15.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 385/3

1.1.

Jak již ECB ve vztahu ke kolegiím uvedla, jsou-li centrální banky Eurosystému, které spolu tvoří „emisní centrální banku“ pro euro, zastoupeny v kolegiu ECB nebo národní centrální bankou, a obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi, které jsou významnými členy clearingového systému ústřední protistrany, vykonává ECB, měly by být těmto dvěma funkcím přiděleny samostatné hlasy. Při téže příležitosti ECB rovněž zdůraznila, že tyto dvě funkce jsou odlišné, což odráží právní a funkční oddělení úloh ECB v oblasti měnové politiky a jejích úloh v oblasti obezřetnostního dohledu (6). ECB proto velmi vítá, že navrhované nařízení tuto otázku řeší a zajišťuje, aby byly těmto dvěma funkcím přiděleny samostatné hlasy.

1.2.

ECB proto vítá ustanovení navrhovaného nařízení, kterými se mění příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 648/2012. Zaprvé, čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 se mění tak, že členy kolegia budou mimo jiné a) stálí členové výkonného zasedání pro ústřední protistrany, b) příslušné orgány odpovědné za dohled nad členy clearingového systému ústřední protistrany usazenými ve třech členských státech, které poskytly největší příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany, případně včetně ECB v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (7), a 3) centrální banky, které emitují nejrelevantnější měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing je prováděn. Zadruhé, čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 se mění tak, aby stanovil, že je-li členem kolegia podle různých bodů čl. 18 odst. 2 uvedeného nařízení ECB, bude mít maximálně dva hlasy v kolegiích, jež nemají více než dvanáct členů, a maximálně tři hlasy v kolegiích, jež mají více než dvanáct členů (8).

2.1.

Podle navrhovaného nařízení jsou příslušné orgány povinny předložit návrhy rozhodnutí týkající se ústředních protistran Unie příslušným emisním centrálním bankám před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o udělení nebo odnětí povolení, rozšíření služeb, kontrole rizika likvidity, požadavcích na kolaterál, vypořádání a schválení dohod o interoperabilitě (9). Příslušné orgány musí získat souhlas emisní centrální banky, pokud jde o jakýkoli aspekt těchto rozhodnutí, který se týká plnění jejích úkolů měnové politiky. Pokud emisní centrální banka navrhne změny, příslušný orgán může přijmout rozhodnutí pouze s těmito změnami; vnese-li emisní centrální banka proti návrhu rozhodnutí námitky, příslušný orgán toto rozhodnutí nepřijme. Navrhované nařízení podobně stanoví, že ve vztahu k uznaným ústředním protistranám Tier 2 ze třetích zemí je Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) povinen předložit návrh rozhodnutí emisní centrální bance před přijetím jakéhokoli rozhodnutí týkajícího se kontrol rizika likvidity, požadavků na kolaterál, vypořádání, schválení dohod o interoperabilitě a maržových požadavků (10). ESMA musí rovněž získat souhlas emisní centrální banky, pokud jde o jakýkoli aspekt těchto rozhodnutí, který se týká plnění jejích úkolů měnové politiky. Pokud emisní centrální banka navrhne změny, může ESMA přijmout rozhodnutí pouze s těmito změnami; vznese-li emisní centrální banka proti návrhu rozhodnutí námitky, ESMA orgán toto rozhodnutí nepřijme. ECB velmi vítá předpokládanou úlohu emisních centrálních bank podle navrhovaného nařízení. Členové ESCB se tak budou moci smysluplně a účinně zapojit do rozhodování v otázkách, které mají přímý význam pro plnění základních úkolů ESCB podle Smluv a pro dosažení jeho prvořadého cíle udržovat cenovou stabilitu. ECB má v tomto ohledu řadu připomínek.

2.2.

