
Banque centrale du Luxembourg (Lucembursko) | 148 | 133 |
Bank Ċentrali ta' Malta / Central Bank of Malta (Malta) | 52 | 42 |
De Nederlandsche Bank (Nizozemsko) | 2 396 | 2 364 |
Oesterreichische Nationalbank (Rakousko) | 1 199 | 1 181 |
Banco de Portugal (Portugalsko) | 943 | 944 |
Banka Slovenije (Slovinsko) | 200 | 194 |
Národná banka Slovenska (Slovensko) | 466 | 462 |
Suomen Pankki – Finlands Bank (Finsko) | 737 | 741 |
Celkem | 40 562 | 40 671 |
Úročení těchto závazků se vypočítává denně pomocí poslední dostupné úrokové sazby, kterou Eurosystém používá při nabídkovém řízení pro hlavní refinanční operace, upravené tak, aby odrážela nulové úročení položky „zlato“ (viz poznámka č. 24.3 „úročení pohledávek národních centrálních bank z převedených devizových rezerv“ a poznámka č. 34 „Změna úrokové sazby použité pro úročení zůstatků uvnitř Eurosystému“).
Poznámka č. 12.2 – Závazky související se systémem TARGET (netto)
Tuto položku tvoří zůstatky, jež u ECB drží národní centrální banky zemí eurozóny a které vznikají v systému TARGET (viz „zůstatky uvnitř ESCB / zůstatky uvnitř Eurosystému“ v části 2.3 „účetní pravidla“).
2024 | 2023 | |
---|---|---|
Závazky vůči národním centrálním bankám zemí eurozóny v rámci systému TARGET | 1 593 185 | 1 616 387 |
Pohledávky za národními centrálními bankami zemí eurozóny v rámci systému TARGET | (1 245 111) | (1 212 050) |
Závazek v rámci systému TARGET (netto) | 348 074 | 404 336 |
Pokles čistého závazku v systému TARGET lze přičíst přílivu hotovosti v důsledku i) splatnosti cenných papírů v rámci programů APP a PEPP, které byly vypořádány prostřednictvím účtů TARGET a byly jen částečně kompenzovány reinvesticemi v rámci PEPP (viz poznámka č. 4 „cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“) a ii) vyšších vkladů přijatých ECB ve funkci fiskálního agenta pro Evropskou komisi ve vztahu ke správě výpůjčních a úvěrových aktivit EU (viz poznámka č. 10 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“). Dopad těchto faktorů byl částečně kompenzován především odlivem hotovosti v důsledku úrokových nákladů na čisté závazky ECB v rámci systému TARGET (viz poznámka č. 24.5 „čistý úrokový náklad ze zůstatků systému TARGET splatný národními centrálními bankami / národním centrálním bankám“).
S výjimkou zůstatků vyplývajících z reverzních swapových transakcí v souvislosti s operacemi na poskytnutí likvidity v amerických dolarech se úročení pozic v systému TARGET držených národními centrálními bankami zemí eurozóny vůči ECB v roce 2024 vypočítává každý den pomocí poslední dostupné úrokové sazby, kterou používá Eurosystém při svých nabídkových řízeních na hlavní refinanční operace (viz poznámka č. 24.5 „čisté úrokové náklady ze zůstatků v systému TARGET splatných národními centrálními bankami / národním centrálním bankám“ a poznámka č. 34 „změna úrokové sazby použité pro úročení zůstatků uvnitř Eurosystému“).
Poznámka č. 12.3 – Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)
K 31. prosinci 2024 dosahovala tato položka 40 mil. EUR (40 mil. EUR v roce 2023). Zahrnovala převážně vklady přijaté ECB v její funkci fiskálního agenta pro Evropskou komisi v souvislosti se správou výpůjčních a úvěrových operací EU (viz poznámka č. 22 „správa výpůjčních a úvěrových operací“).
Poznámka č. 13 – Ostatní závazky
Poznámka č. 13.1 – Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů
K 31. prosinci 2024 nebyly v této položce žádné zůstatky. Na konci roku 2023 se tato položka skládala především ze změn ocenění devizových swapů a devizových forwardových transakcí v cizí měně, které nebyly na konci roku vypořádány (viz poznámka č. 21 „devizové swapy a devizové forwardové transakce“). Tyto změny ocenění dosáhly 68 mil. EUR. Jsou důsledkem přepočtu těchto transakcí na euro směnným kurzem platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, které vyplývají z přepočtu transakcí průměrným kurzem dané cizí měny k uvedenému dni (viz „podrozvahové nástroje“ a „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“).
Poznámka č. 13.2 – Položky časového rozlišení
Tato položka zahrnuje následující:
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
Naběhlý úrok ze zůstatků v systému TARGET splatný národním centrálním bankám | 4 636 | 6 390 | (1 754) |
Naběhlý úrok z pohledávek národních centrálních bank z devizových rezerv převedených na ECB | 1 448 | 1 335 | 114 |
Naběhlé úroky z vkladů přijatých ECB v rámci její úlohy fiskálního agenta | 103 | 172 | (69) |
Ostatní výdaje a výnosy příštích období | 101 | 134 | (33) |
Celkem | 6 288 | 8 030 | (1 742) |
K 31. prosinci 2024 byly dvěma hlavními složkami této položky: závazek z naběhlých úroků ze zůstatků v systému TARGET splatných národním centrálním bankám za prosinec 2024 (viz poznámka č. 10 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“ a poznámka č. 12.2 „závazky související se systémem TARGET (netto)“) a závazek z naběhlých úroků splatný národním centrálním bankám zemí eurozóny za rok 2024 z jejich pohledávek vyplývajících z devizových rezerv převedených na ECB (viz poznámka č. 12.1 „závazky z převodu devizových rezerv“). Tyto částky byly vypořádány v lednu 2025.
Tato položka zahrnovala také naběhlé úroky z vkladů, které ECB přijala ve své úloze fiskálního agenta (viz poznámka č. 9.1 „vládní instituce“, poznámka č. 10 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“ a poznámka č. 12.3 „ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)“).
Zbytek této položky zahrnoval především i) závazek z naběhlých úroků ze zůstatků přidružených systémů eurozóny připojených k systému TARGET prostřednictvím složky TARGET-ECB (viz poznámka č. 9.2 „ostatní závazky“) a ii) ostatní položky časového rozlišení.
Poznámka č. 13.3 – Ostatní
K 31. prosinci 2024 obsahovala tato položka 1 327 mil. EUR (1 401 mil. EUR v roce 2023). Tato celková částka zahrnovala zůstatky ve výši 574 mil. EUR (635 mil. EUR v roce 2023) v souvislosti se swapy a forwardovými transakcemi v cizí měně, které nebyly k 31. prosinci 2024 vypořádány (viz poznámka č. 21 „devizové swapy a devizové forwardové transakce“). Tyto zůstatky vyplývají z přepočtu těchto transakcí na eura průměrným kurzem příslušné měny platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, v nichž byly tyto transakce původně zaúčtovány (viz „podrozvahové nástroje“ v části 2.3 „účetní pravidla“).
Součástí položky byl rovněž závazek z nájmů ve výši 110 mil. EUR (117 mil. EUR v roce 2023) (viz „nájmy“ v části 2.3 „účetní pravidla“).
Tato položka navíc zahrnovala čistý závazek ECB z definovaných požitků po skončení pracovního poměru a ostatních dlouhodobých požitků jejích zaměstnanců[56], členů Výkonné rady a členů Rady dohledu zaměstnaných ECB.
Požitky po skončení pracovního poměru a ostatní dlouhodobé požitky u ECB
Rozvaha
V souvislosti s požitky po skončení pracovního poměru a dalšími dlouhodobými požitky byly v rozvaze vykázány jako „ostatní“ (v závazcích) tyto částky:
2024 | 2023 | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Zaměstnanci | Rady | Celkem | Zaměstnanci | Rady | Celkem | |
Závazek z definovaných požitků | 2 712 | 37 | 2 749 | 2 458 | 35 | 2 493 |
Reálná hodnota aktiv plánu | (2 253) | - | (2 253) | (1 983) | - | (1 983) |
Čistý závazek z definovaných požitků pod položkou „ostatní“ (závazky) | 459 | 37 | 496 | 475 | 35 | 510 |
Poznámka: Sloupečky „rady“ vykazují částky týkající se Výkonné rady i Rady dohledu.
V roce 2024 zahrnovala současná hodnota závazku z definovaných požitků vůči zaměstnancům o objemu 2 712 mil. EUR (2 458 mil. EUR v roce 2023) nefinancované požitky ve výši 293 mil. EUR (278 mil. EUR v roce 2023) související s požitky po skončení pracovního poměru s výjimkou penzí a s ostatními dlouhodobými požitky. Současná hodnota závazku z definovaných požitků vůči členům Výkonné rady a členům Rady dohledu ve výši 37 mil. EUR (35 mil. EUR v roce 2023) se vztahuje výhradně k požitkům po skončení pracovního poměru a ostatním dlouhodobým požitkům krytým na základě nefinancovaných opatření.
Přecenění čistého závazku ECB z definovaných požitků po skončení pracovního poměru je vykázáno v rozvaze pod „účty přecenění“. V roce 2024 dosáhly zisky z přecenění pod touto položkou 416 mil. EUR (238 mil. EUR v roce 2023) (viz poznámka č. 15 „účty přecenění“).
Změny závazku vyplývajícího z definovaných požitků, aktiva plánu a výsledky přecenění
Současná hodnota závazku vyplývajícího z definovaných požitků se změnila následujícím způsobem:
2024 | 2023 | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Zaměstnanci | Rady | Celkem | Zaměstnanci | Rady | Celkem | |
Počáteční stav závazku z definovaných požitků | 2 458 | 35 | 2 493 | 1 947 | 31 | 1 978 |
Stávající náklady na službu | 121 | 3 | 123 | 101 | 2 | 103 |
Minulé náklady na službu | 119 | 1 | 120 | - | - | - |
Úrokový náklad ze závazku | 85 | 1 | 86 | 77 | 1 | 79 |
Příspěvky hrazené účastníky plánu1 | 38 | 0 | 38 | 36 | 0 | 36 |
Vyplacené požitky | (31) | (3) | (34) | (30) | (3) | (33) |
Přecenění (zisky)/ztráty | (77) | 0 | (77) | 327 | 4 | 331 |
Konečný stav závazku z definovaných požitků | 2 712 | 37 | 2 749 | 2 458 | 35 | 2 493 |
Poznámka: Sloupečky „rady“ vykazují částky týkající se Výkonné rady i Rady dohledu.
1) Čistý součet zahrnující povinné příspěvky a převody do plánů nebo z nich. Povinné příspěvky hrazené zaměstnanci činí 7,4 % jejich základního platu, zatímco ECB hradí 20,7 %.
