Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle
Christine Lagarde
The President of the European Central Bank
Fatih Birol
Executive Director of the International Energy Agency
Werner Hoyer
President of the European Investment Bank
  • BLOG ECB

Nastal čas na ochranu evropské ekonomiky proti klimatické změně

23. listopadu 2023

Fatih Birol, výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury, Werner Hoyer, prezident Evropské investiční banky, a Christine Lagardeová, prezidentka Evropské centrální banky

Tento příspěvek je první z naší série příspěvků zaměřených na COP28

Chce-li si Evropa udržet konkurenceschopnost ve světě, musí prosazovat přechod na zelenou ekonomiku. Nové technologie a zelená energie nejsou lepší jen pro životní prostředí, ale dávají smysl i z ekonomického hlediska. Má-li však být přechod na zelenou ekonomiku úspěšný, musí být spravedlivý a inkluzivní.

Tempo změny klimatu nabírá na obrátkách. Čas omezit globální oteplování na 1,5 °C téměř vypršel. Buď budeme v rámci svého mandátu situaci řešit, nebo na svou nečinnost tvrdě doplatíme.

V době, kdy se tvůrci politik, vedoucí představitelé podniků a občanská společnost připravují na jednání o změně klimatu na konferenci COP28, která se koná příští týden v Dubaji, je nepochybné, že se rok 2023 zapíše do historie jako zatím vůbec nejteplejší. Extrémní požáry, sucha a povodně se nepříznivě podepisují na lidských životech a ekonomikách po celém světě. Fakta jsou jasná: analýza Evropské centrální banky ukazuje, že čím déle budeme se snížením emisí a přechodem na zelenou ekonomiku otálet, tím více zaplatíme. Z investičního průzkumu Evropské investiční banky z roku 2023 vyplývá, že každé dva ze tří evropských podniků již zaznamenávají škody a ztráty způsobené změnou klimatu.

Zároveň se však mění způsob, jakým poháníme naše ekonomiky, a energetická transformace se rychle vyvíjí. Kombinace politik, inovací, stanovování cen uhlíku a financování ze soukromých prostředků a daní – mimo jiné prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu – urychluje investice do technologií, které pomohou zmírnit zhoršování situace v důsledku pokračujícího spalování fosilních paliv a globálního oteplování.

Jak ukazuje světový energetický výhled Mezinárodní energetické agentury, celosvětové výdaje na čistou energii lámou rekordy. Tento přechod na čistší energii není pouze projevem dobré vůle, ale je smysluplný i z ekonomického hlediska. Zavedení obnovitelných zdrojů energie je totiž nyní levnější a rychlejší než vybudování nové infrastruktury pro fosilní paliva. Ve světě zvýšené geopolitické nejistoty pomáhají technologie čisté energie jednotlivým zemím zvýšit jejich energetickou bezpečnost a nezávislost.

Přechod na zelenou ekonomiku je důležitý nejen pro ochranu životního prostředí, ale také pro ochranu naší ekonomiky. Z ekonomického hlediska není rozumné investovat do zdrojů energie, které jsou stále méně konkurenceschopné, a nevěnovat pozornost průlomovým technologickým objevům, které budou v budoucnu utvářet skladbu zdrojů energie. Pokud se Evropa nepřipojí ke globální energetické revoluci, nenapravitelně tím poškodí svou konkurenceschopnost.

Chce-li se tomuto výsledku vyhnout, musí být prozíravá, ambiciózní a odhodlaná. Musí vytvořit stabilní a příznivé regulační prostředí s přesně definovanými strategickými cíli, v němž je soukromý kapitál pevně nasměrován do zelených technologií. Úspěšnost inovací je rovněž podmíněna rovnými podmínkami na celosvětové úrovni.

Průlomové objevy v oblasti čistých technologií pomohou financovat finanční nástroje, jako jsou zelené dluhopisy vydávané EU, které by byly ještě účinnější v plně dokončené unii kapitálových trhů. Způsoby nebo záruky financování na míru za účelem zmírnění rizika spojeného s vysoce inovativními soukromými investicemi, jako jsou plovoucí větrné elektrárny, zelený vodík nebo nové technologie výroby baterií, pomohou zavést infrastrukturu, kterou Evropa potřebuje k dosažení čisté nuly. Na celosvětové úrovni by stanovení cen uhlíku zajistilo transparentnost, která by podpořila spotřebitele a investory v přechodu na udržitelné a energeticky účinné produkty a aktiva.

Zapojení Evropy však samo o sobě nestačí: pokud se nepřidají i ostatní, nemáme šanci uspět. Iniciativy, jako je Zelená dohoda pro Evropu, by měly být propojeny s ambiciózními rozvojovými politikami, které podporují rozvojové regiony mimo Evropu při zavádění čistých zdrojů energie. Investice do špičkových evropských technologií mohou a budou mít pozitivní dopad.

Při úsilí o transformaci naší ekonomiky musíme zapojit všechny. Cílem Evropy musí být řádná, inkluzivní a spravedlivá transformace. Politiky v oblasti změny klimatu a přechodu na zelenou ekonomiku by mohly nejvíce pocítit nejzranitelnější podniky a domácnosti. Je zapotřebí přijmout dobře cílená dočasná fiskální opatření a iniciativy na podporu rekvalifikace, aby se zátěž spojená s přechodem na zelenou ekonomiku rozložila spravedlivě.

Vzhledem k souvisejícím ekonomickým výzvám jsou politiky v oblasti změny klimatu příliš často vnímány jako obětní beránek. Důsledky nečinnosti by však byly mnohem horší. Odpověď nespočívá v oslabení našich ambicí, ale naopak v úplném využití potenciálu našich inovátorů, ve zvýšení konkurenceschopnosti a odolnosti evropské ekonomiky a v zajištění spravedlivější a udržitelnější budoucnosti pro všechny.

Konference COP28 je pro EU a celý zbytek světa příležitostí ukázat, že jsou odhodlány stát v čele boje proti změně klimatu a podpořit toto odhodlání konkrétními opatřeními. V rámci svého mandátu se tohoto společného úsilí zúčastníme.

Tento příspěvek byl rovněž zveřejněn jako stanovisko v několika evropských novinách.

Podívejte se na blog ECB a přihlaste se k odběru dalších příspěvků.