Zaprvé, tam kde navrhované nařízení uvádí, že je nutné získat souhlas příslušné emisní centrální banky, „pokud jde o jakýkoli aspekt těchto rozhodnutí, který se týká plnění úkolů její měnové politiky“, je třeba zdůraznit, že tato formulace má vyjasnit měnově-politický kontext, v němž emisní centrální banka plní svou úlohu, a účel, který tato úloha splňuje. Totéž platí, pokud jde o odkaz na dodržování veškerých požadavků, které ústředním protistranám Tier 2 ze třetí země uloží emisní centrální banka „při plnění [svých] úkolů měnové politiky“ (11). Tuto větu je třeba vykládat ve spojení se 7. bodem odůvodnění navrhovaného nařízení. Je třeba zdůraznit, že tato věta nedává příslušným orgánům nebo orgánu ESMA prostor pro uvážení, zda je k určitým návrhům rozhodnutí třeba získat souhlas emisní centrální banky či nikoli, ani nedává prostor pro uvážení, zda se navrhované změny či námitky emisní centrální banky k návrhu rozhodnutí zohlední. V této souvislosti je třeba poznamenat, že Eurosystém má široký prostor pro uvážení při vymezování a provádění měnové politiky. Tuto skutečnost uznal Soudní dvůr Evropské unie (12) a jedná se o nezbytně nutný předpoklad pro zajištění nezávislosti ECB a národních centrálních bank v souladu s článkem 130 Smlouvy. V zájmu jednoznačnosti a právní jistoty by měl být do navrhovaného nařízení doplněn nový bod odůvodnění, který tuto skutečnost zohlední.

2.3.

Zadruhé, co se týče toho, které návrhy rozhodnutí by měly podléhat souhlasu emisní centrální banky, má ECB za to, že navrhované nařízení by mělo zajistit zapojení emisních centrálních bank v souvislosti s některými dalšími klíčovými aspekty řízení rizik ústředních protistran. ECB se domnívá, že ve vztahu k ústředním protistranám Unie i ústředním protistranám ze třetích zemí by měl být souhlas emisní centrální banky vyžadován i v případě návrhů rozhodnutí týkajících se maržových požadavků (článek 41). To je důležité pro emisní centrální banku vzhledem k zásadní souvislosti mezi řízením rizika likvidity, jež je ve středu pozornosti emisní centrální banky, a postupy v oblasti marží uplatňovanými ústřední protistranou. Například opatření týkající se výběru marží v průběhu dne mají významný vliv na schopnost ústřední protistrany získat zdroje k pokrytí svých potřeb likvidity v příslušném okamžiku splatnosti. Procesy a postupy týkající se marží včetně pravidel pro úpravu výše marží v době napětí na trhu mohou mít též významný dopad na procykličnost: jsou-li nesprávně řízeny, mohou vytvářet značný tlak na likviditu členů clearingového systému, a případně tak narušit schopnost emisní centrální banky naplňovat své cíle v oblasti měnové politiky.

Kromě toho by navrhované nařízení mělo stanovit, že se vyžaduje souhlas emisní centrální banky s rozhodnutími, která se týkají přezkumu modelů, stresového testování a zpětného testování pro účely validace modelů a parametrů, které ústřední protistrana přijala k výpočtu svých maržových požadavků, příspěvků do fondu pro riziko selhání, požadavků na kolaterál a jiných mechanismů kontroly rizik podle článku 49 nařízení (EU) č. 648/2012. To je pro emisní centrální banku důležité, protože rozhodnutí podle článku 49 mohou mít přímý dopad na to, jak ústřední protistrana plní procesní a věcné požadavky podle nařízení (EU) č. 648/2012, ve vztahu k nimž musí dát emisní centrální banka jinak souhlas. Například změna metodiky, kterou ústřední protistrana používá pro stresové testování přiměřenosti svých požadavků na kolaterál, by měla přímý dopad na to, jak ústřední protistrana plní povinnosti týkající se kolaterálu podle článku 46 nařízení (EU) č. 648/2012.

Konkrétní pozměňovací návrhy ECB ohledně druhů rozhodnutí, u nichž by měl být vyžadován souhlas emisní centrální banky, jsou uvedeny ve zvláštním technickém pracovním dokumentu, který je součástí tohoto stanoviska.

2.4.