Minulé náklady na službu v roce 2024 související se stávajícími přispěvateli a penzisty vyplývají ze změny pravidel penzijních plánů ECB v roce 2024, podle níž se roční nárůst penzí slaďuje s roční obecnou úpravou platů zaměstnanců ECB počínaje rokem 2026.
Zisk z přecenění závazku vyplývajícího z definovaných požitků za rok 2024 vznikl především v důsledku růstu diskontní sazby použité pro pojistněmatematické ocenění, a to z 3,4 % v roce 2023 na 3,6 % v roce 2024, a změny demografických předpokladů.
Změny reálné hodnoty aktiv plánu v pilíři definovaných požitků vztahujících se k zaměstnancům:
2024 | 2023 | |
---|---|---|
Počáteční stav reálné hodnoty aktiv plánu | 1 983 | 1 638 |
Úrokový výnos z aktiv plánu | 69 | 66 |
Zisky z přecenění | 104 | 189 |
Příspěvky hrazené zaměstnavatelem | 81 | 75 |
Příspěvky hrazené účastníky plánu | 38 | 36 |
Vyplacené požitky | (21) | (20) |
Konečný stav reálné hodnoty aktiv plánu | 2 253 | 1 983 |
Zisky z přecenění aktiv plánu v roce 2024 odrážejí fakt, že skutečný výnos z podílů fondu byly vyšší než předpokládaný úrokový výnos z aktiv plánu, který byl založen na předpokládané diskontní sazbě 3,4 %.
Níže jsou uvedeny změny výsledků přecenění:
2024 | 2023 | |
---|---|---|
Počáteční stav (zisků) z přecenění | 238 | 369 |
Příspěvky národních centrálních bank vstupujících do Eurosystému1 | - | 3 |
Zisky z aktiv plánu | 104 | 189 |
Zisky/(ztráty) z povinnosti | 77 | (331) |
(Zisky)/ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty | (2) | 8 |
Konečný stav zisků z přecenění zahrnutých do „účtů přecenění“ | 416 | 238 |
1) Po přijetí jednotné měny Chorvatskem přispěla Hrvatska narodna banka k 31. prosinci 2022 k zůstatkům všech účtů přecenění ECB; tyto zůstatky zahrnovaly také zisky z přecenění nesplacené k uvedenému datu.
Výkaz zisku a ztráty
Níže jsou uvedeny částky obsažené ve výkazu zisku a ztráty:
2024 | 2023 | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Zaměstnanci | Rady | Celkem | Zaměstnanci | Rady | Celkem | |
Stávající náklady na službu | 121 | 3 | 123 | 101 | 2 | 103 |
Předchozí náklady na službu | 119 | 1 | 120 | - | - | - |
Čistý úrok z čistého závazku z definovaných požitků | 16 | 1 | 17 | 12 | 1 | 13 |
- Úrokový náklad ze závazku | 85 | 1 | 86 | 77 | 1 | 79 |
- Úrokový výnos z aktiv plánu | (69) | - | (69) | (66) | - | (66) |
(Zisky)/ztráty z přecenění ostatních dlouhodobých požitků | (2) | 0 | (2) | 8 | (0) | 8 |
Celkem zahrnuto do „osobních nákladů“ | 253 | 5 | 258 | 121 | 3 | 124 |
Poznámka: Sloupečky „rady“ vykazují částky týkající se Výkonné rady i Rady dohledu.
Částky zachycené ve výkazu zisku a ztráty pro náklady současné služby, úrokové náklady ze závazku a úrokové výnosy z aktiv plánu se odhadují za použití sazeb uplatňovaných v předchozím roce. Diskontní sazba použitá pro pojistněmatematické ocenění se snížila z 3,9 % v roce 2022 na 3,4 % v roce 2023, což vedlo k vyšším nákladům současné služby v roce 2024. Úrokové náklady závazků a úrokový výnos z aktiv plánu se rovněž zvýšily v důsledku vyšších zůstatků, které vyrovnávají dopad použité nižší diskontní sazby.
Náklady na minulé služby vyplývající ze změny pravidel penzijních plánů ECB v roce 2024 byly v plné výši vykázány ve výkazu zisku a ztráty za rok, v němž bylo rozhodnutí o změně přijato.
Klíčové předpoklady
Při přípravě ocenění, na něž tato poznámka odkazuje, použili nezávislí pojistní matematici předpoklady schválené Výkonnou radou pro účely účtování a zveřejňování. Pro výpočet závazku souvisejícího s požitky po skončení pracovního poměru a ostatními dlouhodobými požitky byly použity tyto předpoklady:
2024 | 2023 | |
---|---|---|
Diskontní sazba | 3,60 | 3,40 |
Očekávaný výnos z aktiv plánu1 | 4,60 | 5,30 |
Budoucí všeobecný růst mezd2 | 2,00 | 2,00 |
Růst důchodů v budoucnu3 | 2,00 | 1,70 |
1) Tyto předpoklady byly použity pro výpočet té části závazku ECB vyplývajícího z definovaných požitků, která je financována aktivy s podkladovým zajištěním návratnosti investice.
2) Kromě toho je v závislosti na věku účastníků plánu zohledněno možné zvyšování jednotlivých mezd až o 1,8 % ročně.
3) Podle pravidel penzijního plánu ECB se budou penze zvyšovat jednou ročně. V roce 2024 byla tato pravidla změněna tak, aby roční zvýšení penzí odpovídalo roční všeobecné úpravě platů pro zaměstnance ECB počínaje rokem 2026. Před touto změnou bylo roční zvyšování důchodů také navázáno na všeobecnou úpravu platů, avšak za dalších podmínek.
Poznámka č. 14 – Rezervy
Poznámka č. 14.1 – Ostatní rezervy
K 31. prosinci 2024 sestávala tato položka ze správních rezerv ve výši 72 mil. EUR (67 mil. EUR v roce 2023).
Poznámka č. 15 – Účty přecenění
Tato položka zahrnuje především zůstatky přecenění vzniklé z nerealizovaných zisků z aktiv, závazků a podrozvahových nástrojů (viz „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“, „cenné papíry“, „vykazování výnosů“ a „podrozvahové nástroje“ v části 2.3 „účetní pravidla“). Dále zahrnuje přecenění čistého závazku ECB z definovaných požitků týkající se požitků po skončení pracovního poměru (viz „požitky ECB po skončení pracovního poměru a ostatní dlouhodobé požitky ECB“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 13.3 „ostatní“).
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
Zlato | 37 097 | 26 622 | 10 476 |
Cizí měna | 12 819 | 9 842 | 2 976 |
- americký dolar | 12 717 | 9 624 | 3 093 |
- japonský jen | - | 206 | (206) |
- čínské renminbi | 30 | 9 | 21 |
- SDR | 72 | 4 | 68 |
- Ostatní | 0 | 0 | 0 |
Cenné papíry a ostatní nástroje | 320 | 397 | (77) |
Čistý závazek z definovaných požitků představující požitky po skončení pracovního poměru | 416 | 238 | 179 |
Celkem | 50 653 | 37 099 | 13 554 |
Účty přecenění v roce 2024 vzrostly převážně v důsledku růstu eurové tržní ceny zlata. Účty přecenění vztahující se k cizí měně také vzrostly, a to především v důsledku posílení amerického dolaru vůči euru.
Pro přecenění na konci roku byly použity tyto směnné kurzy:
Směnné kurzy | 2024 | 2023 |
---|---|---|
USD za EUR | 1,0389 | 1,1050 |
JPY za EUR | 163,06 | 156,33 |
čínské renminbi za EUR | 7,5833 | 7,8509 |
EUR za SDR | 1,2544 | 1,2157 |
EUR za unci ryzího zlata | 2 511,069 | 1 867,828 |
Poznámka č. 16 – Základní kapitál a rezervní fondy
Poznámka č. 16.1 – Základní kapitál
Změna klíče pro upisování základního kapitálu ECB
Podle článku 29 statutu ESCB jsou vážené podíly přidělené národním centrálním bankám v klíči pro upisování základního kapitálu ECB upravovány jednou za pět let[57]. 1. ledna 2024 byla provedena pátá taková úprava od vzniku ECB.
Splacený základní kapitál ECB
Splacený základní kapitál ECB poklesl k 1. lednu 2024 o 23 mil. EUR. Stalo se tak v důsledku celkového snížení ve výši 0,2200 procentního bodu ve vážených podílech národních centrálních bank zemí eurozóny (s plně splacenými úpisy) na upsaném základním kapitálu ECB ve výši 10 825 mil. EUR odpovídajícího zvýšení ve vážených podílech národních centrálních bank zemí mimo eurozónu (které splácejí jen 3,75 % svých úpisů).
