TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 12. září 2024

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla snížit sazbu vkladové facility – sazbu, jejímž prostřednictvím řídíme nastavení měnové politiky – o 25 bazických bodů. Na základě našeho aktualizovaného hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky je nyní vhodné učinit další krok ke zmírnění stupně měnověpolitické restrikce.

Aktuální údaje o inflaci vycházejí celkově podle očekávání a nejnovější projekce odborníků ECB potvrzují předchozí inflační výhled. Tito odborníci nyní očekávají, že inflace bude průměrně dosahovat úrovně 2,5 % v roce 2024, 2,2 % v roce 2025 a 1,9 % v roce 2026. Tyto údaje odpovídají projekcím z června. Inflace by měla v poslední části tohoto roku opět vzrůst – částečně proto, že předchozí prudké poklesy cen energií z meziročních hodnot vymizí. Následně by ve druhé polovině příštího roku měla inflace klesat k našemu cíli. Pokud jde o jádrovou inflaci, projekce pro rok 2024 a 2025 byly mírně revidovány směrem nahoru, neboť inflace ve složce služeb byla oproti očekávání vyšší. Současně odborníci ECB nadále očekávají rychlý pokles jádrové inflace – z letošních 2,9 % na 2,3 % v roce 2025 a na 2,0 % v roce 2026.

Domácí inflace zůstává vysoká, neboť mzdy stále rostou zvýšeným tempem. Tlaky na růst mzdových nákladů však zmírňují a dopad vyšších mezd na inflaci je částečně tlumen zisky. Podmínky financování zůstávají restriktivní a hospodářská aktivita je stále utlumená a odráží tak slabou soukromou spotřebu a investice. Odborníci ECB očekávají, že ekonomika poroste tempem 0,8 % v roce 2024, 1,3 % v roce 2025 a 1,5 % v roce 2026. Oproti červnovým projekcím se jedná o mírnou revizi směrem dolů, a to především v důsledku slabšího příspěvku domácí poptávky během několika příštích čtvrtletí.

Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. K dosažení tohoto cíle ponecháme měnověpolitické sazby po nezbytně dlouhou dobu na dostatečně restriktivní úrovni. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách. Jak jsme oznámili 13. března 2024, 18. září vstoupí v účinnost některé změny provozního rámce pro provádění měnové politiky. Zejména rozpětí mezi úrokovou sazbou pro hlavní refinanční operace a sazbou vkladové facility bude stanoveno na 15 bazických bodů. Rozpětí mezi sazbou mezní zápůjční facility a sazbou pro hlavní refinanční operace zůstane beze změny na úrovni 25 bazických bodů.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Po růstu v prvním čtvrtletí o 0,3 % ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,2 % a nedosahuje tak očekávání podle nejnovějších projekcí odborníků ECB. Růst vycházel především z čistého vývozu a vládních výdajů. Oslabila soukromá domácí spotřeba, a to v důsledku menší spotřeby domácností, omezování podnikatelských investic a poklesu investic do bydlení. I když růst podporovaly služby, záporně k němu přispěly průmysl a stavebnictví. Podle ukazatelů z výběrových šetření nadále čelí oživení některým nepříznivým faktorům.

Očekáváme, že oživení časem zesílí, neboť rostoucí reálné příjmy umožní domácnostem dosahovat vyšší spotřeby. Spotřebu a investice by měly podpořit postupně slábnoucí vlivy restriktivní měnové politiky. V důsledku rostoucí světové poptávky by k oživení měl nadále přispívat i vývoz.

Trh práce zůstává odolný. Míra nezaměstnanosti zůstala v červenci víceméně beze změny na úrovni 6,4 %. Současně ve druhém čtvrtletí zpomalil růst zaměstnanosti na 0,2 %, zatímco v tom prvním dosahoval úrovně 0,3 %. Nedávno zveřejněné údaje z výběrových šetření ukazují na další zmírnění poptávky po pracovních silách a míra volných pracovních míst poklesla a je blíže úrovním před pandemií.

Fiskální a strukturální politiky by se měly zaměřovat na zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti ekonomiky, což by ve střednědobém horizontu pomohlo zvýšit potenciální růst a snížit cenové tlaky. Zpráva Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti a zpráva o posílení jednotného trhu, kterou připravil Enrico Letta, zdůrazňují naléhavou potřebu reformy a poskytují konkrétní návrhy, jak toho dosáhnout. Úplné, transparentní a bezodkladné uplatnění revidovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí vládám pomůže udržitelným způsobem snižovat rozpočtové deficity a dluhové ukazatele. Vlády by nyní měly ve svých střednědobých plánech pro fiskální a strukturální politiky tímto směrem razantně vykročit.