Zatřetí, ECB poznamenává, že příslušné orgány mají určitý prostor pro uvážení, zda změny navrhované ústřední protistranou podléhají rozhodnutím podle článku 15 nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o rozšíření činnosti o služby a činnosti, na které se nevztahuje původní povolení, nebo rozhodnutím podle článku 49, pokud jde o přezkum modelů, stresové testování a zpětné testování. Pokud příslušný orgán usoudí, že změny navrhované ústředními protistranami nerozšiřují činnost o „další služby nebo činnosti“ nebo, že se nejedná o „významné změny“ modelů a parametrů, nebudou tyto změny podléhat rozhodnutím podle článku 15 a článku 49. S cílem vybudovat společnou unijní kulturu dohledu a zajistit jednotnou praxi v této oblasti orgán ESMA nedávno zveřejnil stanovisko (13) týkající se společných ukazatelů pro další produkty a služby podle článku 15 a pro významné změny podle článku 49. ECB je toho názoru, že dodržování kritérií uvedených ve stanovisku orgánu ESMA bude mít zásadní význam pro to, aby byl souhlas příslušných emisních centrálních bank požadován ve všech případech, kdy se tento souhlas vyžaduje. Navrhuje proto, aby pokyny, které orgán ESMA poskytl ohledně výkladu těchto článků, byly závazné. Orgán ESMA by měl za tímto účelem pokyny rozpracovat v podobě návrhu regulačních technických norem, které by Komise následně přijala ve formě aktu v přenesené pravomoci. Konkrétní pozměňovací návrhy ECB jsou uvedeny ve zvláštním technickém pracovním dokumentu, který je součástí tohoto stanoviska.

3.1.

Navrhovaným nařízením se mění článek 21 nařízení (EU) č. 648/2012, který nově stanoví, že příslušné orgány ve spolupráci s orgánem ESMA přezkoumají opatření, strategie, postupy a mechanismy, které ústřední protistrany zavedly ke splnění nařízení (EU) č. 648/2012, a vyhodnotí rizika, kterým ústřední protistrany jsou nebo mohou být vystaveny. Pozměněný článek 21 rovněž stanoví, že ústřední protistrany budou podléhat kontrolám na místě a že k účasti na těchto kontrolách budou přizváni pracovníci orgánu ESMA. Příslušný orgán je kromě toho povinen předat orgánu ESMA veškeré informace, které obdrží od ústředních protistran, a vyžádat si od příslušné ústřední protistrany všechny informace, které orgán ESMA požaduje a které sám nemůže poskytnout.

3.2.

Proces přezkumu a hodnocení ve znění navrhovaného nařízení bude sloužit hlavnímu účelu, kterým je zajistit průběžné dodržování nařízení (EU) č. 648/2012 ústředními protistranami. ECB se domnívá, že konzultace emisní centrální banky v rámci postupu přezkumu a hodnocení, bude-li ji příslušný orgán považovat za nutnou pro to, aby emisní centrální banka mohla plnit svou úlohu podle navrhovaného nařízení, by byla důležitým důsledkem požadavků podle čl. 21a odst. 2. Bude-li emisní centrální banka zapojena do přezkumu, který provádějí příslušné orgány ve spolupráci s orgánem ESMA, umožní jí to zajistit, aby ústřední protistrany nevytvářely rizika, pokud jde o plnění základních úkolů Eurosystému podle Smluv a o dosažení jeho prvořadého cíle udržovat cenovou stabilitu.

3.3.

Konkrétní pozměňovací návrhy ECB týkající se konzultace emisní centrální banky v rámci procesu přezkumu a hodnocení podle článku 21 jsou uvedeny ve zvláštním technickém pracovním dokumentu, který je součástí tohoto stanoviska.

4.1.

