Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle
TISKOVÁ ZPRÁVA

Systém zajištění používaný v Eurosystému: zařazení neobchodovatelných aktiv do Jednotného seznamu

22. července 2005

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) schválila v roce 2004 postupné zavádění jednotného seznamu v systému zajištění Eurosystému. Jednotný seznam nahradí stávající systém dvou řádů aktiv způsobilých k zajištění (viz tisková zpráva z 10. května 2004, v angličtině).

Jako první krok přijala Rada guvernérů rozhodnutí, že do systému zajištění používaného v Eurosystému bude zařazena nová kategorie aktiv, která byla dříve hodnocena jako nezpůsobilá aktiva (dluhové nástroje v eurech emitované subjekty usazenými v zemích skupiny G10, které nejsou součástí Evropského hospodářského prostoru). Po dokončení přípravných prací byly 1. července 2005 do seznamu způsobilých aktiv, který je zveřejněn na internetové stránce ECB (pouze v angličtině), doplněny vybrané dluhové nástroje vydávané subjekty usazenými v zemích skupiny G10, které nejsou součástí Evropského hospodářského prostoru. Rada guvernérů také upravila seznam neregulovaných trhů, které jsou přijaty pro způsobilá aktiva (viz také tisková zpráva z 30. května 2005).

Jako druhý krok schválila dnes Rada guvernérů rámec pro zařazení neobchodovatelných aktiv ze všech zemí eurozóny do Jednotného seznamu způsobilých aktiv. Tento rámec se bude vztahovat na bankovní úvěry a neobchodovatelné hypoteční zástavní dluhové nástroje (NRMD) (viz také tisková zpráva z 5. srpna 2004). Hlavní rysy rámce jsou popsány níže.

Podrobný popis kritérií způsobilosti, která se budou uplatňovat na neobchodovatelná aktiva, bude včas k dispozici společně s upraveným zněním dokumentu „Provádění měnové politiky v eurozóně: Obecná dokumentace k nástrojům a postupům měnové politiky Eurosystému“ (dále jen „Obecná dokumentace“).

BANKOVNÍ ÚVĚRY

Podle rozhodnutí Rady guvernérů zveřejněného 18. února 2005 (viz anglické znění dalších rozhodnutí přijatých Radou guvernérů a zveřejněných ve stejný den), bude zařazení bankovních úvěrů do jednotného seznamu probíhat podle následujícího harmonogramu:

  • Bankovní úvěry budou způsobilé jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému ve všech zemích eurozóny od 1. ledna 2007, kdy budou zavedena obecná kritéria způsobilosti a Rámec Eurosystému pro hodnocení úvěrů (ECAF).
  • V období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2011 se bude používat prozatímní systém, který umožní jednotlivým národním centrálním bankám Eurosystému zvolit si minimální objem úvěrů, které jsou způsobilé pro zajištění, a rozhodnout se, zda má být použit manipulační poplatek.
  • Od 1. ledna 2012 bude pro používání bankovních úvěrů jako zajištění zaveden jednotný systém, v němž bude minimální objem stanoven na úrovni 500 000 EUR.

Kritéria způsobilosti

Od 1. ledna 2007 platí tato kritéria způsobilosti:

Způsobilý úvěr: Jedná se o dlužní závazek způsobilého dlužníka (viz níže) vůči protistranám Eurosystému, pokud tento dlužní závazek splňuje všechna kritéria způsobilosti, která jsou níže definována. Tato kritéria způsobilosti platná pro bankovní úvěry se budou rovněž vztahovat na syndikované úvěry. Bankovní úvěry s tzv. klesajícím zůstatkem (tj. kapitál a úrok jsou spláceny podle předem sjednaného harmonogramu), jsou rovněž způsobilé. Nečerpané úvěrové linky (např. nečerpané facility revolvingových úvěrů), kontokorenty na běžných účtech a akreditivy (které umožňují používání úvěru ale jako takové nejsou bankovními úvěry) způsobilé nejsou. Bankovní úvěry zakládající práva k jistině nebo úroku, které jsou podřízeny právům držitelů jiných bankovních úvěrů nebo dluhových nástrojů shodného emitenta, jsou rovněž nezpůsobilé.[1]

Způsobilí dlužníci: Jedná se o nefinanční korporace a vládní sektor.[2] Ručitelé a způsobilé záruky podléhají úpravě, která se vztahuje na způsobilé obchodovatelné dluhové nástroje.[3]

Minimální výše úvěrů: V období od roku 2007 do roku 2012 si budou o výši úvěrů rozhodovat jednotlivé národní centrální banky samy. Od roku 2012 bude zaveden společný minimální objem 500 000 EUR.

Úvěruschopnost dlužníka: Způsobilost dlužníků závisí na jejich dobré finanční situaci. Dobrá finanční situace se hodnotí pomocí ECAF (viz část 1.3 níže).

Měna: Způsobilé budou pouze bankovní úvěry denominované v eurech.

Maximální a minimální doba splatnosti: Nespecifikována.[4]

Rozhodné právo úvěrové smlouvy: Úvěrová smlouva se musí řídit právním řádem státu, který je členem eurozóny.

Místo dlužníka/ručitele: Dlužník/ručitel se musí nacházet v státě, který je členem eurozóny.

