Odpověď na podněty poskytnuté Evropským parlamentem jako součást jeho usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2022

Tato odpověď na podněty je zveřejňována u příležitosti předložení výroční zprávy ECB za rok 2023 Evropskému parlamentu. Poskytuje odpovědi na otázky a požadavky, které vznesl Evropský parlament ve svém usnesení o výroční zprávě ECB za předchozí rok.^[1] Tato odpověď na podněty je strukturována podle témat. Slouží k lepšímu vysvětlení politik ECB a k podpoře dialogu s Evropským parlamentem a veřejností o důležitých otázkách, na něž upozornili poslanci Evropského parlamentu.^[2] ECB tyto odpovědi na podněty zveřejňuje od roku 2016 v návaznosti na návrh Evropského parlamentu.

1 Měnová politika a ekonomický vývoj

Pokud jde o výzvu k přijetí všech nezbytných opatření ke snížení míry inflace v souladu s jejím mandátem, ECB je odhodlána zajistit, aby se inflace včas vrátila k jejímu střednědobému cíli ve výši 2 %. ECB za tímto účelem podnikla několik kroků. Především zvýšila své základní úrokové sazby v období od července 2022 do září 2023, a to o celých 450 bazických bodů. ECB zahájila návrat své měnové politiky k normálu již v prosinci 2021 oznámením postupného ukončování některých nákupů aktiv. Aktuální informace z první poloviny roku 2022, které byly charakterizovány mimořádnou mírou nejistoty, postupně potvrzovaly, že inflace pravděpodobně zůstane příliš vysoká déle, než se původně očekávalo. Od té doby ECB zvyšovala úrokové sazby tempem a v rozsahu, který nemá obdoby. V každém případě by dřívější začátek cyklu zvyšování sazeb měl pravděpodobně pouze omezený dopad na inflaci v blízkém a v dlouhodobějším horizontu. Ekonomické a finanční podmínky se v jednotlivých hospodářských oblastech liší. Srovnání s reakcemi měnové politiky v jiných jurisdikcích, zejména ve Spojených státech, by proto mělo být posuzováno obezřetně. Pokud jde o následující období, rozhodnutí v budoucnu zajistí, aby měnověpolitické sazby byly stanoveny na dostatečně restriktivní úrovni tak dlouho, jak jen to bude nutné, a to za použití přístupu založeného na údajích. Měnová politika ECB stabilizací inflace na střednědobém 2% cíli přispívá k udržitelnému hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst. Navíc měnová politika zaměřená na cenovou stabilitu pomáhá omezovat nerovnost, kterou vysoká inflace podporuje. Domácnosti s nižšími příjmy bývají inflací zasaženy více, neboť jejich výdaje představují vyšší podíl jejich příjmů a jejich finanční rezervy jsou nižší.

Pokud jde o obavy ze sekundárních efektů, ztráty ukotvení inflačních očekávání a možnost inflační spirály, aktuální údaje naznačují, že pravděpodobnost naplnění rizika těchto vlivů se snížila a zůstává omezená. Nedávné údaje dokládají pokračující dezinflaci a počínající zpomalování růstu mezd. Mzdová vyjednávání zaměřená na kompenzaci inflace naznačují určité sekundární efekty, což však nevedlo k samoposilující se spirále. Toto riziko přirozeně narůstá podle délky trvání inflace a podle toho, do jaké míry se inflace odchyluje od 2% cíle. Inflace se však výrazně snížila a očekává se, že tohoto cíle dosáhne v polovině roku 2025. To částečně odráží rozhodné měnověpolitické kroky ECB. Při hodnocení nastavení své měnové politiky ECB nadále sleduje, jak se inflace promítá do všech relevantních reálných a nominálních veličin, aby zajistila, že se inflace včas navrátí ke svému 2% střednědobému cíli. Dlouhodobá inflační očekávání profesionálních prognostiků i tržní ukazatele zůstávají ukotveny kolem 2% inflačního cíle, přičemž spotřebitelská očekávání se mírně zvýšila. ECB tento vývoj nadále pozorně sleduje.

Co se týče žádosti o poskytnutí více informací o sledování a stanovení neutrální úrokové sazby, tato je sazba nepozorovatelná a její odhad je spojen s řadou výzev vyplývajících z měření a specifikace modelů. Neutrální úroková sazba je definována jako úroková sazba, která není ani expanzivní, ani restriktivní. Odborníci ECB používají k měření úrovně neutrální sazby a jejího vývoje řadu odhadů. Od pandemie COVID-19 zřejmě cyklické ukazatele neutrální sazby v eurozóně vzrostly. Odhady, které se mění pomalu, protože se opírají o dlouhodobé ekonomické trendy, se však pravděpodobně výrazně nezvýšily, protože nedošlo ke změnám ve strukturálních ekonomických faktorech (růst produktivity, demografie a averze k riziku). Začátkem tohoto roku odborníci ECB zveřejnili více informací o použití a omezeních neutrální úrokové sazby.^[3] Je třeba poznamenat, že centrální banky neutrální úrokové sazby pouze odhadují, nestanovují.