Následující tabulka ukazuje změny klíče pro upisování základního kapitálu, upsaný základní kapitál a splacený základní kapitál:
Od 1. ledna 2024 | K 31. prosinci 2023 | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
Klíč pro upisování zákl. kapitálu | Upsaný základní kapitál | Splacený zákl. kapitál | Klíč pro upisování zákl. kapitálu | Upsaný základní kapitál | Splacený zákl. kapitál | |
Nationale Bank van België / | 3,0005 | 325 | 325 | 2,9630 | 321 | 321 |
Deutsche Bundesbank (Německo) | 21,7749 | 2 357 | 2 357 | 21,4394 | 2 321 | 2 321 |
Eesti Pank (Estonsko) | 0,2437 | 26 | 26 | 0,2291 | 25 | 25 |
Banc Ceannais na hÉireann / Central Bank of Ireland (Irsko) | 1,7811 | 193 | 193 | 1,3772 | 149 | 149 |
Bank of Greece (Řecko) | 1,8474 | 200 | 200 | 2,0117 | 218 | 218 |
Banco de España (Španělsko) | 9,6690 | 1 047 | 1 047 | 9,6981 | 1 050 | 1 050 |
Banque de France (Francie) | 16,3575 | 1 771 | 1 771 | 16,6108 | 1 798 | 1 798 |
Hrvatska narodna banka (Chorvatsko) | 0,6329 | 69 | 69 | 0,6595 | 71 | 71 |
Banca d’Italia (Itálie) | 13,0993 | 1 418 | 1 418 | 13,8165 | 1 496 | 1 496 |
Central Bank of Cyprus (Kypr) | 0,1802 | 20 | 20 | 0,1750 | 19 | 19 |
Latvijas Banka (Lotyšsko) | 0,3169 | 34 | 34 | 0,3169 | 34 | 34 |
Lietuvos bankas (Litva) | 0,4826 | 52 | 52 | 0,4707 | 51 | 51 |
Banque centrale du Luxembourg (Lucembursko) | 0,2976 | 32 | 32 | 0,2679 | 29 | 29 |
Bank Ċentrali ta' Malta / Central Bank of Malta (Malta) | 0,1053 | 11 | 11 | 0,0853 | 9 | 9 |
De Nederlandsche Bank | 4,8306 | 523 | 523 | 4,7662 | 516 | 516 |
Oesterreichische Nationalbank (Rakousko) | 2,4175 | 262 | 262 | 2,3804 | 258 | 258 |
Banco de Portugal (Portugalsko) | 1,9014 | 206 | 206 | 1,9035 | 206 | 206 |
Banka Slovenije (Slovinsko) | 0,4041 | 44 | 44 | 0,3916 | 42 | 42 |
Národná banka Slovenska (Slovensko) | 0,9403 | 102 | 102 | 0,9314 | 101 | 101 |
Suomen Pankki – Finlands Bank (Finsko) | 1,4853 | 161 | 161 | 1,4939 | 162 | 162 |
Mezisoučet pro NCB zemí eurozóny | 81,7681 | 8 851 | 8 851 | 81,9881 | 8 875 | 8 875 |
Българска народна банкаа | 0,9783 | 106 | 4 | 0,9832 | 106 | 4 |
Česká národní banka (Česká republika) | 1,9623 | 212 | 8 | 1,8794 | 203 | 8 |
Danmarks Nationalbank (Dánsko) | 1,7797 | 193 | 7 | 1,7591 | 190 | 7 |
Magyar Nemzeti Bank (Maďarsko) | 1,5819 | 171 | 6 | 1,5488 | 168 | 6 |
Narodowy Bank Polski (Polsko) | 6,0968 | 660 | 25 | 6,0335 | 653 | 24 |
Banca Națională a României (Rumunsko) | 2,8888 | 313 | 12 | 2,8289 | 306 | 11 |
Sveriges riksbank (Švédsko) | 2,9441 | 319 | 12 | 2,9790 | 322 | 12 |
Mezisoučet pro NCB zemí mimo eurozónu | 18,2319 | 1 974 | 74 | 18,0119 | 1 950 | 73 |
Celkem | 100,0000 | 10 825 | 8 925 | 100,0000 | 10 825 | 8 948 |
Národní centrální banky zemí eurozóny splatily svůj podíl na upsaném základním kapitálu v plné výši.
Národní centrální banky zemí mimo eurozónu musí zaplatit 3,75 % svého podílu na upsaném základním kapitálu ECB jako příspěvek na provozní náklady ECB. Národní centrální banky zemí mimo eurozónu nejsou oprávněny získat podíl na rozdělitelném zisku ECB ani nemají povinnost krýt případné ztráty ECB.
Poznámka č. 17 – Převedené akumulované ztráty
K 31. prosinci 2024 dosahovala tato položka 1 266 mil. EUR (za rok 2023 byla nulová). Sestávala ze ztráty ECB za rok 2023, která byla na základě rozhodnutí Rady guvernérů převedena do rozvahy ECB k vyrovnání z budoucích zisků.
2.5 Podrozvahové nástroje
Poznámka č. 18 – Programy zápůjček cenných papírů
V rámci správy vlastních zdrojů má ECB uzavřenu dohodu o programu zápůjček cenných papírů, podle níž specializovaná instituce uzavírá za ECB zápůjčky cenných papírů. V souladu s rozhodnutími Rady guvernérů dala ECB k dispozici pro zápůjčky také cenné papíry držené pro účely měnové politiky.[58]
V závislosti na přijatém zajištění se zápůjčky cenných papírů vykazují na i) podrozvahových účtech, jsou-li prováděny oproti zajištění cenných papírů, nebo ii) rozvahových účtech, jsou-li prováděny proti hotovosti, která zůstává na konci roku neinvestována (viz poznámka č. 8 „ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny“ a poznámka č. 10 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“).
Tržní hodnota zapůjčených cenných papírů a odpovídajícího zajištění byla následující:
2024 | 2023 | |
---|---|---|
Cenné papíry zapůjčené proti zajištění ve formě cenných papírů1 | (37 393) | (32 791) |
z čehož s cennými papíry drženými pro účely měnové politiky souvisí | (28 585) | (26 577) |
Cenné papíry zapůjčené proti hotovostnímu zajištění | (4 273) | (10 088) |
z čehož s cennými papíry drženými pro účely měnové politiky souvisí | (4 273) | (10 088) |
Tržní hodnota zápůjček cenných papírů | (41 666) | (42 879) |
Zajištění formou cenných papírů1 | 38 970 | 34 042 |
z čehož s cennými papíry drženými pro účely měnové politiky souvisí | 29 761 | 27 651 |
Zajištění formou hotovosti2 | 4 450 | 10 336 |
z čehož s cennými papíry drženými pro účely měnové politiky souvisí | 4 450 | 10 336 |
Tržní hodnota zajištění | 43 420 | 44 379 |
1) Tato částka se zaúčtuje na podrozvahových účtech.
2) Tato částka se zaúčtuje na rozvahových účtech pod „ostatními závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny“ a „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“.
Poznámka č. 19 – Úrokové futures
Následující transakce vykázané v devizových kurzech z konce roku nebyly na konci roku vypořádány:
Úrokové futures v cizí měně | 2024 | 2023 | Změna |
---|---|---|---|
Nákup | 382 | 2 207 | (1 825) |
Prodej | 734 | 4 142 | (3 408) |
Tyto transakce byly prováděny v rámci správy devizových rezerv ECB.
Poznámka č. 20 – Forwardové transakce s cennými papíry
K 31. prosinci 2024 nezůstaly nevypořádány žádné forwardové transakce s cennými papíry. Na konci roku 2023 naproti tomu zůstávaly nesplaceny forwardové nákupy a prodeje cenných papírů ve výši 45 milionů EUR, které byly přepočteny na základě směnných kurzů na konci roku:
Forwardové transakce s cennými papíry | 2024 | 2023 | Změna |
---|---|---|---|
Nákup | - | 45 | (45) |
Prodej | - | 45 | (45) |
Tyto transakce byly prováděny v rámci správy devizových rezerv ECB.
Poznámka č. 21 – Devizové swapy a devizové forwardové transakce
Správa devizových rezerv
V rámci správy devizových rezerv ECB byly prováděny devizové swapy a devizové forwardové transakce. Následující pohledávky a závazky vyplývající z těchto transakcí přepočtené v devizových kurzech z konce roku zůstaly na konci roky nevypořádány:
Devizové swapy a devizové forwardové transakce | 2024 | 2023 | Změna |
---|---|---|---|
Pohledávky | 2 873 | 2 778 | 96 |
Závazky | 2 742 | 2 901 | (159) |
Vzájemné swapové dohody na poskytnutí likvidity
ECB je součástí sítě swapových linek centrálních bank a uzavřela vzájemné swapové dohody s Bank of Canada, Bank of England, Bank of Japan, Federálním rezervním systémem a Švýcarskou národní bankou. Drží také reciproční swapovou linku s Čínskou lidovou bankou. Tyto swapové dohody umožňují poskytování i) likvidity v kterékoli z příslušných měn výše uvedených centrálních bank bankám eurozóny nebo ii) likvidity v eurech finančním institucím v jurisdikcích výše uvedených centrálních bank. Dále jsou uzavřeny swapové dohody s Danmarks Nationalbank a Sveriges riksbank o poskytování likvidity v eurech finančním institucím v jejich jurisdikcích. Výše uvedené dohody mají za cíl zmírnit napětí na mezinárodních finančních trzích a minimalizovat rizika nepříznivých zpětných vazeb.[59]
V souvislosti s poskytováním likvidity v amerických dolarech protistranám Eurosystému vznikly pohledávky a závazky v amerických dolarech s datem splatnosti v roce 2025 (viz poznámka č. 10 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“).
Poznámka č. 22 – Správa výpůjčních a úvěrových operací
V roce 2024 ECB nadále odpovídala za správu účtů a zpracování plateb souvisejících s výpůjčními a úvěrovými operacemi EU na základě mechanismu střednědobé finanční pomoci, evropského mechanismu finanční stabilizace a dohody o úvěrové facilitě Řecku.
V reakci na pandemii COVID-19 poskytovala EU půjčky členským státům v rámci svého nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE). Dostupnost tohoto nástroje skončila 31. prosince 2022, ale příslušné emise zahrnovaly dluhopisy v rozmezí od 5 do 30 let splatnosti.
V roce 2024 EU rovněž nadále poskytovala financování v podobě nevratné finanční podpory a úvěrové podpory členským státům v rámci programu Next Generation EU (NGEU), který byl zřízen, aby podporoval hospodářské oživení v EU a současně usnadňoval přechod na zelenou a digitální ekonomiku Unie. V roce 2024 EU rovněž poskytla podporu Ukrajině ve formě půjček podle nového nařízení o nástroji pro Ukrajinu, včetně mimořádného překlenovacího financování, a Egyptské arabské republice prostřednictvím krátkodobé makrofinanční pomoci. ECB podporovala Evropskou komisi ve správě operací souvisejících s těmito nástroji.
ECB navíc působí jako platební zprostředkovatel pro Evropskou komisi v souvislosti s její novou emisní službou EU, která byla zahájena v lednu 2024.
V roce 2024 ECB zpracovávala platby související se všemi výše uvedenými operacemi.
Poznámka č. 23 – Podmíněné závazky z probíhajících soudních řízení
Proti ECB byly podány žaloby v souvislosti s výkonem jejích dohledových funkcí nad Banca Carige S.p.A. (Banca Carige). Ve dvou z těchto soudních řízení se akcionáři Banca Carige domáhají finanční náhrady od ECB za újmu, která údajně vznikla v důsledku různých kroků ECB při výkonu jejích dohledových funkcí vůči Banca Carige a která spočívá jak v údajné nečinnosti, tak v poškozujících úkonech. ECB uspěla v prvním stupni v jednom z těchto dvou případů, proti příslušnému rozsudku Tribunálu podala protistrana odvolání, které v současné době projednává Soudní dvůr. Druhé soudní řízení stále projednává Tribunál EU. O těchto případech bude rozhodnuto mimo jiné s ohledem na konečný výsledek dalších souvisejících případů. V jednom z nich Tribunál EU ve svém rozsudku ze dne 12. října 2022 konstatoval, že rozhodnutí ECB o dočasné správě Banca Carige postrádalo vhodný právní základ podle italských právních předpisů. Tribunál proto zrušil rozhodnutí ECB o dočasné správě Banca Carige i první prodloužení doby trvání dočasné správy v roce 2019. Proti rozsudku Tribunálu však ECB podala odvolání před Soudním dvorem EU, který může tento rozsudek ještě zvrátit. Další dvě rozhodnutí ECB o prodloužení dočasné správy jsou v současné době napadena v rámci žaloby na neplatnost, která dosud nebyla vyřízena.
