Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Co jsou to referenční sazby?

11. července 2019 (aktualizováno 13. září 2024)

Co jsou to referenční sazby?

Referenční úrokové sazby – neboli zkráceně referenční sazby, někdy také benchmarkové sazby – jsou pravidelně aktualizované sazby přístupné veřejnosti. Tvoří užitečný základ pro mnoho různých finančních smluv, jako jsou hypotéky, kontokorentní úvěry a další, složitější finanční transakce.

Referenční sazby vypočítává nezávislý subjekt, nejčastěji proto, aby zachycovaly náklady spojené s výpůjčkou peněz na různých trzích. Mohou například vyjadřovat, kolik banku stojí vypůjčit si od jiné banky. Popřípadě mohou odrážet, kolik banku stojí získat finanční prostředky z jiných zdrojů, např. od penzijních fondů, pojišťoven a fondů peněžního trhu.

To znamená, že tyto referenční sazby hrají důležitou roli ve finančním systému, bankovním systému a ekonomice vůbec. Ale kvůli čemu jsou vlastně tak důležité? A proč dochází k jejich reformě nyní?

Proč jsou referenční sazby důležité?

V ekonomice mají široké uplatnění

Referenční sazby hojně využívají jednotlivci a organizace v celém ekonomickém systému.

Například banky je používají, když půjčují peníze jednotlivcům nebo podnikovým klientům.

Banka může půjčit peníze společnosti za dohodnutou úrokovou sazbu, stanovenou ve výši konkrétní referenční sazby plus 2 %, což znamená, že společnost bude platit úrok o 2 % vyšší, než je aktuální referenční sazba. Úvěrové náklady tak vzrostou, když vzroste referenční sazba, a klesnou, když referenční sazba klesne. V tomto případě může být referenční sazba spolehlivým, nezávislým a poměrně jednoduchým pomocníkem pro všechny zúčastněné.

Podniky, banky a další organizace rovněž používají referenční sazby k oceňování položek ve svých rozvahách. Jinými slovy, tyto sazby usnadňují účetním určit, jakou mají organizace (konkrétněji finanční aktiva, která vlastní) konečnou hodnotu.

Referenční sazby se používají také ve složitějších finančních transakcích, jako je emise cenných papírů s variabilní sazbou, opcí, forwardových kontraktů a swapů.

Vezměme si příklad úrokového swapu, což je obecně vzato transakce mezi dvěma stranami, z nichž každá se zaváže, že pokryje úrokové platby té druhé. U těchto swapů může referenční sazba určovat nejméně jednu z vyměňovaných úrokových sazeb. Všem zúčastněným stranám to přináší transparentnost, určitou standardizaci smluvních podmínek, a v důsledku toho snadnější vyjednávání.

Referenční sazby lze dále použít mimo jiné také k výpočtu pokuty při povoleném přečerpání peněžního účtu, úročení některých retailových vkladů a v rámci dohody o výši úroku u retailových hypoték a půjček.

Referenční sazby pomáhají centrálním bankám při jejich práci

Referenční sazby mohou dále sloužit centrálním bankám jako vstupní informace při práci a rozhodování. Například ECB může referenční sazby využít při plnění svého úkolu udržovat ceny v eurozóně stabilní.

Jestliže referenční sazba správně odráží sazby, za které si banky vypůjčují nebo půjčují ostatním, může nám to pomoci lépe chápat fungování finančních trhů a dostupnost peněz v eurozóně. Může se tak stát podkladem pro měnová rozhodnutí: když víte, jak snadný mají banky přístup k penězům, lze odhadnout, jak lehce budou stejné banky schopny tyto peníze poskytnout dále podnikům a občanům ve formě úvěrů. To vše se v konečném důsledku promítá do cenové úrovně.

Znalost současných referenčních sazeb nám také umožňuje sledovat praktický dopad našich měnověpolitických rozhodnutí. Jestliže ECB například rozhodne zvýšit nebo snížit úrokové sazby, můžeme důsledky tohoto kroku sledovat na změnách referenčních sazeb pro euro.

Proč procházely referenční sazby reformou a co to přesně přineslo?