Pokud jde o význam pojmu „střednědobý horizont“ v inflačním cíli a při pohledu na kvalitativnější přístup k cenové stabilitě, neexistuje žádná číselně přesná definice ex ante pojmu „střednědobý horizont“, zatímco přesný číselný cíl pro celkovou inflaci přispívá k ukotvení inflačních očekávání. Jak bylo vysvětleno například v předchozí odpovědi ECB na podněty.^[4] Střednědobá orientace umožňuje nevyhnutelné krátkodobé odchylky od 2% inflačního cíle. Zohledňuje také zpoždění a variabilitu transmise měnové politiky do ekonomiky a inflace. Délka střednědobého horizontu se liší v závislosti na podmínkách, jako je původ, rozsah a přetrvávání odchylky inflace od cíle. Pokud jde o definici inflačního cíle, přezkum strategie z roku 2021 dospěl k závěru, že cenová stabilita je nejlépe zachována snahou o symetrický 2% inflační cíl ve střednědobém horizontu.^[5] Takový kvantitativní cíl představuje jasný pevný bod pro inflační očekávání, což je nezbytné pro zachování cenové stability. Navzdory nedávnému období velmi vysoké míry inflace zůstala většina inflačních očekávání víceméně ukotvena na úrovni kolem 2 %. Tato skutečnost ukazuje, že cíl ECB je dobře srozumitelný a věrohodný.

Pokud jde o požadavek zásadního přezkumu a zdokonalení modelů ECB používaných pro přípravu měnové politiky, je důležité zdůraznit, že ECB své modely neustále reviduje a aktualizuje.^[6] Pro své projekce ECB používá širokou škálu modelů. Tyto modely využívají informace z empirických trendů pozorovaných v údajích, doplněné odborným posouzením a analýzami rizik. Tento přístup se v ECB používá již 25 let. Ukázalo se, že se jedná o spolehlivý způsob kombinování doplňkových alternativních nástrojů, které lze pružně přizpůsobovat k řešení nepředvídaných událostí a nových výzev. Například po globální finanční krizi byly nástroje ECB snadno rozšířeny o mimořádná opatření měnové politiky. Své modely ECB upravuje a neustále je zlepšuje také proto, aby lépe začleňovala klimatická rizika. To má ECB umožnit například posoudit dopady náhlých změn teploty nebo střednědobé dopady uhlíkového zdanění. Včas byly rovněž zavedeny revize a rozšíření modelů, aby bylo možné sledovat mimořádné události a vývoj, k nimž dochází od roku 2020. Patřily k nim epidemiologické aspekty během pandemie a rozčlenění energetického sektoru a výrobních struktur po vypuknutí ruské války na Ukrajině. Šoky zaznamenané v posledních letech byly z historického pohledu bezprecedentní a u všech institucí vedly nevyhnutelně k větším chybám v prognózování.^[7] ECB bude své modely revidovat ve větším měřítku, pokud se jasně ukáže, že tyto šoky zásadně změnily strukturu ekonomiky. Do té doby je nejspolehlivějším způsobem, jak se vypořádat s nejistotou, nadále uplatňovat přístup založený na souboru modelů.

Pokud jde o výzvu k analýze faktorů určujících inflaci na straně nabídky a poptávky, ECB již provádí rozsáhlý rozbor.^[8] Studie naznačují, že nedávný nárůst inflace byl zpočátku způsoben především faktory na straně nabídky. Jednalo se zejména o vývoj na trzích s energií. Dalšími faktory byly ovšem také vývoj cen komodit a dopady problémů v globálních dodavatelských řetězcích a nedostatek pracovních sil v souvislosti s pandemií. V průběhu času se však nabídkové šoky zmírnily a relativní význam faktorů na straně poptávky se zvýšil. To platí zejména pro sektor služeb, kde po zrušení pandemických omezení (např. v segmentu rekreačních a cestovních služeb) vedla odkládaná poptávka k silnému růstu cen.

2 Finanční stabilita

Pokud jde o výzvu ke sledování situace v oblasti úvěrů se selháním, monitorování kvality bankovních aktiv je nedílnou součástí pravidelného hodnocení finanční stability, které provádí ECB. Finanční stabilita je předpokladem stability cenové. Zejména slabá kvalita aktiv může narušit zprostředkovatelskou kapacitu bank a poškodit finanční stabilitu. ECB předkládá svá hodnocení finanční stability ve své pololetní publikaci Financial Stability Review, která obsahuje analýzu vývoje v oblasti kvality aktiv. Její vydání z listopadu 2023 dochází k závěru, že vyšší náklady dluhové služby stále více zatěžují zadlužené podniky, domácnosti a státy, i když dopad přísnějších finančních podmínek se zatím nenaplnil úplně.^[9] Konstatuje, že podíly úvěrů se selháním u bank od zavedení jednotného mechanismu dohledu (SSM) po několik let klesaly. Uvádí, že se v první polovině roku 2023 stabilizovaly poblíž víceletých minim, přičemž u některých úvěrových portfolií se objevují náznaky rostoucích ztrát.^[10] Odborníci ECB nadále analyzují vývoj politik a předkládají doporučení ohledně opatření pro řešení úvěrů se selháním z makroobezřetnostního hlediska. Doplňuje se tak činnost SSM, která vychází z mikroobezřetnostního hlediska.