2.6 Poznámky k výkazu zisku a ztráty
Poznámka č. 24 – Čistý úrokový výnos/náklad
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
Devizové rezervy | 2 537 | 2 382 | 155 |
Cenné papíry držené pro účely měnové politiky | 3850 | 3 467 | 383 |
Zápůjčky cenných papírů držených pro účely měnové politiky | 32 | 67 | (35) |
Pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému | 5 232 | 4 817 | 415 |
Naběhlý úrok ze zůstatků v systému TARGET splatný národními centrálními bankami | 54 542 | 52363 | 2179 |
Kapitál | 703 | 625 | 77 |
Ostatní | 3 | 2 | 0 |
Ostatní úrokové výnosy | 66 898 | 63 723 | 3 175 |
Devizové rezervy | (0) | - | (0) |
Zápůjčky cenných papírů držených pro účely měnové politiky1 | (137) | (374) | 238 |
Pohledávky národních centrálních bank z převedených devizových rezerv | (1 448) | (1 335) | (114) |
Naběhlý úrok ze zůstatků v systému TARGET splatný národním centrálním bankám | (70 216) | (66 598) | (3 618) |
Vklady přijaté ECB v rámci její úlohy fiskálního agenta | (1 219) | (1 953) | 734 |
Ostatní | (861) | (655) | (206) |
Úrokový náklad celkem | (73 881) | (70 916) | (2 965) |
Čistý úrokový náklad | (6 983) | (7 193) | 210 |
1) Tato položka sestává z úrokových nákladů z hotovosti přijaté jako zajištění.
Poznámka č. 24.1 – Čistý úrokový výnos z devizových rezerv
Čistý úrokový výnos nebo náklad z devizových rezerv ECB v členění podle druhu nástroje je uveden níže:
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
Běžné účty | 85 | 82 | 3 |
Vklady na peněžním trhu | 149 | 129 | 20 |
Dohody o zpětném odkupu | (0) | - | (0) |
Reverzní dohody o zpětném odkupu | 225 | 271 | (46) |
Cenné papíry | 1936 | 1745 | 191 |
Devizové forwardové a swapové transakce | 142 | 155 | (13) |
Čistý úrokový výnos z devizových rezerv | 2 537 | 2 382 | 155 |
Čistý úrokový výnos nebo náklad z devizových rezerv ECB v členění podle cizí měny je uveden níže:
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
americký dolar | 2 434 | 2 298 | 136 |
japonský jen | 9 | (2) | 11 |
čínské renminbi | 12 | 13 | (1) |
zvláštní práva čerpání | 83 | 73 | 10 |
Čistý úrokový výnos z devizových rezerv | 2 537 | 2 382 | 155 |
Poznámka č. 24.2 – Úrokový výnos z pohledávek z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému
V roce 2024 dosáhl úrokový výnos z 8% podílu ECB na celkové hodnotě eurobankovek v oběhu (viz „bankovky v oběhu“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 5.1 „pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému“) 5 232 mil. EUR (4 817 mil. EUR v roce2023). Tento nárůst byl důsledkem vyšší průměrné sazby pro hlavní refinanční operace ve srovnání s předchozím rokem (4,1 % v roce 2024, 3,8 % v roce 2023).
Poznámka č. 24.3 – Úročení pohledávek národních centrálních bank z převedených devizových rezerv
V roce 2024 činily náklady na úročení pohledávek národních centrálních bank zemí eurozóny z devizových rezerv převedených na ECB (viz poznámka č. 12.1, „závazky z převodu devizových rezerv“) 1 448 mil. EUR (1 335 mil. EUR v roce 2023). Tento nárůst byl důsledkem vyšší průměrné sazby pro hlavní refinanční operace ve srovnání s předchozím rokem (4,1 % v roce 2024, 3,8 % v roce 2023).
Poznámka č. 24.4 – Čistý úrokový výnos z cenných papírů držených pro účely měnové politiky
Čistý úrokový výnos z cenných papírů držených pro účely měnové politiky:
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
SMP1 | 24 | 49 | (24) |
APP | |||
CBPP3 | 178 | 179 | (1) |
ABSPP | 419 | 642 | (223) |
PSPP – cenné papíry vládních institucí nebo agentur | 2 022 | 1 997 | 25 |
APP celkem | 2 619 | 2 818 | (199) |
PEPP | |||
PEPP – kryté dluhopisy | 6 | 4 | 2 |
PSPP – cenné papíry vládních institucí nebo agentur | 1 201 | 597 | 604 |
APP celkem | 1 206 | 600 | 606 |
Čistý úrokový výnos z cenných papírů držených pro účely měnové politiky | 3 850 | 3 467 | 383 |
1) Čistý úrokový výnos ECB ze státních dluhopisů řecké vlády držených ECB v rámci SMP dosáhl 18 mil. EUR (31 mil. EUR v roce 2023).
Poznámka č. 24.5 – Čistý úrokový náklad ze zůstatků systému TARGET splatný národními centrálními bankami / národním centrálním bankám
Čistý úrokový výnos nebo náklad ze zůstatků systému TARGET splatný národními centrálními bankami / národním centrálním bankám:
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
Úrokový výnos ze zůstatků systému TARGET splatný národními centrálními bankami | 54 542 | 52 363 | 2 179 |
- NCB zemí eurozóny | 54 542 | 52 363 | 2 179 |
Úrokový náklad ze zůstatků systému TARGET splatný národním centrálním bankám | (70 216) | (66 598) | (3 618) |
- NCB zemí eurozóny | (70 150) | (66 534) | (3 615) |
- NCB zemí mimo eurozónu | (66) | (64) | (2) |
Čistý úrokový náklad ze zůstatků systému TARGET splatný národními centrálními bankami / národním centrálním bankám | (15 674) | (14 236) | (1 439) |
Tento nárůst byl důsledkem především vyšší průměrné sazby pro hlavní refinanční operace ve srovnání s předchozím rokem (4,1 % v roce 2024, 3,8 % v roce 2023).
Poznámka č. 25 – Realizované zisky/(ztráty) z finančních operací
Dosaženy byly tyto realizované zisky a ztráty z finančních operací:
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
Čisté realizované ztráty vyplývající ze změn cen | (53) | (117) | 63 |
Čisté realizované zisky ze změn směnných kurzů a cen zlata | 36 | 11 | 26 |
Čisté realizované ztráty z finančních operací | (17) | (106) | 89 |
Čisté realizované ztráty vyplývající ze změn cen zahrnují realizované zisky a ztráty z cenných papírů a z úrokových futures. Čisté realizované ztráty vyplývající ze změn cen v roce 2024 vznikly především ze způsobu účtování prémií a diskontů souvisejících se splátkami cenných papírů držených v rámci ABSPP[60]. Čisté realizované ztráty vyplývající ze změn cen byly částečně vyrovnány čistými realizovanými kurzovými zisky, které vznikly především v důsledku snížení cen řady cenných papírů v amerických dolarech na konci roku.
Následující tabulka ukazuje realizované zisky a ztráty z finančních operací v členění podle měny a čtvrtletí:
2024 | 2023 | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. Q | 2. Q | 3. Q | 4. Q | Celkem | 1. Q | 2. Q | 3. Q | 4. Q | Celkem | |
Čisté realizované zisky/(ztráty) vyplývající ze změn cen | ||||||||||
americký dolar | (10) | (23) | 38 | (13) | (8) | 41 | 22 | (64) | (20) | (21) |
japonský jen | (0) | (2) | (0) | (2) | (4) | (5) | 4 | (1) | (4) | (5) |
čínské renminbi | 1 | 1 | 3 | 1 | 7 | 0 | 0 | 0 | (0) | 0 |
euro | (27) | (11) | (3) | (6) | (48) | (42) | (21) | (16) | (12) | (91) |
Mezisoučet | (36) | (35) | 38 | (20) | (53) | (5) | 4 | (81) | (35) | (117) |
Čisté realizované zisky/(ztráty) ze změn směnných kurzů a cen zlata | ||||||||||
americký dolar | (0) | (0) | 0 | 37 | 37 | 0 | 2 | 1 | 5 | 8 |
japonský jen | (0) | (0) | (0) | (0) | (1) | 2 | 0 | 0 | 0 | 2 |
čínské renminbi | 0 | (0) | (0) | (0) | (0) | 0 | (0) | 0 | (0) | 0 |
ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Mezisoučet | (0) | (0) | 0 | 37 | 36 | 2 | 3 | 1 | 5 | 11 |
Celkem | (36) | (35) | 38 | 17 | (17) | (3) | 7 | (80) | (30) | (106) |
Poznámka č. 26 – Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic
Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic:
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
Nerealizované ztráty z cenných papírů vyplývající ze změn cen | (187) | (38) | (150) |
Nerealizované kurzové ztráty | (81) | - | (81) |
Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic | (269) | (38) | (231) |
Tržní hodnota řady cenných papírů držených převážně v portfoliu v amerických dolarech poklesla – vedle růstu odpovídajících výnosů koncem roku 2024. To vedlo na konci roku k nerealizovaným ztrátám ze změn cen.
Nerealizované kurzové ztráty vznikly v důsledku snížení hodnoty průměrných pořizovacích nákladů ECB na držbu japonského jenu na jeho směnný kurz na konci roku 2024. To odráží oslabení japonského jenu vůči euru od doby, kdy byly nákupy prováděny.
Poznámka č. 27 – Čistý výnos/náklad z poplatků a provizí
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
Výnosy z poplatků a provizí | 697 | 672 | 24 |
Náklady na poplatky a provize | (22) | (22) | (0) |
Čistý výnos z poplatků a provizí | 674 | 650 | 24 |
Výnos pod touto položkou pocházel především z poplatků za dohled. Náklady sestávají zejména z poplatků za úschovu.
Výnosy a náklady související s úkoly dohledu
Výnosy spojené s bankovním dohledem zahrnují především výnosy z poplatků za dohled. ECB vybírá od dohlížených subjektů roční poplatky na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s plněním jejích úkolů dohledu. Na základě skutečných ročních nákladů ECB vzniklých při plnění jejích úkolů bankovního dohledu činily výnosy z poplatků za dohled za rok 2024 celkem 681 mil. EUR (654 mil. EUR v roce 2023).