Další právní požadavky

V jednotlivých státech, které jsou členy eurozóny, platí různé právní požadavky, které musí být splněny, aby mohly být bankovní úvěry platně dány do zástavy, kterou může v případě nedodržení závazku protistrana rychle realizovat. Tyto právní požadavky se týkají oznámení dlužníkovi, bankovního tajemství a vzniku zástavního práva a realizace zástav. Vzhledem k tomu, že se k těmto oblastem v právních systémech jednotlivých zemí nepřistupuje jednotně, mohou se právní požadavky a způsoby, jak jsou tyto požadavky plněny, v každé zemi lišit.

Rámec Eurosystému pro hodnocení úvěrů (ECAF)

Rámec Eurosystému pro hodnocení úvěrů je soubor metod a pravidel představující požadavky Eurosystému na „vysoké úvěrové standardy“ způsobilého zajištění. ECAF se opírá o čtyři zdroje pro hodnocení kvality bankovních úvěrů (CQA). Jsou to: externí instituce pro hodnocení úvěrů (ECAI), interní systémy hodnocení úvěrů v jednotlivých národních centrálních bankách[5] (ICA), interní ratingové systémy protistran (IRB) a ratingové nástroje třetích stran (RT), které provozují schválení operátoři, kteří jsou třetími stranami. Mezi zdroji pro hodnocení kvality bankovních úvěrů nebude uplatňováno žádné pořadí.

Všechny zdroje pro hodnocení kvality bankovních úvěrů musejí splňovat kritéria způsobilosti vážící se k danému zdroji, která budou zaručovat principy ECAF pro přesnost, konzistentnost a srovnatelnost jak mezi těmito čtyřmi zdroji navzájem, tak v rámci jednotlivých zdrojů. Eurosystém bude sledovat výkonnost jednotlivých zdrojů a poměřovat ji s referenční hodnotou, aby zaručil, že způsobilé zajištění splňuje minimální standardy úvěruschopnosti.

Eurosystém včas zveřejní minimální úroveň kvality bankovních úvěrů pro způsobilé dlužníky a pravidla způsobilosti pro ručitele neobchodovatelných aktiv a dále referenční hodnotu pro výkonnost, s níž budou zdroje pro hodnocení kvality bankovních úvěrů poměřovány. Eurosystém také včas zveřejní seznam způsobilých externích institucí pro hodnocení úvěrů (ECAI) a způsobilé ratingové nástroje třetí strany (RT) a jejich operátory.

Každá protistrana bude povinna uvést, který ze zdrojů pro hodnocení kvality bankovních úvěrů (ECAI, IRB, RT nebo ICAS) bude používat jako hlavní nástroj pro hodnocení dlužníků/ručitelů bankovních úvěrů, které mají být předloženy jako zajištění. Tento systém hodnocení kvality bankovních úvěrů pak bude muset využívat po určitou, předem stanovenou lhůtu (např. 1 rok). Seznam způsobilých dlužníků/ručitelů předložených protistranou zůstane přísně důvěrný a bude jej znát pouze Eurosystém a tato protistrana.

Metody a pravidla, která jsou v ECAF zamýšlena pro bankovní úvěry, bude také možné aplikovat na obchodovatelná aktiva bez ratingu.

Postupy

Při zavádění bankovních úvěrů jako zajištění se bude postupovat v souladu s právním a provozním prostředím v jednotlivých zemích a s očekávaným množstvím způsobilých úvěrů, které protistrany použijí.

Od počátku přechodného období zavedou jednotlivé národní centrální banky ve svých zemích řešení, splňující minimální obecné požadavky, které zajistí minimální úroveň služeb pro převod bankovních úvěrů stanovenou Eurosystémem. Model korespondentských centrálních bank (MKCB) umožní protistranám využívat bankovních úvěrů na přeshraničním základě.

NEOBCHODOVATELNÉ HYPOTEČNÍ ZÁSTAVNÍ DLUHOVÉ NÁSTROJE

Neobchodovatelné hypoteční zástavní dluhové nástroje jsou aktiva, která neumožňují plně fungující sekuritizaci. Tato kategorie aktiv bude zpočátku zahrnovat pouze irské vlastní směnky kryté hypotečními úvěry. Důvodem je, že v Irsku pro taková aktiva platí specifická právní úprava, kterou lze obtížné zavést v ostatních zemích eurozóny. Eurosystém zatím nemá potřebu rozšířit tuto kategorii aktiv používaných v Irsku do všech ostatních zemí eurozóny, protože v mnoha zemích eurozóny jsou jako zajištění způsobilé už hypoteční úvěry na bytové nemovitosti v sekuritizované podobě, a to buď jako cenné papíry kryté hypotékou pro bytové účely, nebo jako nástroj typu pfandbrief.

  1. [1] Podobně jako u specifikací pro stávající řád I (viz Obecná dokumentace, kapitola 6, pozn. pod čarou č. 3).

  2. [2] Podle sektorového členění z ESA95 (Evropský systém účtů 1995), se použijí tyto kategorie způsobilých dlužníků: ústřední vládní instituce, orgány zemské/regionální správy, orgány místní správy a nefinanční podniky. Nadnárodní a mezinárodní instituce jsou rovněž způsobilými dlužníky.

  3. [3] Viz kapitola 6 Obecné dokumentace.

  4. [4] V současnosti (viz část 6.2 Obecné dokumentace) se mohou národní centrální banky rozhodnout, že nepřijmou bankovní úvěry, které jsou splatné přede dnem splatnosti měnové operace, pro kterou jsou použity jako podkladová aktiva.

  5. [5] Tato možnost je dostupná pouze v Německu, Španělsku, Francii a Rakousku.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média