3 Aspekty změny klimatu v měnové politice

Pokud jde o hodnocení vlivů změny klimatu na schopnost ECB udržovat cenovou stabilitu, ECB nadále začleňuje aspekty změny klimatu do svých makroekonomických projekcí sestavených jejími odborníky a rozšiřuje své stěžejní makroekonomické modely, aby zohlednila politiky zmírňování změny klimatu. To jí pomohlo posoudit různá rizika. Na jedné straně zkoumá fyzická rizika měnícího se klimatu a ubývajících ekosystémů. Na druhé straně analyzuje transformační rizika z přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku nebo z regulačních změn omezujících využívání přírodních zdrojů. Pokud jde o fyzická rizika, nadále odhaduje dopad extrémních povětrnostních jevů na inflaci.^[11] ECB používá inovativní metody modelování, aby také prozkoumala, jak tyto vlivy začlenit do makroekonomických projekcí. Také pracuje na přizpůsobení strukturálních modelů a nástrojů časových řad s cílem posoudit dopad náhlých a vícesložkových fyzických klimatických změn na inflaci a reálnou ekonomiku. Ty je třeba posuzovat souhrnně a na úrovni sektorů. Pokud jde o transformační rizika, ECB usiluje o vytvoření nejmodernějších modelů, které analyzují makroekonomické dopady transformačních politik souvisejících se změnou klimatu. Takové modely by například mohly měřit dopad zelených diskrečních fiskálních politik na hospodářský růst a inflaci v krátkodobém horizontu a dopad politik EU ve střednědobém horizontu.^[12] Tyto druhy analýz pomohou ECB lépe začlenit dopad politik zmírňování změny klimatu do makroekonomických a fiskálních projekcí jejích odborníků i do makroekonomických modelů. Pokud jde o další vývoj, nový plán pro klima a přírodu 2024–2025 stanovuje, že ECB bude nadále usilovně zkoumat další způsoby, jakými rizika spojená s přírodou ovlivňují naše hospodářství a finanční systém.^[13] To dále přispěje k lepšímu pochopení možných dopadů změny klimatu i zhoršování stavu přírody na cenovou stabilitu.

Pokud jde o výzvu řešit selhání trhu a zároveň respektovat jeho neutralitu, bude ECB nadále dodržovat zásadu „otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží, čímž podporuje efektivní umisťování zdrojů“, uvedenou ve Smlouvě. Neutralita trhu je spíše provozním nástrojem než právním požadavkem. Může pomoci zajistit, aby intervence ECB na trhu byly v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství. ECB se může oprávněně odchýlit od tržní neutrality, aby dodržela cíle ECB a příslušné zásady Smlouvy. V souladu s harmonogramem činností ECB souvisejících se změnou klimatu 2021^[14] se Rada guvernérů např. rozhodla od 1. října 2022 měnit strukturu portfolií podnikových dluhopisů směrem k emitentům s lepším výkonem v oblasti klimatu, a to prostřednictvím reinvestic splátek. To bylo nezbytné k řešení problému uhlíkové tendence v portfoliu podnikových dluhopisů a z toho vyplývající akumulace klimatických rizik v rozvaze Eurosystému. ECB rovněž mohla zohlednit svůj sekundární cíl. Dosavadní výsledky jsou slibné. Vážená průměrná uhlíková náročnost toků nákupů podnikových dluhopisů ze strany ECB klesla v prvním roce po realizaci našich přikláněných reinvestic, tj. od října 2022 do října 2023, o více než 65 %. ECB očekává, že v průběhu roku 2024 bude dekarbonizace jejích portfolií podnikového sektoru pokračovat na cestě podporující cíle Pařížské dohody.