S cílem určit výši vyměřovaných ročních poplatků za dohled se skutečné roční náklady upravují o částky vrácené jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku nebo od nich obdržené a o jiné úpravy, včetně přijatých úroků z prodlení.[61] S přihlédnutím k úpravě odpovídající přijatému úroku z prodlení i k čistým vratkám jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku odpovídají roční poplatky za dohled, které mají být vyměřeny subjektům podléhajícím dohledu za rok 2024, téměř stejné úrovni skutečných ročních nákladů ve výši 681 mil EUR[62] (viz poznámka č. 7.4 „položky časového rozlišení“). Jednotlivé poplatky za dohled budou fakturovány ve druhém čtvrtletí 2025.[63]
ECB je také oprávněna ukládat dohlíženým subjektům správní sankce v případě porušení povinností v rámci platného práva EU v oblasti bankovnictví týkajícího se obezřetnostních požadavků (včetně rozhodnutí ECB v oblasti dohledu). Související výnos není ve výpočtu ročních poplatků za dohled zohledněn. Zohledněny nejsou ani vratky takových sankcí uhrazené ECB v případě, že jsou předchozí rozhodnutí ECB o sankcích pozměněna nebo zrušena. Namísto toho jsou souvisejí částky vykázány ve výkazu zisku a ztráty ECB. V roce 2024 dosáhl výnos ze sankcí týkajících se dohlížených subjektů 16 mil. EUR (18 mil. EUR v roce 2023).
Výnosy ECB související s úkoly v oblasti bankovního dohledu činily:
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
Výnos z poplatků za dohled | 681 | 654 | 27 |
- Výnos z poplatků od významných subjektů nebo významných skupin | 651 | 626 | 25 |
- Výnos z poplatků od méně významných subjektů nebo méně významných skupin | 29 | 27 | 2 |
Uložené správní sankce | 16 | 18 | (2) |
Výnos související s úkoly v oblasti bank. dohledu | 696 | 671 | 25 |
Náklady spojené s bankovním dohledem vyplývají z přímého dohledu nad významnými subjekty, z dozoru nad výkonem dohledu nad méně významnými subjekty a z provádění horizontálních úkolů a specializovaných služeb. Sestávají z přímých nákladů bankovního dohledu ECB a příslušných nákladů vzniklých v podpůrných útvarech, které jsou potřebné k plnění úkolů ECB v oblasti dohledu. Jejich služby se týkají: budov a zařízení, lidských zdrojů, informačních technologií (IT), právních, auditních a administrativních činností, komunikace a překladů i dalších činností.
Skutečné náklady spojené s úkoly dohledu ECB, které jsou hrazeny prostřednictvím ročních poplatků za dohled v roce 2024, dosáhly výše 681 mil. EUR (654 mil. EUR v roce 2023). K celkovému růstu těchto nákladů přispělo kromě dopadu inflace také zintenzivnění iniciativ v oblasti dohledu společně s vyššími náklady spojenými s průběžným vývojem a zdokonalováním informačních systémů zaměřených na bankovní dohled.
Poznámka č. 28 – Výnosy z kapitálových nástrojů a majetkových účastí
Pod touto položkou je vykázána přijatá dividenda z akcií BIS ve výši 1 mil. EUR v roce 2024 (1 mil. EUR v roce 2023), které ECB vlastní (viz poznámka č. 6.2 „ostatní finanční aktiva“).
Poznámka č. 29 – Ostatní výnosy
Ostatní výnosy dosáhly v roce 2024 objemu 119 mil. EUR (72 mil. EUR v roce 2023). Celkový objem byl tvořen především příspěvky zúčastněných národních centrálních bank na náklady, které vznikají ECB v souvislosti s projekty ESCB a provozovanými službami.
Poznámka č. 30 – Osobní náklady
Osobní náklady:
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
Mzdy a příspěvky | 560 | 528 | 32 |
Pojištění zaměstnanců | 26 | 25 | 2 |
Požitky po skončení pracovního poměru a ostatní dlouhodobé požitky | 258 | 124 | 134 |
Osobní náklady | 844 | 676 | 167 |
Průměrný počet zaměstnanců v roce 2024 vyjádřený jako ekvivalent plného pracovního úvazku (EPPÚ)[64] činil 4 297 (4 222 v roce 2023), z nichž 386 bylo vedoucích pracovníků (380 v roce 2023).
Vyšší náklady na požitky po skončení pracovního poměru vyplývají ze změny pravidel penzijních plánů ECB v roce 2024. V souladu s příslušnými účetními pravidly ECB pro penze byly náklady na minulé služby vyplývající z této změny zaúčtovány v plné výši ve výkazu zisku a ztráty za rok 2024, kdy bylo rozhodnutí přijato (viz poznámka č. 13.3 „ostatní“). V souladu s plánovaným vyšším průměrným počtem zaměstnanců ECB a pravidelnými úpravami platů také vzrostly mzdy a příspěvky.
Odměňování členů Výkonné rady a Rady dohledu
Členům Výkonné rady a členům Rady dohledu, které zaměstnává ECB, je vyplácena základní mzda a příspěvek na bydlení. Prezident či prezidentka nepobírá příspěvky na bydlení a namísto toho má k dispozici rezidenci. Členům Výkonné rady a předsedovi či předsedkyni Rady dohledu je dále vyplácen příspěvek na reprezentaci. V souladu s pracovním řádem pro zaměstnance Evropské centrální banky mohou mít členové obou rad podle své životní situace nárok na příspěvky na domácnost, dítě, vzdělávání a další příspěvky. Mzda podléhá dani ve prospěch EU a jsou z ní strhávány odvody na penzijní, zdravotní a úrazové pojištění a na pojištění dlouhodobé péče. Příspěvky jsou nezdanitelné a nezapočítávají se do nároku na důchod.
Níže jsou uvedeny základní mzdy členů Výkonné rady a Rady dohledu zaměstnaných ECB (tedy bez zástupců vnitrostátních orgánů dohledu) v roce 2024:[65]
2024 | 2023 | |
---|---|---|
Christine Lagardeová (prezidentka) | 466 092 | 444 984 |
Luis de Guindos (viceprezident) | 399 528 | 381 444 |
Piero Cipollone (člen Výkonné rady od 1. listopadu 2023) | 332 928 | 52 976 |
Frank Elderson (člen Výkonné rady) | 332 928 | 317 856 |
Philip R. Lane (člen Výkonné rady) | 332 928 | 317 856 |
Fabio Panettta (člen Výkonné rady do 31. ledna 2023) | - | 264 880 |
Isabel Schnabelová (členka Výkonné rady) | 332 928 | 317 856 |
Výkonná rada celkem | 2 197 332 | 2 097 852 |
Rada dohledu celkem (členové zaměstnaní ECB)1 | 1 364 558 | 1 374 853 |
z toho: | ||
Claudia Buchová (předsedkyně Rady dohledu od 1. ledna 2024) | 332 928 | - |
Andrea Enria (předseda Rady dohledu do 31. prosince 2023) | - | 317 856 |
Celkem | 3 561 890 | 3 472 705 |
1) Celková částka zahrnuje odměny předsedy Rady dohledu a členů ECB. Frank Elderson nedostává ve své funkci místopředsedy Rady dohledu žádnou dodatečnou odměnu. Součty za rok 2024 jsou nižší z důvodu odstupu mezi koncem a začátkem funkčního období dvou členů Rady dohledu a jejich nástupců, zatímco po celý rok 2023 zastávali své funkce všichni členové Rady dohledu z ECB.
Celková výše příspěvků vyplacená členům obou rad a odvodů ECB na jejich zdravotní a úrazové pojištění a pojištění dlouhodobé péče dosáhla 1 254 013 EUR (1 169 703 EUR v roce 2023).
Bývalým členům obou rad mohou být po skončení výkonu funkce vypláceny po omezenou dobu přechodné platby spojené s odchodem z funkce. V roce 2024 činily tyto platby a související příspěvky spolu s odvody ECB na zdravotní a úrazové pojištění a pojištění dlouhodobé péče bývalých členů obou rad 552 772 EUR (365,864 EUR v roce 2023). Nárůst byl způsoben tím, že v roce 2024 tyto platby čerpalo více bývalých členů rad než v roce 2023.
Platby související s penzemi, včetně dávek po skončení pracovního poměru, a příspěvky na zdravotní a úrazové pojištění a pojištění dlouhodobé péče za bývalé členy rad či osoby na nich závislé dosáhly 2 185 215 EUR (2 670 313 EUR v roce 2023).[66] V roce 2024 tato částka zahrnovala jednorázovou platbu jednomu bývalému členovi rady při odchodu z funkce, zatímco v roce 2023 zahrnovala jednorázovou platbu při odchodu bývalého člena rady do důchodu. Tyto platby byly provedeny namísto budoucího vyplácení penze.
Poznámka č. 31 – Správní náklady
Vzniklé správní náklady:
2024 | 2023 | Změna | |
---|---|---|---|
Pronájem, údržba nemovitostí a služby | 57 | 52 | 5 |
Náklady na zaměstnance | 74 | 67 | 7 |
Náklady související s IT | 153 | 137 | 16 |
Externí služby | 162 | 161 | 0 |
Další náklady | 67 | 64 | 3 |
Správní náklady | 513 | 481 | 32 |
Nárůst správních nákladů v roce 2024 byl způsoben zejména i) vyššími náklady na IT v souvislosti s digitální transformací („náklady související s IT“); a ii) příspěvkem ECB k rozšíření zařízení družiny v rámci Evropské školy Frankfurt (dále jen „náklady související se zaměstnanci“). Inflace nadále ovlivňovala různé náklady vykázané v této položce.
Poznámka č. 32 – Náklady na bankovky
V roce 2024 činily tyto náklady 9 mil. EUR (9 mil. EUR v roce 2023). Tyto celkové náklady převážně vznikly s přeshraniční přepravou eurobankovek mezi tiskárnami bankovek a národními centrálními bankami v rámci dodávek nových bankovek a mezi národními centrálními bankami v rámci vyrovnávání nedostatečných a přebytečných zásob eurobankovek. Tyto náklady nese centrálně ECB.
Poznámka č. 33 – Převod (do)/z rezerv na krytí rizik
V roce 2023 obsahovala tato položka úplné uvolnění rezervy na krytí finančních rizik ve výši 6 620 mil. EUR k částečnému pokrytí ztrát vyplývajících z expozic vůči finančním rizikům (viz „rezerva na finanční rizika“ v části 2.3 „účetní pravidla“). V důsledku toho byla tato rezerva k 31. prosinci 2023 nulová. V roce 2024 nedošlo k žádným převodům.
2.7 Události po rozvahovém dni
Poznámka č. 34 – Změna úrokové sazby použité pro úročení zůstatků uvnitř Eurosystému
Rada guvernérů dne 13. března 2024 rozhodla o souboru zásad, jimiž se bude v budoucnu řídit provádění měnové politiky a že kromě dalších klíčových parametrů bude nadále řídit nastavení měnové politiky prostřednictvím sazby vkladové facility.[67] V téže souvislosti Rada guvernérů rozhodla, že od 1. ledna 2025 se sazba vkladové facility stane základem pro úročení i) zůstatků v systému TARGET splatných národními centrálními bankami eurozóny nebo ve prospěch národních centrálních bank eurozóny; ii) pohledávek z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému; a iii) závazků z převodu devizových rezerv.