Je třeba připomenout, že návrhy aktů Komise v přenesené pravomoci a návrhy prováděcích aktů Komise jsou „návrhy aktů Unie“ ve smyslu čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy. Jak akty v přenesené pravomoci, tak prováděcí akty tvoří právní akty Unie. ECB by měla být včas konzultována ke všem návrhům aktů Unie, včetně návrhů aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, které spadají do oblasti její působnosti. Evropský soudní dvůr objasnil povinnost konzultovat ECB ve věci Komise v. ECB  (14) odkazem na úkoly a odbornou úroveň ECB. Vzhledem k tomu, že bezpečné a účinné infrastruktury finančního trhu, zejména zúčtovací mechanismy pro finanční nástroje, jsou nezbytné pro plnění základních úkolů ESCB podle čl. 127 odst. 2 Smlouvy, jakož i pro plnění prvořadého cíle udržovat cenovou stabilitu podle čl. 127 odst. 1 Smlouvy, měla by být ECB řádně konzultována k aktům v přenesené pravomoci a k prováděcím aktům, které jsou přijímány na základě nařízení (EU) č. 648/2012. I když povinnost konzultovat ECB vyplývá přímo ze Smlouvy, v zájmu jednoznačnosti by měl být tento požadavek zohledněn též v odůvodnění navrhovaného nařízení. S ohledem na význam aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů jako součásti vývoje unijních právních předpisů v oblasti finančních služeb ECB při výkonu své poradní role ve věcech spadajících do její působnosti v plné míře zohlední časový rozvrh pro přijetí těchto aktů, jakož i potřebu zajistit plynulé přijetí prováděcích právních předpisů (15).

4.2.

Kromě konzultace s ECB by bylo ve vztahu k celé řadě prvků navrhovaného nařízení obzvláště užitečné, kdyby do vypracovávání návrhů regulačních a prováděcích technických norem, aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů byli včas zapojeni příslušní členové ESCB a tento požadavek by měl být v návrhu výslovně upraven.

4.3.

Zaprvé, řada ustanovení navrhovaného nařízení se týká úlohy emisní centrální banky. Jak bylo uvedeno v odstavci 2, jedná se mimo jiné o případy, kdy se souhlas emisní centrální banky vyžaduje u některých rozhodnutí přijímaných příslušnými orgány nebo orgánem ESMA. Dále lze poukázat na případy, kdy je emisní centrální banka povinna vydat orgánu ESMA písemné potvrzení, že ústřední protistrana Tier 2 ze třetí země splňuje veškeré požadavky kladené touto emisní centrální bankou (16), a kdy orgán ESMA v dohodě s příslušnou emisní centrální bankou usoudí, že ústřední protistrana má zásadní systémový význam (17). S cílem určit příslušnou emisní centrální banku navrhované nařízení obsahuje odkazy na čl. 18 odst. 2 písm. h) nařízení (EU) č. 648/2012, podle něhož se kolegium skládá z „centrálních bank, které emitují nejrelevantnější měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing je prováděn“. Komise je zmocněna k tomu, aby na základě návrhů regulačních technických norem, které vypracuje orgán ESMA, přijala akt v přenesené pravomoci, který blíže určí podmínky, za nichž se měny Unie uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. h) považují za nejrelevantnější. V souladu s tím přijala Komise v roce 2013 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 876/2013 (18), které může být zapotřebí v současné době revidovat a aktualizovat, aby se zajistilo odpovídající zapojení centrálních bank emitujících měny členských států mimo eurozónu, s ohledem na vliv, který může mít narušení fungování ústředních protistran na tyto měny. Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem za tímto účelem by měl orgán ESMA úzce spolupracovat s příslušnými členy ESCB. Akt v přenesené pravomoci by navíc měl být přijat až po formální konzultaci s ECB. ECB rovněž navrhuje, aby byl odkaz na čl. 18 odst. 2 písm. h) nařízení (EU) č. 648/2012 v zájmu právní jistoty uveden i v těch ustanoveních navrhovaného nařízení, která odkazují na „příslušnou emisní centrální banku“.

4.4.

Zadruhé, navrhované nařízení zavádí nový čl. 25 odst. 2a, který stanoví, že orgán ESMA určí, zda ústřední protistrana ze třetí země je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou pro finanční stabilitu Unie nebo pro jeden či více členských států (tzv. „ústřední protistrana tier 2“). Toto ustanovení vymezuje kritéria, která musí vzít orgán ESMA při určování v úvahu, a stanoví, že Komise přijme akt v přenesené pravomoci, v němž tato kritéria upřesní. Aby se zajistilo, že emisní centrální banky budou odpovídajícím způsobem zapojeny do tvorby příslušných kritérií, měla by Komise při vypracovávání tohoto aktu v přenesené pravomoci úzce spolupracovat s příslušnými členy ESCB.