Pokud jde o cílené dlouhodobější zelené refinanční operace nebo podobné nástroje: Rada guvernérů je v rámci svého mandátu odhodlána pravidelně přezkoumávat své nástroje vzhledem ke svému druhotnému cíli, aniž by byla dotčena cenová stabilita. Ve svém přezkumu strategie z roku 2021 zvážila ECB refinanční operace vzhledem k zelenému cíli. Tyto operace by banky motivovaly k rozsáhlejšímu poskytování zelených úvěrů, například tak, že by jim v takovém případě byla nabídnuta sleva z úrokové sazby. Přezkum však zjistil významné problémy, které dnes stále přetrvávají. Ty se týkají pokrytí a kvality údajů, definic vhodných kritérií zeleného zacílení a ověřovacích postupů a schopností. Nedávné přezkumy dalších opatření v rámci plánu pro klima a přírodu vedly k výraznějšímu přiklánění nákupů podnikových aktiv ve prospěch emitentů s lepší klimatickou výkonností. Dále dospěly k závěru, že srážky při ocenění uplatňované u zajištění dostatečně chrání před finančními riziky souvisejícími s klimatem.^[15] ECB nadále pracuje na zavedení opatření k omezení podílu aktiv emitovaných subjekty s vysokou uhlíkovou stopou, která mohou být poskytnuta jako zajištění, když banky získávají půjčky od Eurosystému. ECB dále v rámci svého mandátu prozkoumá důvody pro další začlenění úvah o změně klimatu do nástrojů a portfolií měnové politiky. Tento závazek se také odráží v nedávno dohodnutých změnách našeho operačního rámce pro provádění měnové politiky.^[16]

Pokud jde o činnost ECB v oblasti zátěžových testů klimatických rizik, bude ECB i nadále hrát v této oblasti aktivní roli. ECB dále prohloubila své znalosti, pokud jde o používání analýzy scénářů k hodnocení finančních rizik vyplývajících ze změny klimatu. ECB mimo jiné předsedala pracovní skupině zabývající se koncepcí a analýzou scénářů v rámci Sítě pro zelenější finanční systém (NGFS).^[17] Klimatické zátěžové testy, které ECB provádí, posuzují odolnost vůči tranzitivnímu a fyzickému riziku. Tyto zátěžové testy se provádějí v případě nefinančních podniků a bank v eurozóně i ve vlastní rozvaze Eurosystému. Jsou založeny na kombinaci prognóz z makroekonomických projekcí odborníků Eurosystému (BMPE) a scénářů vytvořených sítí NGFS a uplatňují řadu předpokladů, pokud jde o budoucí politiky v oblasti klimatu. Druhý klimatický zátěžový test ECB uplatňující pro celou ekonomiku přístup „shora dolů“ ukázal, že okamžité a rozhodné kroky by ekonomice a finančnímu systému eurozóny přinesly značné výhody. Tím by se nejen zachovala optimální trajektorie nulových čistých emisí, což by omezilo fyzický dopad změny klimatu v dlouhodobém horizontu, ale omezilo by se i finanční riziko.^[18] V tomto scénáři by bylo riziko pro finanční stabilitu omezené, pokud by podniky a domácnosti mohly řádně financovat své zelené investice. ECB se nyní společně s evropskými orgány dohledu a Evropskou radou pro systémová rizika účastní klimatického zátěžového testu „Fit-for-55“. Cílem je posoudit odolnost finančního sektoru v souladu s legislativním balíčkem „Fit-for-55“. Tento jednorázový test má být podle plánu dokončen nejpozději v prvním čtvrtletí roku 2025. Zaměřuje se na finanční systém EU jako celek a posuzuje jeho odolnost podle základního a dvou nepříznivých scénářů končících v roce 2030.

Pokud jde o výzvu v usnesení, aby se vyřešily veškeré obavy týkající se ideologické předpojatosti v rámci ECB, zejména pokud jde o politiky související se změnou klimatu, ECB si cení myšlenkovou rozmanitost, provádí svou činnost na faktickém základě a bude i nadále jednat v souladu s pravomocemi, které jí byly svěřeny Smlouvami. Rozmanitost a inkluze jsou hluboce zakotveny v organizační kultuře ECB. ECB je odhodlána podporovat inkluzivní pracovní prostředí bez jakékoli formy diskriminace. Tato vize je nastíněna v chartě diverzity a inkluze napříč institucí.^[19] Charta zdůrazňuje jak závazek ECB podporovat pracovní prostředí založené na úctě a důstojnosti, tak skutečnost, že různorodá a inkluzivní pracoviště zvyšují výkonnost a odolnost organizací. Činnost ECB v oblasti měnové politiky je určována jejím prvořadým cílem, kterým je cenová stabilita. Za tímto účelem musí ECB brát v úvahu rizika spojená s klimatem a přírodou v rozsahu nezbytném pro udržení cenové stability a provádění své měnové politiky. Kromě toho je ECB v rámci svého druhotného cíle, aniž je dotčen její prvořadý cíl, povinna podporovat obecné hospodářské politiky v Unii se záměrem přispět k cílům Unie. ECB je odhodlána plnit svou úlohu v rámci svého mandátu a v souladu s právními předpisy EU. Orgány, které mají pravomoc stanovovat tyto obecné politiky, zdůraznily, že řešení změny klimatu je prioritou i mezi hospodářskými politikami Unie.