2.8 Účetní výkazy 2020–2024
Rozvaha
AKTIVA | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
---|---|---|---|---|---|
Zlato a pohledávky ve zlatě | 25 056 | 26 121 | 27 689 | 30 419 | 40 895 |
Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny | 45 971 | 51 433 | 55 603 | 55 876 | 58 117 |
Pohledávky za MMF | 680 | 1 234 | 1 759 | 2 083 | 2 227 |
Zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva | 45 291 | 50 199 | 53 844 | 53 793 | 55 890 |
Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny | 4 788 | 2 776 | 1 159 | 1 450 | 4 094 |
Pohledávky v eurech vůči nerezidentům eurozóny | 1 830 | 3 070 | - | - | - |
Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a půjčky | 1 830 | 3 070 | - | - | - |
Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny | 81 | 38 | 12 | 17 | 2 |
Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech | 349 008 | 445 384 | 457 271 | 425 349 | 376 781 |
Cenné papíry držené pro účely měnové politiky | 349 008 | 445 384 | 457 271 | 425 349 | 376 781 |
Pohledávky uvnitř Eurosystému | 114 761 | 123 551 | 125 763 | 125 378 | 127 067 |
Pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému | 114 761 | 123 551 | 125 763 | 125 378 | 127 067 |
Ostatní aktiva | 27 797 | 27 765 | 31 355 | 34 739 | 33 644 |
Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva | 1 262 | 1 189 | 1 105 | 1 023 | 971 |
Ostatní finanční aktiva | 20 785 | 21 152 | 21 213 | 22 172 | 22 781 |
Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů | 388 | 620 | 783 | 552 | 681 |
Položky časového rozlišení | 3 390 | 4 055 | 7 815 | 10 905 | 9 158 |
Ostatní | 1 970 | 749 | 438 | 88 | 53 |
Aktiva celkem | 569 292 | 680 140 | 698 853 | 673 229 | 640 600 |
PASIVA | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
---|---|---|---|---|---|
Bankovky v oběhu | 114 761 | 123 551 | 125 763 | 125 378 | 127 067 |
Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny | 2 559 | 9 473 | 17 734 | 4 699 | 2 388 |
Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny | 13 700 | 7 604 | 63 863 | 20 622 | 24 554 |
Vládní sektor | 10 012 | 3 200 | 48 520 | 143 | 73 |
Ostatní závazky | 3 688 | 4 404 | 15 343 | 20 479 | 24 482 |
Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny | 11 567 | 112 492 | 78 108 | 23 111 | 39 859 |
Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny | - | - | - | 24 | - |
Vklady, zůstatky a jiné závazky | - | - | - | 24 | - |
Závazky uvnitř Eurosystému | 378 432 | 375 136 | 355 474 | 445 048 | 388 676 |
Závazky z převodu devizových rezerv | 40 344 | 40 344 | 40 344 | 40 671 | 40 562 |
Závazky související se systémem TARGET (netto) | 336 828 | 334 618 | 315 090 | 404 336 | 348 074 |
Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto) | 1 260 | 174 | 41 | 40 | 40 |
Ostatní závazky | 3 095 | 2 877 | 5 908 | 9 498 | 7 615 |
Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů | 636 | 568 | 430 | 68 | - |
Položky časového rozlišení | 40 | 32 | 3 915 | 8 030 | 6 288 |
Ostatní | 2 419 | 2 277 | 1 562 | 1 401 | 1 327 |
Rezervy | 7 641 | 8 268 | 6 636 | 67 | 72 |
Rezervy na krytí rizik | 7 584 | 8 194 | 6 566 | - | - |
Ostatní rezervy | 57 | 74 | 69 | 67 | 72 |
Účty přecenění | 28 235 | 32 277 | 36 487 | 37 099 | 50 653 |
Základní kapitál a rezervní fondy | 7 659 | 8 270 | 8 880 | 8 948 | 8 925 |
Základní kapitál | 7 659 | 8 270 | 8 880 | 8 948 | 8 925 |
Kumulované ztráty převedené do dalšího období | - | - | - | - | (1 266) |
Zisk/(ztráta) za rok | 1 643 | 192 | - | (1 266) | (7 944) |
Pasiva celkem | 569 292 | 680 140 | 698 853 | 673 229 | 640 600 |
Poznámka: Aby byla zajištěna srovnatelnost, byla struktura rozvahy za roky 2020–2023 upravena, aby odpovídala struktuře zavedené v roce 2024. Vzhledem k tomu, že položka „zisk/(ztráta) za daný rok“ byla v rozvaze zahrnuta jako samostatná záporná položka na straně pasiv, byly částky „aktiva celkem“ a „pasiva celkem“ v roce 2023 odpovídajícím způsobem upraveny. Další podrobnosti o těchto změnách jsou k dispozici v části 2.3 „účty k prezentaci v účetní závěrce“ v části 2.3 „účetní pravidla“.
Výkaz zisku a ztráty
2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | |
---|---|---|---|---|---|
Čistý úrokový výnos/(náklad) | 2 017 | 1 566 | 900 | (7 193) | (6 983) |
Úrokový výnos | 2 027 | 1 575 | 12 314 | 63 723 | 66 898 |
Úrokový náklad | (9) | (9) | (11 414) | (70 916) | (73 881) |
Čistý výsledek finančních operací a snížení hodnoty | 316 | (139) | (1 950) | (144) | (286) |
Realizované zisky nebo ztráty z finančních operací | 342 | (6) | (110) | (106) | (17) |
Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic | (26) | (133) | (1 840) | (38) | (269) |
Čistý výnos/(náklad) z poplatků a provizí | 520 | 559 | 585 | 650 | 674 |
Výnos z kapitálových nástrojů a majetkových účastí | - | 2 | 1 | 1 | 1 |
Ostatní výnosy | 37 | 56 | 61 | 72 | 119 |
Osobní náklady | (646) | (674) | (652) | (676) | (844) |
Správní náklady | (434) | (444) | (460) | (481) | (513) |
Odpisy hmotných a nehmotných dlouhodobých aktiv | (106) | (108) | (103) | (106) | (104) |
Náklady na bankovky | (14) | (13) | (9) | (9) | (9) |
Další náklady | - | (5) | - | - | - |
Zisk/(ztráta) před převodem (do)/z rezerv na krytí rizik | 1 691 | 802 | (1 627) | (7 886) | (7 944) |
Převod (do)/z rezerv na krytí rizik | (48) | (610) | 1 627 | 6 620 | - |
Zisk/(ztráta) za rok | 1 643 | 192 | - | (1 266) | (7 944) |
Rozdělení zisku | 1 643 | 192 | - | - | - |
Poznámka: Aby byla zajištěna srovnatelnost, byla struktura výkazu zisku a ztráty za roky 2020–2023 upravena, aby odpovídala struktuře zavedené v roce 2024. Dále byly částky vykázané v dílčích položkách „úrokový výnos“ a „úrokový náklad“ přepracovány v souladu s logikou započtení úrokových výnosů a nákladů uplatňovanou od roku 2024. Další podrobnosti o těchto změnách jsou k dispozici v části 2.3 „účty k prezentaci v účetní závěrce“ v části 2.3 „účetní pravidla“.
3 Zpráva nezávislého auditora

Prezidentka a Rada guvernérů
Evropské centrální banky
Frankfurt nad Mohanem
Zpráva o auditu účetních výkazů ECB za rok 2024
Výrok
Provedli jsme audit účetních výkazů Evropské centrální banky (ECB) za rok končící 31. prosince 2024 (obsažených v roční účetní závěrce ECB), které se skládají z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přehledu důležitých účetních pravidel a dalších vysvětlujících poznámek.
Podle našeho názoru přiložené účetní výkazy podávají věrný a poctivý obraz finanční pozice ECB k 31. prosinci 2024 a výsledků finančního hospodaření za uplynulý rok v souladu se zásadami, které stanovila Rada guvernérů a které jsou uvedeny v rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2024/2938 ze dne 14. listopadu 2024 o ročních účetních závěrkách ECB (ECB/2024/32), které je založeno na obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2024/2941 ze dne 14. listopadu 2024 o právním rámci pro účetnictví a finančním vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2024/31).
Základ pro vydání výroku
Audit jsme provedli v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy (ISA). Naše povinnosti podle těchto standardů jsou dále popsány v naší zprávě v části „odpovědnost auditora za audit účetních výkazů“. V souladu s německými etickými standardy, které se na náš audit účetních výkazů vztahují a které odpovídají Mezinárodnímu etickému kodexu pro auditory a účetní odborníky vydanému Mezinárodním výborem pro etické standardy účetních (IESBA), jsme na ECB nezávislí a v souladu s těmito standardy plníme naše další etické povinnosti. Jsme přesvědčeni, že získané důkazní informace poskytují dostatečný a vhodný základ pro vydání našeho výroku.
Další informace
Za další informace uvedené v roční účetní závěrce ECB odpovídá Výkonná rada ECB (dále jen „Výkonná rada“). Patří mezi ně veškeré informace obsažené v roční účetní závěrce ECB s výjimkou účetních výkazů ECB a naší zprávy auditora.
Náš výrok o účetních výkazech se k těmto dalším informacím nevztahuje a nevydáváme k nim žádný zvláštní výrok.
V souvislosti s naším auditem účetních výkazů odpovídáme za to, abychom si tyto další informace přečetli a přitom zvážili, zda se tyto další informace významně neodchylují od účetních výkazů nebo našich poznatků, které jsme získali v průběhu auditu, nebo se jinak nejeví být významně nesprávné.
Odpovědnost Výkonné rady a osob pověřených odpovědností za účetní výkazy
Výkonná rada odpovídá za sestavení účetních výkazů a za věrné zobrazení skutečností v nich obsažených v souladu se zásadami, které stanovila Rada guvernérů a které jsou uvedeny v rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2024/2938 ze dne 14. listopadu 2024 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (ECB/2024/32), které je založeno na obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2024/2941 ze dne 14. listopadu 2024 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2024/31). Tato odpovědnost zahrnuje vnitřní kontrolní systém, který považuje Výkonná rada za nezbytný pro sestavení účetních výkazů, jež neobsahují významné nesprávnosti, ať už v důsledku podvodu, či chyby.
Při přípravě účetních výkazů odpovídá Výkonná rada za posouzení, zda je ECB schopna nepřetržitě trvat jakožto účetní jednotka, v příslušných případech za oznámení záležitostí souvisejících s nepřetržitým trváním účetní jednotky a za použití předpokladu nepřetržitého trvání subjektu v účetnictví.
