Zpráva o digitálním euru

• V řadě budoucích scénářů by digitální euro mohlo být pro Eurosystém schůdnou alternativou k dosažení cílů souvisejících s hlavními funkcemi centrální banky a obecnými hospodářskými politikami EU za předpokladu, že jeho podoba splní požadavky specifické pro jednotlivé scénáře.
• Digitální euro by mohlo být vydáno i) na podporu digitalizace evropského hospodářství a strategické nezávislosti Evropské unie, ii) v reakci na výrazný pokles úlohy hotovosti jako jednoho z platebních prostředků, iii) existuje-li značný potenciál širšího uplatnění zahraničních digitálních měn centrální banky nebo soukromých digitálních plateb v eurozóně, iv) jako nový transmisní kanál měnové politiky, v) ke zmírnění rizik pro běžné poskytování platebních služeb, vi) k posílení mezinárodní úlohy eura a vii) za účelem podpory zlepšení celkových nákladů a ekologické stopy měnových a platebních systémů.
• Uskutečnění konkrétního scénáře nemusí nutně vyžadovat vydání digitálního eura, pokud jsou dispozici alternativní řešení.

• Digitální euro by mělo být navrženo tak, aby se zabránilo případným nežádoucím důsledkům jeho vydávání a omezily se tak nepříznivé dopady na měnovou politiku a finanční stabilitu a na poskytování služeb bankovním sektorem a také se zmírnila možná rizika.
• Mělo by se zabránit nadměrnému využívání digitálního eura jako formy investic a souvisejícímu riziku náhlého rozsáhlého přesunu od bankovních vkladů k digitálnímu euru. Digitální euro by mělo být k dispozici prostřednictvím zprostředkovatelů podléhajících dohledu, přičemž by měla být minimalizována projektová rizika v oblasti IT (např. zpoždění projektů nebo neočekávané náklady). Eurosystém by měl usilovat o dodržování regulačních standardů i v případě, že je z nich vyňat, ledaže by bylo zjevně ve veřejném zájmu, aby tak nečinil.
• Digitální euro by mělo být účinným způsobem, jak ve srovnání s alternativami dosáhnout cílů Eurosystému. Pro jeho používání mimo eurozónu by měly by být stanoveny podmínky. Služby digitálního eura budou muset být vysoce odolné vůči kybernetickým hrozbám.

• Právní základ pro jeho vydání by určovaly konkrétní podoby návrhu digitálního eura.
• Primární právo EU nevylučuje možnost vydávat digitální euro jako zákonné platidlo, takže by muselo být přijímáno pro účely plateb.
• Některá praktická opatření týkající se distribuce digitálního eura a přístupu k němu by v zásadě mohla být zadávána externě, ale musela by podléhat přísnému dohledu Eurosystému.

• Potenciální prvky digitálního eura mohou být navrženy tak, aby splňovaly základní zásady Eurosystému a požadavky uvedené v této zprávě.
• Na základě možných parametrů digitálního eura byly stanoveny dva základní druhy, které by splňovaly požadované zadání: offline a online. Tyto druhy jsou vzájemně kompatibilní a mohly by být nabízeny současně, pokud splňují základní zásady a stanovené obecné požadavky.

• Hlavní rozdíl mezi přímým a zprostředkovaným modelem spočívá v úloze soukromého sektoru. Zatímco v přímém modelu mají zprostředkovatelé podléhající dohledu pouze „strážní“ funkci, v rámci zprostředkovaného modelu by hráli významnější úlohu, včetně zúčtovatelů. V obou případech by mohl soukromý sektor vybudovat nové podniky založené na službách souvisejících s digitálním eurem.
• Řešení pro přístup koncových uživatelů k infrastruktuře digitálního eura by mohla být založena buď na hardwaru, nebo softwaru, případně jejich kombinaci. V každém případě řešení pro uživatelské rozhraní (front-end) vyžadují spolehlivé ověření totožnosti klienta a jeho identifikaci.
• Řešení pro koncové uživatele a veškeré soukromé systémy zapojené do poskytování služeb digitálního eura by měly mít rozhraní s back-end infrastrukturou centrální banky způsobem, který zajistí nejvyšší ochranu proti riziku nežádoucího vytvoření jednotek digitálního eura bez povolení centrální banky.

• Před tím, než bude možné uvažovat o vydání digitálního eura, je nezbytné provést komplexní a vyvážené posouzení výzev digitálního eura z hlediska orientace politiky a jeho potenciálu ve vztahu k alternativním možnostem. Pro toto posouzení budou cenným přínosem názory institucí, občanů a odborníků, a to i prostřednictvím veřejné konzultace.
• Praktická experimentální část je nezbytná pro testování variant funkčního návrhu a pro zkoumání jejich technické proveditelnosti, jakož i jejich schopnosti uspokojovat potřeby potenciálních uživatelů. Experimentální práce by měly v nezbytné míře zahrnovat soukromý sektor a potenciální uživatele a neměly by předjímat rozhodnutí ani zavazovat Eurosystém k poskytnutí digitálního eura.
• V zájmu získání smysluplných odpovědí na otevřené otázky vznesené v této zprávě Eurosystém zhruba v polovině roku 2021 rozhodne, zda projekt digitálního eura zahájí, a to případným spuštěním etapy zjišťování zaměřeného na vyvinutí minimálního životaschopného produktu.
• Kromě koncepční analýzy a praktické experimentální činnosti prováděné Eurosystémem by bylo zapotřebí zapojení evropských a mezinárodních institucí, fór a tvůrců standardů, aby bylo zajištěno, že digitální euro bude splňovat očekávání všech potenciálních zúčastněných stran.

Viz část 7