4 Digitální euro

Pokud jde o prohlášení, že digitální euro nesmí nahradit hotovost, musí respektovat soukromí občanů a podniků a nesmí ohrozit finanční stabilitu, ECB znovu potvrzuje svůj závazek nadále poskytovat hotovost a zároveň navrhnout digitální euro s vysokou mírou soukromí a zárukami na ochranu transmise měnové politiky a finanční stability. ECB vítá legislativní návrhy Evropské komise, které jsou součástí balíčku opatření pro jednotnou měnu. Jakmile budou přijaty, zajistí, aby v čím dál digitalizovanějším světě byla stále vždy k dispozici možnost veřejných plateb, a to jak ve formě hotovosti, tak digitálního eura.^[20] Digitální euro by hotovost nenahrazovalo, nýbrž doplňovalo. Existovalo by vedle hotovosti jako odpověď na rostoucí poptávku lidí po rychlých a bezpečných digitálních platbách.^[21] Jednalo by se o elektronickou formu eurové hotovosti, která by do digitálního věku přinesla prvky podobné hotovosti. Bylo by navrženo tak, aby poskytovalo úroveň ochrany soukromí, která je vyšší než u jiných digitálních platebních metod, a řadu ochranných opatření na ochranu transmise měnové politiky a finanční stability.^[22] Zejména je třeba uvést, že držená digitální eura by nebyla úročena a existovala by omezení objemu digitálního eura, který by mohli jednotlivci držet. ECB bude spolupracovat s bankami a dalšími účastníky trhu s cílem definovat analytickou metodiku pro stanovení limitu držby.

Pokud jde o poznámku, že zavedení digitálního eura závisí na rozhodnutí obou zákonodárců Evropského parlamentu a Rady, ECB znovu potvrzuje, že případné rozhodnutí Rady guvernérů vydat digitální euro by bylo učiněno až po přijetí takového legislativního aktu. Při rozhodování o tom, zda digitální euro vydat, bude pro Eurosystém zásadní široká politická podpora pro digitální euro. ECB je odhodlána pokračovat na projektu digitálního eura v úzké spolupráci s evropskými institucemi a orgány. Příležitosti k tomu budou zahrnovat pravidelná veřejná vystoupení v Hospodářském a měnovém výboru (ECON) Evropského parlamentu, a to i po ukončení legislativních jednání. Návrh Komise týkající se digitálního eura totiž stanoví, že ECB bude o vývoji digitálního eura pravidelně podávat zprávy. ECB je dále připravena poskytnout technické podklady na podporu legislativní činnosti a přispět ke včasnému přijetí nařízení.

5 Kryptoaktiva a kybernetická bezpečnost

Pokud jde o riziko kybernetických útoků, ECB poukazuje na to, že pokud jde o potenciální kybernetické útoky, je i nadále velmi ostražitá, pečlivě sleduje možné hrozby a v případě potřeby přizpůsobuje svá ochranná opatření, a to v úzké spolupráci s Evropským systémem centrálních bank a orgány SSM i dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty EU. Pokud jde o služby systému TARGET^[23], které zajišťují volný tok hotovosti, cenných papírů a zajištění po celé Evropě, zůstávají národní centrální banky poskytující tyto služby ostražité, pokud jde o jejich bezpečnost a odolnost. Pečlivě sledují veškeré hrozby, které nastanou, a přijímají na ně navazující opatření. V oblasti kybernetické bezpečnosti byla zavedena přísná opatření, která jsou pravidelně přezkoumávána. V případě potřeby se přijímají dodatečná opatření s cílem systémy odpovídajícím způsobem chránit. V rámci Strategie kybernetické odolnosti Eurosystému pro infrastruktury finančních trhů (FMI) zahájila ECB společně s NCB zemí eurozóny řadu iniciativ. Jejich cílem je zvýšit kybernetickou odolnost subjektů, přičemž centrální banky vystupují buď ve funkci dozoru, nebo jako katalyzátor. ECB například koordinovala a uplatňovala rámec TIBER-EU^[24], který umožňuje pokročilé hloubkové testování kontrolovaným způsobem. Kromě toho ECB posuzovala subjekty, nad nimiž vykonává dohled, podle souboru požadavků, aby se neustále zlepšovala jejich pozice v oblasti kybernetické odolnosti. S cílem podnítit iniciativy veřejného a soukromého sektoru týkající se strategických kybernetických témat ECB předsedala Evropské radě pro kybernetickou odolnost (ECRB), která je fórem pro diskuse mezi celoevropskými infrastrukturami finančního trhu, poskytovateli jejich kritických služeb a veřejnými orgány. ECRB zřídila iniciativu pro sdílení informací a operativních poznatků o kybernetické bezpečnosti s cílem sdílet operativní poznatky o kybernetické bezpečnosti a vyměňovat si osvědčené postupy. ECB se také účastnila diskusí s dalšími tvůrci politik na úrovni EU i na mezinárodní úrovni.