Osoby pověřené správou a řízením nesou odpovědnost za dohled nad postupy ECB v oblasti finančního vykazování.
Odpovědnost auditora za audit účetních výkazů
Naším cílem je získat přiměřenou jistotu, že účetní výkazy jako celek neobsahují významné nesprávnosti, ať už v důsledku podvodu nebo chyby, a vydat zprávu auditora, která obsahuje náš výrok. Přiměřená jistota představuje vysokou míru jistoty, nikoli však záruku, že audit provedený v souladu s ISA zjistí každou případnou významnou nesprávnost. Nesprávnosti mohou vzniknout v důsledku podvodu či chyby a považují se za významné, pokud by bylo možné důvodně očekávat, že jednotlivě nebo v úhrnu ovlivní ekonomická rozhodnutí, která uživatelé na základě těchto účetních výkazů přijali.
V rámci auditu prováděného v souladu s ISA přistupujeme k celému auditu během jeho plánování i výkonu s vlastním odborným úsudkem a profesionální skepsí. Dále také:
- Identifikujeme a posuzujeme rizika významných nesprávností v účetních výkazech, ať už v důsledku podvodu nebo chyby, navrhujeme a provádíme postupy, které na tato rizika reagují, a získáváme důkazní informace, jež poskytují dostatečný a vhodný základ pro vydání našeho výroku. Riziko nezjištění významné nesprávnosti způsobené podvodem je vyšší než riziko nezjištění významné nesprávnosti vyvolané chybou, neboť podvod může zahrnovat nekalé praktiky, padělání, úmyslné vynechání, zkreslení nebo překonání systému vnitřní kontroly.
- Získáváme informace o systému vnitřní kontroly, které s auditem souvisejí, s cílem navrhnout auditorské postupy, jež jsou za dané situace vhodné. Účelem tohoto postupu však není vydat výrok o účinnosti systému vnitřní kontroly ECB.
- Hodnotíme vhodnost uplatňovaných účetních pravidel a přiměřenost účetních odhadů a souvisejících informací zveřejněných vedením.
- Posuzujeme vhodnost uplatnění předpokladu nepřetržitého trvání subjektu ze strany vedení v rámci účetnictví a na základě získaných důkazních informací existenci významné nejistoty ve vztahu k událostem nebo podmínkám, která může vyvolat podstatnou pochybnost o schopnosti ECB nepřetržitě pokračovat v činnosti. Pokud dojdeme k závěru, že významná nejistota existuje, jsme povinni upozornit ve zprávě auditora na související informace zveřejněné v účetních výkazech, nebo pokud jsou takové informace nedostačující, upravit náš výrok. Naše závěry vycházejí z důkazních informací získaných do data naší zprávy auditora.
- Hodnotíme celkovou prezentaci, strukturu a obsah účetních výkazů včetně zveřejněných informací, a zda účetní výkazy představují podkladové transakce a události způsobem, který věrně zobrazuje skutečnost.
Jsme povinni komunikovat s osobami pověřenými správou a řízením ve věcech, které se mimo jiného týkají plánovaného rozsahu a načasování auditu i významných zjištění auditu, včetně jakýchkoli významných nedostatků v systému vnitřní kontroly, jež během auditu zjistíme.
Frankfurt nad Mohanem 12. února 2025
Baker Tilly GmbH & Co. KG
Wirtschaftsprüfungsgesellschaft
![]()
| ![]()
|
4 Rozhodnutí o rozdělení zisku / úhradě ztráty
Toto rozhodnutí není součástí účetní závěrky ECB za rok 2024.
Podle článku 33 statutu ESCB je čistý zisk ECB převáděn v tomto pořadí:
- částka, kterou určí Rada guvernérů a jež nesmí překročit 20 % čistého zisku, se převede do všeobecného rezervního fondu až do výše 100 % základního kapitálu;
- zbývající čistý zisk se rozděluje podílníkům ECB v poměru k jejich splaceným podílům.[68]
Zaznamená-li ECB ztrátu, může být schodek vyrovnán ze všeobecného rezervního fondu ECB, a bude-li to nezbytné, na základě rozhodnutí Rady guvernérů z měnových příjmů příslušného účetního roku, a to poměrně až do výše částek přidělených národním centrálním bankám podle článku 32.5 statutu ESCB.[69]
Ztráta ECB za rok 2024 činila 7 944 mil. EUR ve srovnání se ztrátou 1 266 mil. EUR v roce 2023 po úplném uvolnění rezervy na krytí finančních rizik. Na základě rozhodnutí Rady guvernérů bude tato ztráta převedena do rozvahy ECB a vyrovnána z budoucích zisků.
© Evropská centrální banka, 2025
Poštovní adresa 60640 Frankfurt am Main, Německo
Telefon +49 69 1344 0
Internetové stránky www.ecb.europa.eu
Všechna práva vyhrazena. Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely je povolena za předpokladu, že je uveden zdroj.
Specifická terminologie viz glosář ECB (k dispozici pouze v angličtině).
HTML ISBN 978-92-899-7043-3, ISSN 2443-4833, doi:10.2866/6499120, QB-01-25-039-CS-Q
V celém tomto dokumentu nemusí uváděná čísla se součty vždy přesně souhlasit a procentní podíly nemusí vždy přesně odrážet absolutní údaje, a to v důsledku zaokrouhlování.
„Účetní výkazy“ zahrnují rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přehled důležitých účetních pravidel a další vysvětlivky. „Roční účetní závěrka“ zahrnuje účetní výkazy, zprávu o činnosti, zprávu nezávislého auditora a rozhodnutí o rozdělení zisku / úhradě ztráty. Další informace o související přípravě a schvalovacím postupu jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
V roce 2024 činil počet národních centrálních bank v Eurosystému 20.
Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 1), v platném znění. K dispozici je také neúřední konsolidované znění se seznamem změn.
Protokol č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 230). Evropský systém centrálních bank (ESCB) tvoří ECB a národní centrální banky všech 27 členských států EU.
Další informace o nástrojích měnové politiky Eurosystému, konkrétně o operacích na volném trhu, jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
Další informace o zápůjčkách cenných papírů jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
Další informace o měnových swapových linkách jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
Další podrobnosti o operacích Eurosystému na poskytnutí likvidity v eurech oproti způsobilému zajištění jsou k dispozici na internetových stránkách ECB. Repo linky (rovněž popsané na internetových stránkách) provozují národní centrální banky, a nemají tedy žádný vliv na účetní výkazy ECB.
Další informace o službách systému TARGET jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
Přidružené systémy jsou infrastruktury finančního trhu, kterým Rada guvernérů udělila přístup k součásti TARGET-ECB za předpokladu, že splňují požadavky vymezené v rozhodnutí evropské centrální banky (EU) 2022/911 ze dne 19. dubna 2022 o podmínkách TARGET-ECB a o zrušení rozhodnutí 2007/601/EC (ECB/2007/7) (ECB/2022/22) (Úř. věst. L 163, 17.6.2022, s. 1), v platném znění. K dispozici je také neúřední konsolidované znění se seznamem změn. Další informace o přidružených systémech jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
APP sestává z třetího programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP3), programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP), programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP) a programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru (CSPP). ECB nenakupovala cenné papíry v rámci CSPP. Další informace o programu nákupu aktiv a nouzovém pandemickém programu nákupu aktiv jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
Více informací o profilu splatnosti pro program nákupu aktiv a nouzový pandemický program nákupu aktiv je k dispozici na internetových stránkách ECB.
Rezervy ECB v cizích měnách jsou zahrnuty pod rozvahovými položkami „pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny – zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva“ a „pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny“.
V souladu s doporučeními pracovní skupiny pro zpřístupňování finančních informací souvisejících s klimatem ECB každoročně připravuje zveřejnění finančních informací souvisejících s klimatem, které se týkají vlastních zdrojů a penzijních portfolií. Informace za rok 2023 byly zveřejněny na internetových stránkách ECB v červnu 2024. Informace za rok 2024 by měly být zveřejněny v červnu 2025.
Referenční hodnoty navázané na Pařížskou dohodu usilují o soulad splnění cíle Pařížské dohody, jímž je omezit nárůst průměrné globální teploty pod hranici 1,5 °C.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
Náklady vzniklé ECB při plnění jejích úkolů dohledu jsou hrazeny prostřednictvím ročních poplatků vyměřovaných dohlíženým subjektům. Další informace o poplatcích za dohled jsou k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.
V souladu s článkem 21 statutu ESCB může ECB působit jako fiskální agent pro orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, ústřední vlády, regionální, místní nebo jiné veřejné orgány, jiné veřejnoprávní subjekty nebo veřejné podniky členských států.
V této části položka „účty přecenění“ zahrnuje celkové zisky z přecenění zlata, deviz a cenných papírů a dalších nástrojů, ale s vyloučením účtu přecenění týkajícího se požitků po skončení pracovního poměru.
Tato definice čistého vlastního kapitálu se používá výhradně pro účely sestavení roční účetní závěrky ECB.
Rada guvernérů dne 13. března 2024 rozhodla o souboru zásad, jimiž se bude v budoucnu řídit provádění měnové politiky a že kromě dalších klíčových parametrů bude nadále řídit nastavení měnové politiky prostřednictvím sazby vkladové facility. V téže souvislosti Rada guvernérů rozhodla, že od 1. ledna 2025 se sazba vkladové facility stane základem pro úročení i) zůstatků v systému TARGET splatných národními centrálními bankami zemí eurozóny nebo ve prospěch národních centrálních bank zemí eurozóny; ii) pohledávek z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému; a iii) závazků z převodu devizových rezerv.
Výnosy z poplatků za dohled jsou zachyceny pod položkou „ostatní výnosy a náklady“ (graf 13).
Ukazatel ES je definován jako pravděpodobností vážený průměr ztrát, ke kterým dochází při nejhorším (1-p) procentuálním podílu scénářů, kde p označuje hladinu významnosti.
Další informace o přístupech k modelování rizik jsou k dispozici zde: The financial risk management of the Eurosystem’s monetary policy operations, ECB, červenec 2015.
Výsledky zátěžového testu držených podnikových dluhopisů byly začleněny do zpřístupňování informací souvisejících s klimatem, které se týkají podnikových dluhopisů držených národními centrálními bankami zemí eurozóny v rámci programů CSPP a PEPP, jejichž každoroční zveřejňování zahájila ECB v březnu 2023. Podrobnější informace jsou k dispozici v dokumentu: Zveřejňované finanční informace související s klimatem o aktivech podnikového sektoru Eurosystému pro účely měnové politiky, ECB, březen 2023.