Inflace

Podle předběžného odhadu Eurostatu klesla v srpnu inflace na 2,2 % oproti červencové hodnotě 2,6 %. Ceny energií klesly meziročním tempem 3,0 % poté, co o měsíc dřív vzrostly o 1,2 %. Inflace ve složce potravin v srpnu mírně vzrostla na 2,4 %. Inflace ve složce zboží se vyvíjela opačným směrem oproti složce služeb. V případě zboží došlo k poklesu na 0,4 % po červencových 0,7 %, zatímco u služeb inflace vzrostla z úrovně 4,0 % na 4,2 %.

Většina ukazatelů jádrové inflace zůstala v červenci beze změny. Domácí inflace mírně oslabila z červnových 4,5 % na 4,4 %, přičemž výrazné cenové tlaky měly původ zejména ve mzdách. Růst sjednaných mezd zůstane po zbytek roku vysoký a rozkolísaný vzhledem k značné úloze jednorázových plateb v některých zemích a postupným úpravám mezd. Zároveň dochází k zmírňování celkového růstu nákladů práce. Tempo růstu náhrad na zaměstnance ve druhém čtvrtletí dále kleslo na 4,3 %, přičemž se jednalo o čtvrtý pokles v řadě, a odborníci ECB očekávají jeho další značný pokles také v příštím roce. I přes slabou produktivitu bylo tempo růstu jednotkových mzdových nákladů ve druhém čtvrtletí méně výrazné, když po 5,2 % v prvním čtvrtletí dosáhlo 4,6 %. V horizontu projekcí očekávají tito odborníci další pokles tempa růstu jednotkových mzdových nákladů v důsledku nižšího růstu mezd a oživení produktivity. V neposlední řadě proinflační dopad vyšších nákladů práce nadále částečně kompenzují zisky.

Tento dezinflační proces by měly podpořit ustupující tlaky na růst nákladů práce a zpřísňování měnové politiky v minulosti, které se postupně promítá do spotřebitelských cen. Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání vykazuje zhruba 2 % a po našem červencovém zasedání klesly tržní ukazatele blíže této úrovni.

Hodnocení rizik

Rizika pro hospodářský růst zůstávají vychýlena směrem dolů. Růst eurozóny by tlumila nižší poptávka po vývozu z eurozóny, která by byla důsledkem mimo jiné slabší světové ekonomiky nebo eskalace obchodního napětí mezi předními ekonomikami. Hlavními zdroji geopolitického rizika jsou neoprávněná válka Ruska na Ukrajině a tragický konflikt na Blízkém východě. Je možné, že následkem toho budou mít podniky a domácnosti menší důvěru v budoucnost a že bude narušen světový obchod. Dále by mohl být hospodářský růst nižší, pokud by se opožděné vlivy zpřísňování měnové politiky ukázaly být oproti očekávání výraznější. Hospodářský růst by mohl být vyšší, pokud by oproti předpokladům klesala inflace rychleji a rostoucí důvěra a reálné důchody by vyústily ve vyšší výdaje nebo pokud by světová ekonomika rostla oproti předpokladům výrazněji.

Inflace by mohla předčít očekávání, pokud mzdy nebo zisky vzrostou více, než se předpokládá. Proinflační rizika vyvolává také zvýšené geopolitické napětí, které by mohlo v blízkém horizontu vyvinout větší tlak na růst cen energií a přepravních nákladů a narušit světový obchod. Navíc extrémní povětrnostní jevy a postupně se projevující klimatická krize jako taková by mohly působit na růst cen potravin. Naproti tomu by inflace mohla překvapit ve směru poklesu, pokud měnová politika utlumí poptávku více, než se předpokládá, nebo se neočekávaně zhorší hospodářské prostředí ve zbylých částech světa.

Finanční a měnové podmínky

Tržní úrokové sazby po červencovém zasedání značně klesly, a to převážně v důsledku slabšího výhledu hospodářského růstu ve světě a zmenšených obav týkajících se inflačních tlaků. Napětí na světových trzích během léta vedlo k dočasnému zpřísnění podmínek financování v rizikovějších segmentech trhu.

Celkově zůstávají náklady financování restriktivní, neboť naše zvyšování měnověpolitických úrokových sazeb v minulosti se prostřednictvím transmisního řetězce nadále promítá do ekonomiky. Průměrné úrokové sazby z nových úvěrů podnikům na úrovni 5,1 % a hypotečních úvěrů ve výši 3,8 % zůstaly v červenci beze změny.

Tempo růstu úvěrů je při slabé poptávce pomalé. Objem bankovních úvěrů podnikům v červenci rostl ročním tempem 0,6 % a oproti červnu mírně klesl. Růst úvěrů domácnostem mírně vzrostl na 0,5 %. Široké peníze, měřené agregátem M3, vzrostly v červenci o 2,3 %, což je stejné tempo jako v červnu.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla snížit úrokovou sazbu vkladové facility o 25 bazických bodů. Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. K dosažení tohoto cíle ponecháme měnověpolitické sazby po nezbytně dlouhou dobu na dostatečně restriktivní úrovni. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména budou naše rozhodnutí o úrokových sazbách vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili návrat inflace k našemu střednědobému cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.