Pokud jde o sledování nových druhů digitálních aktiv, jako jsou kryptoaktiva, a související rizika, pokud jde o kybernetickou bezpečnost, praní peněz, daňové podvody, financování terorismu a další trestnou činnost související s anonymitou poskytovanou kryptoaktivy, ECB vývoj ekosystému kryptoaktiv nadále pozorně sleduje a posuzuje související rizika. ECB nadále otevřeně komunikuje o rizicích kryptoaktiv a zaměstnanci ECB se zúčastnili technických diskusí o tom, jak tato rizika sledovat.^[25] ECB také přispěla ke sledování a analýze rizik souvisejících s kryptoaktivy na úrovni EU a na mezinárodní úrovni.^[26] V rámci své dozorové funkce ECB dohlíží na platební systémy a uspořádání a sleduje je a dále pravidelně sleduje příslušné činnosti v oblasti kryptoaktiv. Toto sledování zahrnuje digitální platební tokeny, které dosáhly určité úrovně významu pro eurozónu. Pomáhá také evropským orgánům dohledu při přípravě regulačních technických norem pro uvedení nového speciálně vytvořeného režimu pro trhy s kryptoaktivy do praxe podle navrhovaného nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA). ECB pozorně sledovala dokončení nového rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT). Těší se na to, až ve Frankfurtu přivítá nový orgán pro boj proti praní peněz (AMLA) a naváže s ním úzkou spolupráci. ECB také nadále pozorně sledovala diskuze o regulaci virtuálních aktiv v rámci Finančního akčního výboru proti praní peněz. A konečně, ECB se také účastní práce různých mezinárodních normotvorných orgánů. Tímto způsobem nadále pomáhá vytvářet mezinárodní standardy pro řešení rizik kryptoaktiv a jejich poskytovatelů služeb, včetně rizik vyplývajících z jejich vazeb na finanční sektor.

6 Odpovědnost, transparentnost a další aspekty

Pokud jde o důraz kladený v usnesení na zachování odpovědnosti ECB vůči Evropskému parlamentu, přikládá ECB svému vztahu s Evropským parlamentem v oblasti odpovědnosti velký význam a má v úmyslu nadále v rámci svého usnesení k výroční zprávě ECB zveřejňovat písemnou odpověď na podněty. Vztah odpovědnosti s Evropským parlamentem se postupem času vyvíjel v reakci na požadavky na větší odpovědnost a transparentnost. ECB je odhodlána tyto rámce neustále zdokonalovat, aby byly i nadále účinné a plnily svůj smysl. Jako důkaz konstruktivního vztahu mezi oběma institucemi podepsaly ECB a Parlament v roce 2023 výměnu dopisů, která strukturuje jejich vzájemné vztahy v oblasti centrálního bankovnictví.^[27] V rámci těchto ujednání má ECB v úmyslu nadále poskytovat podrobné odpovědi k usnesení Parlamentu o výroční zprávě ECB za předchozí rok. Tyto odpovědi jsou společně s výroční zprávou ECB zveřejněny na internetových stránkách ECB. To zdůrazňuje úsilí ECB o odpovědnost a transparentnost. Obecně vzato oceňuje banka nejen kontrolu, ale také poznatky získané prostřednictvím interakce s Evropským parlamentem. ECB navíc vítá možnost účinněji vysvětlovat své politiky voleným zástupcům a občanům. Tyto žádosti Evropského parlamentu o kontrolu bude nadále řešit a bude usilovat o zlepšení interakce s jeho poslanci v souladu s ustanoveními primárního práva EU.

Pokud jde o požadavek věnovat ve výroční zprávě ECB kapitolu vysvětlující, jak ECB vykládala svůj sekundární cíl a jak jej plnila, ECB poznamenává, že její výroční zpráva za rok 2023 obsahuje zvláštní box vysvětlující, jak je sekundární cíl zohledněn při provádění měnové politiky a činností ECB v oblasti podávání zpráv. Aniž je dotčena cenová stabilita, bere Rada guvernérů ve svých měnověpolitických rozhodnutích v úvahu hlediska, která se sekundárním cílem souvisejí. Sekundární cíl je výslovně uveden ve strategii měnové politiky ECB. To bylo uvedeno také v odpovědi na podněty k usnesení Evropského parlamentu o výroční zprávě ECB za rok 2021. Za předpokladu, že dva způsoby sestavení souboru nástrojů budou rovnocenně napomáhat k cenové stabilitě a nebudou ji poškozovat, Rada guvernérů při úpravě svých nástrojů měnové politiky zvolí takové sestavení, které nejlépe podporuje obecné hospodářské politiky v Unii týkající se růstu, zaměstnanosti a sociálního začleňování a za účelem přispění k širším cílům Unie chrání finanční stabilitu a pomáhá zmírnit dopad změny klimatu. Box ve výroční zprávě za rok 2023 podrobněji popisuje, jak ECB komunikuje o svých krocích týkajících se sekundárního cíle. Tomuto tématu se věnují tiskové konference banky, zápisy z měnověpolitických zasedání a různé další publikace. V neposlední řadě se box zabývá tím, kde ve výroční zprávě nalézt informace o měnověpolitických rozhodnutích a o souvisejících analýzách, které jsou pro sekundární cíl rozhodné.