Obecné kvalitativní výsledky tohoto zátěžového testu byly zveřejněny rovněž v Ekonomickém bulletinu ECB. Pro podrobnější informace viz Výsledky zátěžového testu klimatických rizik v rozvaze Eurosystému za rok 2022, Ekonomický bulletin ECB, č. 2/2023.Zveřejnění kvalitativních výsledků klimatického zátěžového testu pro rok 2024 se předpokládá v první polovině roku 2025.
Operační riziko zahrnuje veškerá nefinanční rizika a je definováno jako riziko negativního provozního, reputačního a/nebo finančního dopadu na ECB v důsledku lidského faktoru, nedostatečného provádění nebo selhání způsobu vnitřního řízení a provozních procesů, selhání systémů, na nichž jsou tyto procesy založeny, nebo vnějších událostí (např. přírodních katastrof nebo útoků z vnějšku).
Další informace o struktuře řízení ECB jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
Řízení v oblasti rizika jednání v rozporu s pravidly získalo zvýšenou pozornost v korporátním i veřejném sektoru. Doplňuje řízení finančního a operačního rizika a pro ECB může být definováno jako riziko poškození dobrého jména instituce, ale také jako finanční či jiné druhy škod, které mají negativní dopad na její zájmy v důsledku úmyslného nebo nedbalého jednání jejích vysoce postavených úředníků, zaměstnanců nebo dodavatelů, které není v souladu s právními nebo etickými pravidly, pravidly integrity či standardy řádné správy a řízení.
Mezi sedm orgánů EU patří Evropský parlament, Rada Evropské unie, Evropská komise, Soudní dvůr Evropské unie, Evropský účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropský výbor regionů.
Viz Dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie, Evropskou komisí, Soudním dvorem Evropské unie, Evropskou centrální bankou, Evropským účetním dvorem, Evropským hospodářským a sociálním výborem a Evropským výborem regionů, kterou se zřizuje interinstitucionální orgán pro etické normy pro členy orgánů a poradních institucí uvedených v článku 13 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. L, 2024/1365, 17. 5. 2024).
Účetní pravidla ECB jsou podrobně stanovena v rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2024/2938 ze dne 14. listopadu 2024 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (ECB/2024/32), (Úř. věst. L 2024/2938, 11.12.2024).
V zájmu zajištění harmonizovaného účetnictví a finančního vykazování operací Eurosystému je výše uvedené rozhodnutí založeno na obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2024/2941 ze dne 14. listopadu 2024 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2024/31), (Úř. věst. L, 2024/2941, 11.12.2024).
Tato pravidla, jež se pravidelně přezkoumávají a aktualizují, považuje-li se to za vhodné, odpovídají ustanovením článku 26.4 statutu ESCB, která vyžadují harmonizovaný přístup k pravidlům pro účtování a účetní vykazování operací Eurosystému.V případě správních položek časového rozlišení a rezerv se uplatňuje minimální prahová hodnota 100 000 EUR.
Nájem je klasifikován jako finanční leasing, pokud převádí v podstatě všechna rizika a odměny související s vlastnictvím podkladového aktiva, jinak je klasifikován jako operativní leasing.
Finanční prostředky akumulované zaměstnancem prostřednictvím dobrovolných příspěvků lze použít při odchodu do důchodu k přikoupení dodatečné penze. Tato penze je od daného okamžiku zahrnuta do závazku vyplývajícího z definovaných požitků.
K 31. prosinci 2024 se systému TARGET účastnily tyto národní centrální banky zemí mimo eurozónu: Българска народна банка (Bulharská národní banka), Danmarks Nationalbank, Narodowy Bank Polski a Banca Naţională a României.
Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 13. prosince 2010 o vydávání eurobankovek (ECB/2010/29) (2011/67/EU) (Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 26), v platném znění. K dispozici je také neúřední konsolidované znění se seznamem změn.
„Klíč pro přidělování bankovek“ odráží procentní podíly, které vyplývají z přihlédnutí k podílu ECB na celkové emisi eurobankovek a z použití klíče k upisování základního kapitálu na podíl NCB na této celkové emisi.
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2248 ze dne 3. listopadu 2016 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro (ECB/2016/36) (Úř. věst. L 347, 20.12.2016, s. 26), v platném znění. K dispozici je také neúřední konsolidované znění se seznamem změn.
Na konci roku 2023 a 2024 byla tato rezerva nulová, protože byla uvolněna v plné výši k částečné kompenzaci ztrát vzniklých v roce 2023.
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/298 ze dne 15. prosince 2014 o prozatímním přerozdělování příjmu ECB (ECB/2014/57) (Úř. věst. L 53, 25.2.2015, s. 24), v platném znění. K dispozici je také neúřední konsolidované znění se seznamem změn.
Pokud by existovaly nevyrovnané zůstatky, byly by v rozvaze vykázány v položce „ostatní“ na straně aktiv.
Rezerva ke krytí finančních rizik, uváděná v rámci této položky, dosahovala na konci let 2023 i 2024 nulové hodnoty. Z tohoto důvodu se položka pasiv „rezerva ke krytí rizik“ v rozvaze nevykazuje.
U aktiv a pasiv souvisejících s operacemi měnové politiky se započítává úrokový výnos a náklad na úrovni rozvahové položky.
Aktiva po odečtení pasiv v příslušné cizí měně, která podléhají přecenění podle kurzu cizí měny. Zde jsou zahrnuta pod „pohledávkami v cizí měně za nerezidenty eurozóny", „pohledávkami v cizí měně za rezidenty eurozóny", „položkami časového rozlišení" (v aktivech), „závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny", pasivními „rozdíly z přecenění podrozvahových položek" a „položkami časového rozlišení" a rovněž zohledňují měnové forwardové a swapové transakce v podrozvahových položkách. Vliv zisku z přecenění finančních nástrojů v cizí měně vyplývající z přecenění není zahrnut.
Další informace o programu nákupu aktiv jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
Viz tisková zpráva z 15. června 2023 o měnových rozhodnutích Rady guvernérů.
Další informace o nouzovém pandemickém programu nákupu aktiv jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
Viz tisková zpráva ze 14. prosince 2023 o měnových rozhodnutích Rady guvernérů.
Tržní hodnoty jsou orientační a byly vypočítány z tržních kotací. Pokud nejsou tržní kotace k dispozici, tržní ceny jsou odhadnuty za použití interních modelů Eurosystému.
S výjimkou kapitálových podílů, které národní centrální banka Eurosystému obdržela v roce 2024 v důsledku restrukturalizace podniků, jež jsou účtovány v tržní hodnotě.
Další informace o poplatcích za dohled jsou k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.
Zápůjčky cenných papírů, které nevedou k neinvestovanému hotovostnímu zajištění na konci roku, jsou zaúčtovány na podrozvahových účtech (viz poznámka č. 18 „programy zápůjček cenných papírů“).
Přidružené systémy jsou infrastruktury finančního trhu, kterým Rada guvernérů udělila přístup k součásti TARGET-ECB za předpokladu, že splňují požadavky vymezené v rozhodnutí evropské centrální banky (EU) 2022/911 ze dne 19. dubna 2022 o podmínkách TARGET-ECB a o zrušení rozhodnutí 2007/601/EC (ECB/2007/7) (ECB/2022/22) (Úř. věst. L 163, 17.6.2022, s. 1), v platném znění. K dispozici je také neúřední konsolidované znění se seznamem změn. V závislosti na řídícím subjektu se přidružené systémy považují buď za rezidenty eurozóny (viz poznámka č. 9.2 „ostatní závazky“), nebo za nerezidenty eurozóny (viz poznámka č. 10 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“). Další informace o přidružených systémech jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
Pilíř definovaných požitků v plánu odráží pouze povinné příspěvky ECB a jejích zaměstnanců. V roce 2024 činily dobrovolné příspěvky zaměstnanců v rámci pilíře definovaných příspěvků 266 mil. EUR (228 mil. EUR v roce 2023). Tyto příspěvky jsou investovány do aktiv plánu a dávají vzniknout odpovídající povinnosti stejné výše.
Tyto vážené podíly jsou rovněž upravovány pokaždé, když dojde ke změně v počtu NCB, které přispívají k základnímu kapitálu ECB. Těmi jsou NCB členských států EU.
Další informace o zápůjčkách cenných papírů jsou k dispozici na internetových stránkách ECB.
Další informace o swapových dohodách na poskytnutí likvidity ECB jsou k dispozici na internetových stránkách ECB. Repo linky (popsané rovněž na těchto internetových stránkách) provozují národní centrální banky, a nemají tedy žádný vliv na roční účetní závěrku ECB.
V případě, kdy se skutečné datum splatnosti liší od zákonného data splatnosti (což je obvykle případ ABSPP), považuje se výše prémie nebo diskontu, která dosud nebyla amortizována, za realizovanou v poměru k hodnotě splacené jistiny.
Viz čl. 5 odst. 3 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1163/2014 ze dne 22. října 2014 o poplatcích za dohled (ECB/2014/41) (Úř. věst. L 311, 31.10.2014, s. 23), v platném znění. K dispozici je také neúřední konsolidované znění se seznamem změn.
Rozhodnutí ECB o celkové výši ročních poplatků za dohled za rok 2024 bude přijato a následně zveřejněno v polovině března 2025.
Další informace o poplatcích za dohled jsou k dispozici na internetových stránkách bankovního dohledu ECB.
Ekvivalent plného pracovního úvazku (EPPÚ) je jednotka odpovídající práci jednoho zaměstnance na plný pracovní úvazek po dobu jednoho roku. Poměrně k počtu odpracovaných hodin jsou započteni zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou, na dobu určitou a s krátkodobou pracovní smlouvou a účastníci programu ECB pro absolventy vysokých škol. Započteni jsou rovněž zaměstnanci na mateřské dovolené a dlouhodobé dovolené. Zaměstnanci na neplacené dovolené započteni nejsou.
Tyto částky jsou uvedeny brutto, tedy před odvody daně ve prospěch EU.
Tyto platby spojené s penzemi snížily závazek z definovaných požitků vykázaný v rozvaze. Čistá částka zaznamenaná ve výkazu zisku a ztráty v souvislosti s důchodovými opatřeními stávajících členů Výkonné rady a stávajících členů Rady dohledu zaměstnaných ECB, viz poznámka č. 13.3 „ostatní“.
Viz tisková zpráva z 13. března 2024 o rozhodnutích Rady guvernérů.
Národní centrální banky zemí mimo eurozónu nejsou oprávněny získat podíl na rozdělitelném zisku ECB ani nemají povinnost krýt případné ztráty ECB.
Podle článku 32.5 statutu ESCB se úhrnný měnový příjem národních centrálních bank rozdělí mezi národní centrální banky v poměru k jejich splaceným podílům na základním kapitálu ECB.