Referenční sazby jsou užitečné, pokud jsou považovány za spolehlivé a nezkreslené – v ideálním případě by měly být vypočítávány transparentně a měly by být snadno a veřejně dostupné. Pokud je smlouva založena na spolehlivé referenční sazbě, žádná ze stran nemůže dohodnutou úrokovou sazbu ovlivnit. To znamená, že spolehlivá referenční sazba může zajistit, aby hodnota smlouvy zůstala nestranná a nesporná.

Vzhledem k hospodářskému významu referenčních sazeb je velmi důležité, aby byla jejich spolehlivost zajištěna jasnými řídicími strukturami a transparentní metodikou.

V této souvislosti prošly evropské referenční sazby v posledních letech významnými reformami. Reforma byla z velké míry reakcí na nové nařízení EU o referenčních hodnotách (benchmarks regulation – BMR), které bylo zveřejněno v roce 2016 a platnosti nabylo v lednu 2018.

V současné době nejpoužívanější evropské referenční sazby
€STR

Krátkodobá eurová sazba (€STR) odráží náklady bank, jež mají sídlo v eurozóně, na velkoobchodní nezajištěné jednodenní úvěry v eurech. €STR se zveřejňuje každý obchodní den systému TARGET na základě transakcí, které byly provedeny a vypořádány v předchozí obchodní den TARGET (den vykazování „T“) s datem splatnosti T+1 a které se považují za transakce prováděné za běžných tržních podmínek, tedy za transakce, jež objektivně odrážejí tržní sazby. €STR nahradila sazbu EONIA, předchozí jednodenní referenční sazbu pro euro vypočítanou ECB jménem Evropského institutu pro peněžní trhy (EMMI) poté, co pracovní skupina soukromého sektoru pro bezrizikové sazby doporučila, aby účastníci trhu postupně nahradili sazbu EONIA novou krátkodobou eurovou sazbou €STR, kterou ECB zveřejnila 2. října 2019. Zveřejňování sazby EONIA bylo ukončeno 3. ledna 2022. 

EURIBOR

EURIBOR je referenční sazba pro nezajištěný trh vypočítávaná pro několik splatností (týden, měsíc, tři měsíce a šest a dvanáct měsíců). Jejím správcem je Evropský institut pro peněžní trhy (EMMI). Aby EMMI vyhověl požadavkům nařízení EU o referenčních hodnotách (BMR), upřesnil definici sazby EURIBOR jakožto sazby, za niž mohou banky v EU a Evropském sdružení volného obchodu (EFTA) získávat finanční prostředky na velkoobchodním nezajištěném trhu. EURIBOR uplatňuje tzv. hybridní metodiku. Tato metodika výpočtu využívá v nejvyšší možné míře způsobilé transakce na nezajištěném trhu a v případech, kdy způsobilé transakce nejsou k dispozici, používá také modelové odhady založené na transakcích z řady trhů, které úzce souvisejí s nezajištěným eurovým peněžním trhem.

V roce 2017 ECB rozhodla vytvořit krátkodobou eurovou sazbu (€STR) – novou referenční sazbu, která byla k dispozici od 2. října 2019 – se záměrem, aby fungovala jako pojistka pro případ, že si soukromý sektor neudrží svou vlastní jednodenní referenční sazbu EONIA.

V roce 2018 pracovní skupina soukromého sektoru pro bezrizikové eurové sazby doporučila na základě zpětné vazby nahradit sazbu EONIA sazbou €STR.

Podrobněji o sazbě €STR

Sazba €STR má zachycovat, kolik musí banka zaplatit, když si vypůjčí na jeden den peníze od různých finančních protistran bez poskytnutí zajištění (za „nezajištěný“ úvěr). Těmito protistranami mohou být banky, fondy peněžního trhu, investiční nebo penzijní fondy a další finanční aktéři, včetně centrálních bank.

To znamená, že tato sazba má širší záběr než sazba EONIA, která vycházela pouze z obchodů mezi bankami. Oproti sazbě EONIA jsou navíc údaje o reálných transakcích, které používá ECB k výpočtu sazby €STR, poskytovány větším počtem bank. Tento širší rozsah chrání před manipulacemi a díky němu může sazba €STR spolehlivě odrážet cenu, za kterou se v celé eurozóně půjčují peníze bez zajištění.

Další podrobnosti si můžete přečíst v publikaci The euro short-term rate (€STR) methodology and policies, zveřejněné v červnu 2018. Také se můžete podívat na příslušný soubor otázek a odpovědí.