Pokud jde o prohlášení o lepším zohledňování a respektování výsad Evropského parlamentu v budoucích postupech jmenování, zejména v souvislosti se SSM, ECB znovu potvrzuje, že názorům Evropského parlamentu přikládá velký význam a jeho úlohu v procesu jmenování plně respektuje. Výběrové řízení na předsedu Rady dohledu ECB bylo důsledné a transparentní, při plném dodržování všech příslušných ustanovení. ECB proto navrhla konečného kandidáta a Evropský parlament se rozhodl kandidáta schválit. Tento proces je stanoven v nařízení o SSM^[28], v interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou o praktických podmínkách uplatňování demokratické odpovědnosti a dohledu nad plněním úkolů, které jsou ECB svěřeny v rámci jednotného mechanismu dohledu,^[29] a v memorandu o porozumění mezi Radou Evropské unie a ECB o spolupráci na postupech souvisejících s jednotným mechanismem dohledu^[30].

Pokud jde o výzvu k dalšímu posilování komunikace o cílech politiky centrální banky a reakcích na krize, ECB se snaží nepřetržitě inovovat svou komunikaci a přizpůsobovat ji měnícímu se mediálnímu a komunikačnímu prostředí, aby zajistila, že její zprávy budou účinně sdělovány. Zejména v době, kdy vyšší ceny představují pro Evropany jednu z hlavních obav, usiluje ECB o kontakt s publikem mimo odborné kruhy. Banka komunikuje prostřednictvím různých nových formátů s cílem znovu zdůraznit svůj hlavní cíl, kterým je snížení inflace. Nedávné údaje – například ze šetření ECB o očekávání spotřebitelů – potvrzují, že televize, rozhlas a další média obecného zájmu jsou i nadále důležitými způsoby, jak toho dosáhnout.^[31] Zástupci ECB proto pokračují ve svém úsilí být přítomni v těchto médiích i jinde. Například nový formát ECB a vy vysvětluje politiku ECB, způsob, jakým banka reagovala na nedávný prudký nárůst inflace, a důvody jejích rozhodnutí. Jsme odhodláni oslovit širší veřejnost a napomáhat rozšiřovat vědomosti o politikách a cílech ECB a jejich pochopení. Zejména v dobách krize zůstává tato komunikace základním prvkem zvýšení účinnosti měnové politiky a posílení důvěry v centrální banku.

Pokud jde o návrh na vytvoření interního hodnotící útvaru pro následné hodnocení politických rozhodnutí ECB, ECB dodržuje nejvyšší standardy tvorby politik a provádí rozsáhlá hodnocení své vlastní analýzy a rozhodnutí. ECB se průběžně zapojuje do cílených přezkumů svých politik. Například 13. března 2024 dokončila Rada guvernérů přezkum provozního rámce pro řízení krátkodobých úrokových sazeb.^[32] ECB dále provedla v roce 2003 a znovu v letech 2020–2021 přezkumy strategie. Tyto přezkumy zahrnovaly širokou průřezovou část organizace při hodnocení výkonnosti její strategie měnové politiky. Kromě toho byla v letech 2020–2021 zapojena i veřejnost. Jak bylo oznámeno v roce 2021, ECB hodlá provádět přezkumy své strategie měnové politiky pravidelně. Příští hodnocení se očekává v roce 2025. Kromě toho je ECB předmětem široké škály externích a ad hoc nebo systematických ex post hodnocení akademickou sférou, nevládními organizacemi a dalšími subjekty. Koncepce měnové politiky a její provádění se proto neustále projednávají a diskutují. Jsou hodnoceny v akademických pracích, včetně dokumentů připravených před pravidelným měnovým dialogem v rámci výboru ECON. Jsou také diskutovány na konferencích pořádaných ECB i externími stranami. ECB bude nadále zvažovat, jak následné hodnocení svých politik zlepšit. Jejím cílem je zajistit, aby byla v souladu s osvědčenými postupy v sektoru centrálních bank.

Pokud jde o výzvu k posouzení posílení mezinárodní úlohy eura s cílem zvýšit jeho atraktivitu jako rezervní měny, ECB znovu potvrzuje, že mezinárodní úlohu eura v první řadě podporuje hlubší a úplnější Hospodářská a měnová unie (HMU), včetně pokroku v unii kapitálových trhů a dokončení bankovní unie, a to v kontextu provádění zdravé hospodářské a fiskální politiky v eurozóně. ECB zdůrazňuje potřebu dalšího úsilí o dokončení HMU a tato opatření podporuje. Další pokrok evropské hospodářské a finanční integrace je odpovědností legislativních orgánů. To bude mít pro posílení odolnosti mezinárodní úlohy eura v potenciálně roztříštěnější světové ekonomice zásadní význam. Důležitými determinantami mezinárodních měn jsou silné základní ekonomické veličiny, včetně udržitelné míry zadlužení. Globální přitažlivost měny závisí zásadní měrou na předvídatelnosti a stabilitě. Z hlediska postavení mezinárodní měny je důležitá zároveň také inflace. ECB je nadále odhodlána zachovat cenovou stabilitu ve střednědobém horizontu. Bude pokračovat ve sledování mezinárodní úlohy eura a zveřejňovat svou analýzu v souvisejících zprávách.^[33]

7 Institucionální záležitosti ECB

V reakci na výzvu pokračovat v práci zaměřené na posílení rovných příležitostí pro všechna pohlaví ve své organizaci zdůrazňuje ECB svůj závazek zlepšovat a udržovat větší genderovou rovnováhu v celé bance a zároveň přijmout rozmanitost a inkluzi v celém spektru. V posledních letech ECB udržovala své strategické zaměření na genderovou různorodost, a to prostřednictvím strategie pro rovnost žen a mužů pro období 2020–2026 s cíli pro tuto rovnost do roku 2026.^[34] Na konci prosince 2023 zůstalo složení zaměstnanců ECB podle pohlaví relativně vyrovnané, přičemž 46 % zaměstnanců tvořily ženy a 54 % muži. Podíl žen dosáhl 39 % ve vrcholovém vedení a 33 % ve všech vedoucích pozicích. To je obzvláště důležité pro vytváření vzorů a mentoring. Genderové rozdíly na úrovni odborníků a vedoucích týmů byly nadále náročné – ženy zastávaly pouze 43 %, resp. 36 % těchto pozic. Na úrovni analytiků stále rostl podíl žen a 56 % těchto pozic zastávaly ženy. Tím se dále zvýšil počet talentovaných žen způsobilých pro kariérní postup. Byla provedena řada opatření s cílem zajistit rovné příležitosti pro všechna pohlaví a mnoho dalších rozměrů lidské identity. Tato opatření zahrnují inkluzivní popisy práce, různorodé náborové panely, cílenou komunikaci s nedostatečně zastoupenými talenty na specializovaných pracovních veletrzích,^[35] speciální stipendium pro ženy a program Ženy ve vedení. ECB navíc nabízí mentoringové programy s možností výběru zaměření na určité rozměry různorodosti, pružné uspořádání pracovní doby, dostupnost a přiměřené ubytování pro kolegy s různými schopnostmi. Při dalším rozvoji a provádění těchto opatření ECB a její oddělení lidských zdrojů spolupracují s vyslanci rozmanitosti z různých organizačních složek a se sítí pro rozmanitost pod vedením zaměstnanců. ECB bude pokračovat v provádění své strategie genderové různorodosti a zároveň bude podporovat různorodost a začleňování z celkového pohledu. Jejím cílem je umožnit všem kolegům, aby plně využili svůj pracovní potenciál.

Graf 1

Naši zaměstnanci a stážisté podle pohlaví

(procentní podíly všech pracovníků podle platové třídy)

Pokud jde o výzvu k pravidelnému přezkumu etického rámce, ECB potvrzuje, že tento přezkum provádí. Připomíná, že po zkvalitňování etických obecných zásad pro Eurosystém a SSM probíhá^[36]v současné době přezkum etického rámce pro zaměstnance ECB. Cílem tohoto přezkumu je uvést pravidla ECB pro zaměstnance do souladu s nejnovějšími standardy jednání a bezúhonnosti uvedenými ve výše uvedených obecných zásadách. Jakmile bude probíhající přezkum etického rámce pro zaměstnance ECB dokončen, ECB bude o jeho výsledku Evropský parlament informovat. ECB poznamenává, že od 1. ledna 2023 podléhají vysoce postavení úředníci ECB zdokonaleným pravidlům pro soukromé finanční transakce.^[37] Nová pravidla výrazně zlepšují předchozí režim tím, že poskytují dodatečné záruky a zavádějí pravidelné kontroly dodržování předpisů. Zajišťují tak, že ECB bude i nadále patřit mezi přední instituce v oblasti řádné praxe a integrity v Evropě i v mezinárodním měřítku.

Pokud jde o výzvu v usnesení, aby ECB uvedla svůj interní rámec pro whistleblowing do souladu se směrnicí EU o oznamovatelích, ECB poznamenává, že směrnice je určena členským státům EU a měla by se použít v případech, kdy úředníci a jiní zaměstnanci Unie oznámí porušení, k němuž dochází v souvislosti s prací, mimo jejich pracovněprávní vztah s orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie.^[38] Nicméně, jak již bylo uvedeno^[39], rámec ECB^[40] je plně v souladu se zásadami směrnice. Poskytuje uživatelsky přívětivý nástroj umožňující podání anonymního oznámení a zároveň obsahuje přísná pravidla na ochranu oznamovatelů před odvetou. V průběhu roku 2023, což je třetí celý rok používání tohoto nástroje, byl použit k oznamování více než poloviny případů porušení pravidel v ECB, většinou anonymně.